Táborová pošta

Všem svým pisatelům na tábor velice děkuji, protože mě veškerá pošta moc potěšila a některá i pobavila! Takže ještě jednou díky a pevně doufám, že já jsem na někoho z vás nezapomněla.

Musím se ale podělit o jeden pohled, který je opravdu bezkonkurenční! Předem říkám, že dotyčný v době, kdy to psal, tak netušil, že by se se mnou něco dělo. Jinak je to taky důkaz toho, že moji přátelé (a ani já) vlastně nejsou moc normální...

Kamíku,
to bude dobrý... Nic si z toho nedělej! Takové věci se prostě stávají. A opravdu: vždycky se to nějak vyřeší. Hlavně to nevzdávej! Jsem si jistý, že ty to dokážeš. Navíc: nejsi na to sama, jsme s tebou. A kdykoli s tím budeš potřebovat pomoct, stačí říct a my ti rádi pomůžem :-) Hlavně odvahu!

Obrázky

Tak tu to je! Pokud chcete vidět, co mi holky z oddílu na táboře namalovaly, abych se brzo udravila, tak neváhejte a koukněte do fotogalerie, protože některý obrázky (včetně textů) prostě nemají jedinou chybu! Jsou strašně krásný a roztomilý!

Obrázek je odkazem na fotogalerii.

Radost a smutek

Mám za sebou takový den protikladů.
Dopoledne bylo v radostném poznání! Opravdu mě obklopují dobří přátelé! Prostě když zjistili, že nic moc nemůžu, tak neváhali a začali mi hned vymýšlet, co bych mohla přečíst, shlédnout... A tak tu teď mám hromadu jedenácti knih (mám mít spotřebuju jednu na den - nevím, jestli mě potom čeká další várka nebo co) a další hromadu filmů. Takže jednak díky za poctivé zásobování, ale především díky vám všem za vaše opravdové a krásné přátelství!
A smutek? Večer se stavila pošťačka Káťa a doručila mi složku s poštou a obrázky od holek z tábora. Jsou prostě úžasný a strašně roztomilý! Zítra sedám a všechny je naskenuju a dám nějak na net, abyste se taky mohli podívat! Ano, udělalo mi to obrovskou radost, že na mě tak myslí a přejí mi, abych se brzo uzdravila, ale na druhou stranu mi je nad nimi smutno, že s nimi nemůžu být na táboře... Snad chápete...

Výsledky

Tak už vím, jak na tom jsem... Jak by řekla maminka: "Po čem nic, po tom hovno!" (Omlouvám se, ale fakt se to u nás doma tak traduje.)
Prostě mám mononukleózu, což znamená minimálně dva měsíce klidový režim a dieta. Jen by mě zajímalo, jak já budu dodržovat klidový režim, když to normálně nevydržím ani týden, když jsem nemocná.
A tak jestli máte nějaký pěkný film nebo knížku, která stojí za přečtení, tak vám budu vděčná! (Co se dá ještě v klidu dělat?)

Weight of a man

Je množství zpěváků, kteří si občas zahrají v nějakém filmu a také jsou herci, kteří si zpívají. Nu a já náhodou narazila na pár videoklipů kapely, ve které hraje Russell Crowe! Určitě ho znáte z filmů Dobrý ročník, Gladiátor, Master a Commander a další. Prostě jeden ten videoklip mě zaujal, tak se o něj chci s vámi podělit. Občas se v něm objeví oblečený jako matador a moc mu to sluší! Teda krom toho, že je to fakt pěkná písnička...
Obrázek je odkazem na YouTube. Prostě jsem ještě nepřišla na to, jak sem vložit video...

Předčasný návrat?

Doufám, že se divíte, že sem něco píšu, když mám být někde v lese (podotýkám, že v moc krásným lese!)...
Inu tak se stalo, že v pátek mi začaly teploty. Když se odpo vyšplhala nad 39, tak mě začaly Šmudla a Janinka týrat - zábaly! Fajn, kleslo to, ale v sobotu na novo. Tentokrát mě týrala jenom Janinka. Ne, nebylo to tak hrozný! Sice ručník vymáchaný v ledové vodě ze studny opravdu studil, ale na druhou stranu mi nahlas přečetla přes půlku knížky a pěkně se o mě starala - pití, jídlo, přesuny... Všechno na co jsem si vzpomněla! A dneska všechno znova. Uznejte, že když vám třetí den teplota lítá nahoru dolů a vy netušíte z čeho to je, tak je to divný! A tak mě známá vzala domů a zítra razím k nějakému MUDr. (fakt né k té "mojí expertce") a pevně doufám, že to bude co nevidět opět dobrý a já se vrátím do lesa. Myslete na mě! Předčasné návraty nemám ráda...

Večer před odjezdem

Mám za sebou krásný večer! S holkama (klasika - moje dvě babizny z gymplu) jsme poseděly v Trojce nad kofolou. Nasmály jsme se, zamáčkly slzu, povykládaly, udělaly ostudu,... Prostě naše tradiční a ničím nerušené setkání! Bylo to moc fajn, takže díky vám!
Jinak ráno vstávám brzo a odjíždím na skautský tábor, ale přiznávám se, že se smíšenými pocity - obávám se jistých konfliktů. Ale taky vím, že nebudu mít moc, kde dobíjet své baterky. To nebude jako na táboře s klukama (kuš, nic jsem o něm nestihla napsat!), kde všichni dělají blbosti a tím se člověk dobíjí a kde padá jedna hláška za druhou! Čeká mě teď dva týdny úplně jiná atmosféra! Jak to zvládnu? Tak to nevím... A tak na mě, prosím, myslete a posílejte pozitivní energii! Myšlenkama i prostřednictvím pošty :) Díky!
Komu jsem neposlala adresu a chce mi napsat, tak mi pošlete SMS a já vám adresu s radostí dodám :) Jinak datum tábora je 19.7. - 2.8. (2008 :)).

Traband - Černej pasažér

Jo Trabandi jsou prostě dobří! A narazila jsem, že mají i celkem pěkný videoklip k suprové písničce!

Jsem černej pasažér
Nemám cíl ani směr
Vezu se načerno životem a nevím
Jsem černej pasažér
Nemám cíl ani směr
Vezu se odnikud nikam a nevím, kde skončím
Traband: Hyjé! - Černej pasažér

Stomp!

Na táboře jsme neměli ani jedno normální jídlo - vždycky se něco strhlo! A jedna večeře byla totálně v rytmu! Někdo z kluků začal mlátit do ešusu, přidal se k němu další až následně do něčeho bušil celý tábor, ale pěkně v rytmu! Fakt to znělo dobře! Tak se stalo, že jsem byla odkázána na "kapelu" Stomp!
Stomp je hudebně-taneční soubor, který byl založený v roce 1991 ve Velké Británii. O co se jedná? Nepředstavujte si žádnou hudební kapelu ani třeba Lord of the dance. Je to něco totálně unikátního! Nehrají na žádný normální hudební nástroj! Naopak jejich skladby jsou hrány na popelnice, barely, sudy, na nejrůznější věci, které se dají najít na ulici, ale také košťaty, v kuchyni nebo s balóny na ulici. Dle mého naprosté souznění pohybu a rytmu! Nu, posuďte sami!

Vlasta Rédl - Večer křupavých srdíček

Na táboře kluci vyrazili na dvoudenní výlet (neděle - pondělí) a já jim dělala pomocí auta zásobování a zbytek času hlídala tábor. V neděli odpoledne, když jsem krájela zeleninu na salát, tak mi to nedalo a pustila si do uší Rédla a objevila jednu suprovou písničku, která mě dostala a uvízla mi v hlavě, tak se chci podělit alespoň o střípek...

Tak to má být
A sklenku vína na dobrou noc
K tomu pár vět
O tom jak vzácný jsem host
Tak to má být
Když tma nad městem převezme moc
A chce se žít, žít
Víc než jen dost
Vlasta Rédl: Pecky - Večer křupavých srdíček

Návrat z tábora

Člověk si říká, jak přijede domů a bude odpočívat, ale ono nic! Prvně na něho totiž čeká spousta práce!

• vydrhnout se v teplé vodě
• najíst se
• vybalit
• vyprat a s tím spojené činnosti
• stáhnout, probrat a dát na net fotky
• vyřídít maily za dva týdny
• dopsat si Stopařův zápisník (a dalších milion zápisníků - to víte, blokoman)
• konečně začít řešit skautský tábor
• za pár dní se zase zabalit
• jít na zápis do školy (promoci vypouštím)
  

Určitě to zdaleka není všechno, takže odpočinek opravdu nehrozí! Tak třeba po skautským... Asi těžko, protože to jsem doma ještě kratší dobu a zase fičím pryč. Pohoda! Prostě prázdninový rytmus!
P.S.: o proběhlém táboře napíšu až dopíšu zápisník a dám dohromady fotky ;)

Jane Austenová

Na úvod musím říct, že toto není můj styl literatury, který bych četla. Vždycky jsem byla spíš na foglarovky, verneovky a jiné "dobrodružné" romány nebo jak to říct. V podstatě jsem se k tomu dostala náhodou - přes film Láska přes internet, kde je několikrát zmiňovaný román Pýcha a předsudek a také postava Toma Hankse ho přečte jedním dechem. A tak když šla do kina nová verze Pýchy a předsudku, tak jsem si to prvně přečetla a zaujalo mě to! Pak i film celkem neměl chybu. Následně jsem přečetla a shlédla Rozum a cit. Když to člověk vidí nebo čte po několikáté, tak stále objevuje nové a nové věci, ale také se začíná na některé postoje dívat jinak! (Třeba v současné době mám v Pýše a předsudku daleko raději pana Darcyho než Elizabeth, se kterou většina lidí sympatizuje.) Ale chtěla jsem trošku něco jiného...

Jak to říct správně? Obdivuji Elizabeth z Pýchy a předsudku a Elinor z Rozumu a citu! Proč? Obě dvě to jsou silné, statečné a obětavé postavy. Nechtějí zatěžovat své okolí, naopak mu jsou oporou. Snaží se pomáhat a to co unesou je opravdu ohromné! Na druhou stranu svoje city a pocity "dusí" v sobě (což ne vždy je úplně dobře). Ale nakonec to vždycky dobře dopadne! Přiznávám, že moc nevím, jak vyjádřit svoji myšlenku. Možná, jestli to znáte, tak chápete líp, co mám na mysli :)
Nu, snad to se mnou taky jednou dopadne dobře...

Na skok doma...

...aneb krátké zpravodajství uplynulých a nadcházejících dnů ;)
V pátek odjezd, sobota a neděle stavěčka, pondělí a úterý lebedění. A to všechno v krásném prostředí jižních Čech u Sedelského rybníka - v ráji borůvek! :)
Dneska jsem se vydala autíkem z tábořiště a za dvě a půl hodiny jsem byla v Brně! A to i s kufrováním do Nové Bystřice! Sama jsem byla v šoku, jak jsem to zvládla! Cesta úplně v pohodě - teda krom toho, že přes Třebíč se jelo jenom 30... Zítra znovu, ale opačným směrem a s úplně naloženým kufrem, tak mi držte palce!
Co mě čeká? 11 táborových dní u rybníka! :) Myslím, že to bude v pohodě, těším se, ale! My máme 20 kluků ve věku 8-15 a nad námi je tábor (na doslech), kde je 10 holek ve věku 8-15... Tak mě napadá, že to možná bude veselý! Myslete na nás (vedoucí), abychom to nějak zvládli!
Jo a ještě jedna věc! Pro zvědavce, jak to vypadá s mojí rukou a loktem! :) Pravda je, že během stavěčky jsem to celkem cítila, ale teď je situace velice příznivá! Na lokti mám drsný strupisko a prsty vypadají v pohodě! Takže nechávám dýchat a zítra lezu do rybníka! Juchuchu! :)