Kdysi před lety (na jaře roku 2002) jsem si po velikonoční výpravě přivázala na ruku lavinovku...
Ale musím od začátku!
Školní rok 2001/2002 byl v oddíle mým "přechodovým". Chodila jsem normálně na družinovky, ale na oddílových akcích už jsem v podstatě figurovala skoro jako vedení. Tak se to u nás prostě občas dělává.
Velikonočk
y 2002 byly mojí první střediskovou výpravou, kde jsem byla v pozici vedení. A bylo to dost na pohodu. V oddíle na to bylo vedení už zvyklé a díky tomu, že jsem od podzimu chodila do fungujícího (!!!) roverského kmene, kde byla většina vedení z ostatních oddílů, tak prostě nebyl problém. Strašně ráda na výpravu v Travné vzpomínám. Jarčin unesený batoh, chlupatá pampeliška, dědula a Svojsáč, společné diskuse s Tchibem a Šikulou (ty tedy byly vždycky nesmrtelné) nebo Slunec předvádějící hlad... Prostě vydařená výprava (ostatně jako vždycky :)).
Jeden ze starších roverů měl tehdy kolem zápěstí lavinovku. A mně se to líbilo. Tak jsem si ji v Brně taky uvázala... A od té doby jsem ji nesundala (výjimkou byla první prodloužená, kdy ji mamka ze mě doslova "servala").
A teď se ta lavinovka, kterou nosím přes osm let, začíná rozpadat... Drží, ale dost pelichá. A když přemýšlím nad tím, jak vlastně původně vypadala, tak je dost sešlá.
Ještě tento školní rok a můj počet let strávených v oddíle jako dítě bude stejný jako počet let strávených v oddíle jako vedení. Skoro bych si začala připadat staře :) Nemám pocit, že by pro mě měl skauting pomalu končit. Ale asi mě už v Junáku láká trochu něco jiného než vymýšlet variace na "přines papíreček" a zajišťování programu na všechny výlety pro děti...
(Snad Dick odpoví a něco pro mě najde.)
(22:47 - Odpověděl! A nabídek je spousta! Tak nevím, co si vybrat... Možná půjdu do víc věcí. Jen abych to zase nepřehnala. Uvidíme... Už se těším! :))
Ale musím od začátku!
Školní rok 2001/2002 byl v oddíle mým "přechodovým". Chodila jsem normálně na družinovky, ale na oddílových akcích už jsem v podstatě figurovala skoro jako vedení. Tak se to u nás prostě občas dělává.
Velikonočk
y 2002 byly mojí první střediskovou výpravou, kde jsem byla v pozici vedení. A bylo to dost na pohodu. V oddíle na to bylo vedení už zvyklé a díky tomu, že jsem od podzimu chodila do fungujícího (!!!) roverského kmene, kde byla většina vedení z ostatních oddílů, tak prostě nebyl problém. Strašně ráda na výpravu v Travné vzpomínám. Jarčin unesený batoh, chlupatá pampeliška, dědula a Svojsáč, společné diskuse s Tchibem a Šikulou (ty tedy byly vždycky nesmrtelné) nebo Slunec předvádějící hlad... Prostě vydařená výprava (ostatně jako vždycky :)).Jeden ze starších roverů měl tehdy kolem zápěstí lavinovku. A mně se to líbilo. Tak jsem si ji v Brně taky uvázala... A od té doby jsem ji nesundala (výjimkou byla první prodloužená, kdy ji mamka ze mě doslova "servala").
A teď se ta lavinovka, kterou nosím přes osm let, začíná rozpadat... Drží, ale dost pelichá. A když přemýšlím nad tím, jak vlastně původně vypadala, tak je dost sešlá.
Ještě tento školní rok a můj počet let strávených v oddíle jako dítě bude stejný jako počet let strávených v oddíle jako vedení. Skoro bych si začala připadat staře :) Nemám pocit, že by pro mě měl skauting pomalu končit. Ale asi mě už v Junáku láká trochu něco jiného než vymýšlet variace na "přines papíreček" a zajišťování programu na všechny výlety pro děti...
(Snad Dick odpoví a něco pro mě najde.)
(22:47 - Odpověděl! A nabídek je spousta! Tak nevím, co si vybrat... Možná půjdu do víc věcí. Jen abych to zase nepřehnala. Uvidíme... Už se těším! :))
Žádné komentáře:
Okomentovat