Ze za
dní strany knihy:Podle údajů OSN bojuje v současné době v řadě válečných konfliktů po celém světě přinejmenším čtvrt miliónu dětí. Některým z nich není ani deset let, přesto dokáží zručně zacházet s puškou i s nožem. Ishmael Beah býval jedním z nich. Přestože se problematikou dětských vojáků již zabývala řada novinářů i romanopisců, toto je vzácná příležitost spatřit život dětských vojáků očima někoho, kdo si tím peklem osobně prošel a kdo je přežil. V knize vypráví dnes šestadvacetiletý Ismael Beah překvapivě věcným stylem tragický a téměř neuvěřitelný příběh svého života. Když mu bylo dvanáct, musel utéct před útočícími povstalci. Pak se řadu měsíců toulal se skupinou kamarádů zemí k nepoznání proměněnou násilím. Musel se přitom mít na pozoru nejen před povstalci, kterým unikl jen o vlas, ale i před vesničany, pro které skupinka nedospělých chlapců představovala v té nejisté době možné nebezpečí. Ve třinácti ho zverbovala vládní armáda. Chlapci prošli rychlým výcvikem a pak, permanentě udržovaní pod vlivem drog zbavujících je pocitu bolesti i výčitek svědomí, bojovali po boku svých dospělých kolegů a spolu s nimi se dopouštěli neuvěřitelných násilností, které se pro ně postupně staly zcela běžnou součástí života. V šestnácti byl z bojové linie odveden pracovníky UNICEF a pak se musel za pomoci zaměstnanců v rehabilitačním centru učit, jak si odpustit, jak získat zpátky svou lidskost a jak vůbec zase začít normálně žít.
Jestli vás láká nahlédnout "pod pokličku" této problematiky, tak mám knihu doma...
Žádné komentáře:
Okomentovat