Muž a jeho pes

Přiznám se - po dlouhé době jsem si poplakala u filmu.

Charles je starý a důstojný pán, kterého si zamilujete hned na začátku. Má své kouzlo a je dokonale šarmantní... Když ho vidíte, tak vás napadá, že patří do dobré společnosti a má kolem sebe mnoho přátel. Pravda je ale jiná. Vlivem okolností se na stará kolena ocitl na ulici. I se svým psem - nejvěrnějším přítelem. Jak se ale člověk, který sám rád pomáhá lidem okolo sebe, může o sebe postarat na ulici, když nedokáže požádat o pomoc? A tak postupně vidíme, jak tento okouzlující pán postupně schází. Své kouzlo neztrácí! Ale život na ulici není nic pro něj.

Úplně jsem to prožívala s hlavním hrdinou. Prvotní naděje, že se to nějak zvládne až po pocit totální beznaděje. Postupně na mě padala sklíčenost a touha změnit všechno na světě! A přesto mám pocit, že všechno končí optimisticky a s chutí žít (i když nevíme jak).

Když se mě někdo zeptá, jestli film shlédnout, tak bez přemýšlení odpovím: "Jednoznačně! Ale s kapesníkem po ruce..."

P.S. pro Alushku: Viděla jsi, když je to z Tvého "oboru"?