Když jsem šla po flétně domů, tak na zbytcích sněhu na kopečku před SaSM u mostu na Korejské jezdily děti na lopatách, bobech i saních. Stejně tak na minikopečcích u bývalého KGB... Přímo z nich zářila radost a nadšení, když jely dolů! A s jakým elánem se opět vydrápaly nahoru! Když se podívám ven z okna na množství sněhu, tak si říkám: "Jak málo stačí dětem ke štěstí!"
Co stačí ke kousku štěstí nebo alespoň radostné chvíli nám?
Co stačí ke kousku štěstí nebo alespoň radostné chvíli nám?
5 komentářů:
Popravdě - já mám ze sněhu taky vždycky úplnou radost, hlaně když sněží =) Takže je úúúplně chápu =))
Třeba modrá obloha a svítící slunce. Nebo někdo, kdo mě po těžkém dni obejme
Ad Kalushka: Já jsem Tě měla po tom dnešním úklidu obejmout... Tak za týden! ;) Jinak sluníčko a oblohu naprosto chápu!
Jééé :) Těším se! A děkuju! Už je mi mnohem líp, je fantastický, jak umí člověku spravit oddílovka náladu
Občas si říkám, že schůzky mají asi nějakou kouzelnou moc :)
Okomentovat