Děti jsou nevyzpytatelná stvoření! A jaká jsem já vedoucí? Myslím si, že ani zlá (nebo přísná?) a ani příliš hodná. Snažím se být tak nějak akorát. Hlavně je nerozmazlovat! Co vím, tak skauti si o mě myslí něco v tom smyslu, že jsem ta stará protivná baba, která jim nic nedovolí (zajímavé vzhledem k faktu, že kluci na táboře jsou ve stejném věku a nemám pocit, že by sdíleli takovýto názor). A pak tu jsou naše nejmenší světlušky... Společně s Baruli je vedeme druhým rokem a myslím si, že nás mají i celkem rády! Ale jak člověk přijde k oblíbenosti, když po ní neprahne? Dětské tajemství?Má malá přiznání (postřehy ze sobotního výletu):
- nemám ráda, když se na mě děti věší celý den - alespoň chvíli jít volně!
- nedokážu vnímat dětské brebentění, jakmile přesáhne pětiminutový monolog - jedním uchem dovnitř, druhým ven
- nevím, co dělat ve chvíli, kdy vlevo dítě povídá o gepardovi, vpravo o plavbě na ostrov a obě dvě čekají, že na to budu reagovat - mám pocit, že šidím obě
- nemám ráda, když něco musím říkat a vysvětlovat patnáctkrát za sebou a beztak je to bez efektu - v té chvíli mám pocit, že mě klepne!
- ráda bych se věnovala dětem, které nejsou v popředí, ale nedokážu se "zbavit" těch, kteří se neustále "vnucují", abych mohla jít za nimi
Foto: Výlet Fialek - Impala
4 komentáře:
Abych pravdu řekla, už se taky cítím stará a lehce z dětí znavená. A dál, učitelem jsi 45 minut a výlet trvá 8 hodin...
Těší mě, že nejsem sama :) Chtělo by to nějakou várku, která by to rádcování za nás vzala, co? ;)
Je pravda, že učitelem je člověk 45 minut, ale průměrně pět hodin denně a pět dní v týdnu... Ale je pravda, že je to o něčem jiným. Nu, budoucnost ukáže.
no a proto buď učitelé nejsou anebo po pár letech ve školství už neposlouchají a jen bloumají po chodbách ;-)
no každopádně kdybyste chtěli, tak vám ještě dvě skoronemluvící děti přidáme :-)))
Díky za nabídku, ale my si je šetříme na další léta! Ale počítáme s nima! Jsou v pořadníku ;)
Okomentovat