Protože nevyšla stavěčka v Budkovicích, tak jsem se rozhodla, že na ni pojedu s našima klukama na Gebharec. Čas jsem měla a stavím ráda, tak mi nic nebránilo, abych ve čtvrtek brzo ráno vyrazila ke klubovně v Krpoli.
Na stavěčce se nás sešlo ze střediska celkem 7 plus pionýři, kteří tábor obývají 1. turnus (těch netuším kolik bylo, ale hlavně pohrabali louku, což je otřesná práce). Byla jsem zvědavá, jaké to bude. Přece jenom bylo jasné, že nebudu mít žádného parťáka, tak jsem ze začátku byla lehce rozpačitá. Ale ono to všechno klapalo jako hodinky! Nebylo problém najít pomocnou ruku nebo ji někam přiložit. A hlavně bylo pořád co dělat... Pauza na jídlo a na povinné dodržování pitného režimu, jinak v zápřahu po celý den.
I s klukama bylo veselo a fajn :) Mates s Honnym se mnou vtipkovali u sena a pěkně jsem jim kecala do stavění S2 - nechybělo moc a dostala jsem po čuni :) (ale povzbuzovat mě učil Glum!) S Malamutem jsme ke konci prvního dne vytvořili dvojici na stavění stanů - zvládli jsme jich 5! Plus jsme se společně zúčastnili soutěže: "Zatluč téráky a vypni dva stany než tě sežerou komáři!" Vyhráli jsme :) S Glumem jsme zásadně měli milá setkání uprostřed tábora a diskusi o podobě tábořiště. Společně se Sluncem jsme "nainstalovali"několikero veselých krokví a plachet. A na závěr Hvězda - ten mě překvapil! On byl v podstatě stavby vedoucí! Když někdo něco nevěděl, tak se ptal jeho, když byl problém, tak se táborem ozvalo táhlé: "Hvězdooo?" Věděl všechno, se vším si poradit, všechno dotahoval a opravoval. Zase u mě stoupl o kus výš...
Nesmím opomenout zpáteční cestu! Jela jsem s Glumem a Planetáriovými. Okomentované bylo snad každé staré auto, motorka, náklaďák... Kluci přesně poznali všechno! Opravdoví odborníci. Plus Hvězda si pamatuje asi tak milion "espézetek". Nechápu!
A mé zruinování? Tak znáte to, jako když dva dny za sebou děláte hrubou práci skoro 10 hodin... Taková ta příjemná únava z dobře udělané práce :) Jen kdybych si nespálila krk a pravou paži, tak by mi bylo o poznání líp. Takže na tábor s sebou balím zásoby opalovacího krému!
Osobně jsem si to prostě dokonale užila! Hrubou práci mám ráda, tak jsem byla celkem ve svém živlu. Možná by se toho dalo zvládnout víc, ale myslím, že má pomoc nebyla úplně nezanedbatelná. Taky jsem u toho trochu přemýšlela, co je horší stavět - jestli tee-pee v Budkovicích nebo stany a hangáry na Gebharci. Ono je každé jiné... Po Budkovicích jsem zásadně měla sedřené malíčky ze zavazování postelí a z Gebharce mám dlaně plné třísek. Každé má prostě svoje kouzlo. A to kouzlo je úžasné! Přijedete na prázdnou louku a za dva dny na ní stojí tábor... Takový malý zázrak :)
P.S.: Vzhledem k tomu, že vím, jak vypadá rozmístění stanů na tábořišti, tak jsem rovnou vymyslela, kde co či kdo bude. Jen se nemůžu rozhodnout, kterou dvojici stanů ze dvou favoritů s Baruli obydlíme... Dva stany do pravého úhlu nebo blíž středu tábora se studnou za zády? (ta se hodí na noční umývání rukou místo flašky ve stanu)
(Ufff... To je nějaké dlouhé. Pardon. Ale já si to prostě užila :) Takže jestli za rok nic nebude, tak jedu zase.)
