Bylo nebylo. Jedné krásné soboty se sešly čtyři holky na nádraží, nasedly do vlaku a jely tři a půl hodiny cestou necestou. Kde vystoupily? Nikde jinde než na Ramzové! Troškou sněhu dojít k domečku, uvelebit se v oblíbeném apartmánu číslo 13 a vybalit. O rozmístění lidí, věcí netřeba se bavit...
Jaké to ale přišlo překvapení, když se na ledničce sešlo 12 litrů vína v sedmi flaškách! Jednoduché počty: sedm večerů, sedm flašek = jedna flaška na jeden večer. Takže když musíš, tak musíš!
Co se ale nestalo! V neděli ráno po probuzení (teda spíš dopoledne) se všechny čtyři podívaly ven a co neviděly! Ono chumelí! Hurá! Bude sníh na svahu! Ani když chumelilo druhý, třetí či šestý den, tak nadšení neopadlo. Konečně pořádná namrzlá zima, jak má být!
A tak začal pohodový týden... Dlouhé snídání a vypravování, lyžování bez lidí, sprcha, vyvařování si dobrot, volný čas, zprávy, víno, povídání, spánek. Tak by se dal shrnout jeden obyčejný den neobyčejného týdne.
Takže když to řeknu jednoduše: prokecaly jsme celý týden, ale stálo to za to! Tak dlouho jsem se už strašně dlouho nenasmála!
Už dnes mi chybí ony pohodové večery plné sdílení. Jak já jen usnu bez toho, abych si měla s kým říct poslední slova dne v posteli? Jak budu vstávat, když nebude boj o koupelnu? Najednou nebude chystání snídaní a popohánění při vypravování... Najednou to bude jiné, ale vidina toho, že to bude opět za rok mě drží nad vodou!
Jaké to ale přišlo překvapení, když se na ledničce sešlo 12 litrů vína v sedmi flaškách! Jednoduché počty: sedm večerů, sedm flašek = jedna flaška na jeden večer. Takže když musíš, tak musíš!
Co se ale nestalo! V neděli ráno po probuzení (teda spíš dopoledne) se všechny čtyři podívaly ven a co neviděly! Ono chumelí! Hurá! Bude sníh na svahu! Ani když chumelilo druhý, třetí či šestý den, tak nadšení neopadlo. Konečně pořádná namrzlá zima, jak má být!
A tak začal pohodový týden... Dlouhé snídání a vypravování, lyžování bez lidí, sprcha, vyvařování si dobrot, volný čas, zprávy, víno, povídání, spánek. Tak by se dal shrnout jeden obyčejný den neobyčejného týdne.
Takže když to řeknu jednoduše: prokecaly jsme celý týden, ale stálo to za to! Tak dlouho jsem se už strašně dlouho nenasmála!
Už dnes mi chybí ony pohodové večery plné sdílení. Jak já jen usnu bez toho, abych si měla s kým říct poslední slova dne v posteli? Jak budu vstávat, když nebude boj o koupelnu? Najednou nebude chystání snídaní a popohánění při vypravování... Najednou to bude jiné, ale vidina toho, že to bude opět za rok mě drží nad vodou!
2 komentáře:
... a za rok zase zjistíš, že máš lyže a všechny věci na správném místě, sbalíš spoustu jídla a pití a pojedeš na nádraží... :-)
Přesně! A tohle vědomí je super! Prostě rok žiju s tím, že nás zase čeká prima týden :) Jinak to dopadnout nemůže...
Okomentovat