Ráda bych něco napsala, ale nevím, jak to vyjádřit... Na úvod snad jenom, že jsme byli na Xindl X.
Prostě každá kapela je jiná a podle toho je taky každý koncert jiný. Není to špatně! Ale asi mám ráda určité "prvky". Třeba když zpěvák občas mezi písničkama něco fajného řekne (ani nemusí dosahovat úrovně Marka Ebena) nebo lidi pobaví (takový Rudolf v tom celkem vyniká). Nebo když písnička není pořád stejná (takový Dan Bárta se snad nikdy neopakuje - vždycky překvapí!). Určitě by se našlo i něco jiného.
Ale tentokrát to bylo jinak. Koncert byl fajn, což o to. Ale nějak mi chybělo něco, co by mě totálně nadchlo nebo zaujalo. Vyblbla jsem se, užila si atmosféru, odhalila nové rozměry některých textů, ale přesto mi v hlavě zůstává ono "ale...". Nevím.
Ještě jeden poznatek z koncertu. Xindl má strašnou kadenci slov. Jsou správně poskládaný, dávají smysl, příběh, zaujmou. Jiné kapely takovou kadenci nemají a není to špatně. Nemůžeme se někdy v té rychlosti ztratit a to až do takového stavu, že nevnímáme skutečný obsah textu?
Prostě i když se mi koncert líbil, tak jsem se vrátila se smíšenými pocity a třemi úryvky, které se mi honí hlavou:
Prostě každá kapela je jiná a podle toho je taky každý koncert jiný. Není to špatně! Ale asi mám ráda určité "prvky". Třeba když zpěvák občas mezi písničkama něco fajného řekne (ani nemusí dosahovat úrovně Marka Ebena) nebo lidi pobaví (takový Rudolf v tom celkem vyniká). Nebo když písnička není pořád stejná (takový Dan Bárta se snad nikdy neopakuje - vždycky překvapí!). Určitě by se našlo i něco jiného.
Ale tentokrát to bylo jinak. Koncert byl fajn, což o to. Ale nějak mi chybělo něco, co by mě totálně nadchlo nebo zaujalo. Vyblbla jsem se, užila si atmosféru, odhalila nové rozměry některých textů, ale přesto mi v hlavě zůstává ono "ale...". Nevím.
Ještě jeden poznatek z koncertu. Xindl má strašnou kadenci slov. Jsou správně poskládaný, dávají smysl, příběh, zaujmou. Jiné kapely takovou kadenci nemají a není to špatně. Nemůžeme se někdy v té rychlosti ztratit a to až do takového stavu, že nevnímáme skutečný obsah textu?
Prostě i když se mi koncert líbil, tak jsem se vrátila se smíšenými pocity a třemi úryvky, které se mi honí hlavou:
- S lítostí vám oznamujeme, že po dlouhé nemoci nás opustila láska... (Návod ke čtení manuálu: S lítostí vám oznamujeme)
- A nejsem nešťastný, jen už nehledám štěstí a v duši nemám prázdno, jenom spoustu prostoru (Praxe relativity: Nejsem obtloustlý)
- A pak tradá na Beroun! Než emoce přeperou mý rácio odhodlaný (Praxe relativity: Tradá na Beroun)
Žádné komentáře:
Okomentovat