Budkovice 2009

Nejde nic nenapsat o stavěčce v Budkovicích, ale je toho tolik... Snažila jsem se užít si každou minutu! Vychutnat si to a odpočinout.

• Cestou z nádraží do Moravského Krumlova se ke mně přihovořil pán. Nesl plnou tašku hub, v Krumlově má chatu, ale jinak je taky z Brna. Příjemné popo :)
• Jednou, až budu strašně moc bohatá nebo budu mít vlivný přátele, tak zámek nechám opravit! Protože on je opravdu nádherný! Chtěla bych si ho jednou pořádně prolézt!
• Novinky cestou: nové posezení cestou od Rokytné do Rokytné, v Rokytné u kostela už mají hotový plot, ze zastávky je udělaná ukázka práce místního truhláře (a fakt dost pěkný!), totálně rozbahněná cesta podél řeky (myslím, že Zlíňáci se do tábořiště autem nedostanou), u splavu má rybářský spolek novou chatičku, rozvodněná řeka takže brod je nepoužitelný (jezuité se taky na tábořiště autem nedostanou) a navíc nad táborem je vykácených několik stromů, takže jde vidět stráň nad táborem!
• Normálně nás na stavěčku jezdilo přes 12. Teď nás bylo většinou okolo 7. Nechci se nějak chvástat, ale po Vítkovi jsem byla nejzkušenější (přece jenom 4. budkovická stavěčka a 2. je trochu rozdíl a ještě většina lidí byla úplně poprvé). Přesto mě velice překvapila a potěšila skutečnost, že když si Vítek nevěděl rady, tak se zeptal mě. Konzultoval se mnou, jak je potřeba upravit plachtu, aby byla vypnutá, nechával na mě, abych ostatním vysvětlila, jak se některé věci dělají, radil se se mnou, co je potřeba ještě udělat... Byl to zvláštní pocit!
• Chyběla nám nějaká Bohča, která by dala dohromady kuchyni... Když už jsem u kuchyně - kamna jsou letos daný tak, že když sedíte na podlážce, tak nemůžete přiložit! Hrůza!!!
  
• Jo a nebyl tam Karel! Ani žádný jeho příbuzný! To mě dost překvapilo. Verča na to konto vyřkla teorii, že je asi Karel všechny sežral ;) (Karel = kobylka)
  
• Mé letošní skóre: 1 postavené tee-pee, 8 zakolíkovaných tee-pee včetně liningu (takže všechny) s Lišákem a pak pochopitelně nějaké postele (hej, byla jsem nejrychlejší vazač :)), nošení tyčí a milion dalších věcí. Ale vyhnula jsem se trojnožkám ve sněmáku! Ufff.... :)
• Mirek se na celou dobu chopil především sekačky a podle toho to taky vypadalo :) Louka se najednou začala hemžit kruhovými objezdy či logem salesiánů (bez fleku ;)). Cestu do koupelny Vítek komentoval slovy: "My se budeme chodit koupat ve čtyřstupech?" Kdeže jsou ty časy uzounké cestičky, kdy se člověk bál, aby se celý nespálil o kopřivy! Ovšem nejelegantnější je obrovská kudlibabka nechaná uprostřed tábořiště! (Závěr: kdybychom do Budkovic přijeli s našima klukama, tak Maggi má hned ve vlasech kudlibabky a kluci se budou honit po kruhových objezdech ;))
• Jo, užila jsem si úžasné chvíle! Konečně hrubá práce, ale taky odpočinek! Aktivní i pasivní :) Samotné stavění bylo pro mě totiž tím hlavním odpočinkem. Ale taky jsem se nějakou dobu jen tak prostě poflakovala po tábořišti a všímala si maličkostí, prošla si po letech zpěvníky, vyhřívala se s knížkou a křížovkama na sluníčku, příjemně povykládala....
  
• Momentálně mě všechno bolí! Včetně prstů na nohou ;) A taky spálený nos, ale to mám z toho, že jsem v neděli ráno usnula na sluníčku... Když nad tím ale přemýšlím, tak jsem si to vlastně uvědomila až doma (i ty zanícené odřeniny). Takže kdybych zůstala v Budkovicích, tak bych normálně mohla fungovat dál a klidně ještě třeba chystat dřevo, udělat děckám ohniště apod. ;)

Co dodat? Jsem spokojená! Stavěčka splnila má očekávání se vším všudy! Jen bych velice ráda zůstala ještě další dobu... Nějak mě to celé utvrdilo, že opravdu neznám lepšího místa pod sluncem!
Na závěr, prosím, přijměte malé pozvání k nahlédnutí na tábořiště alespoň prostřednictvím fotek. Ale přesto - na vlastní oči se Budkovicím nic nevyrovná!