pátek 31. prosince 2010
středa 29. prosince 2010
3B - Bongo BonBoniéra
Kolekce písniček určených pro děti a jejich rodiče.
17 různorodých písniček od 17-ti různorodých umělců.
Zatím jsem slyšela jenom tři, ale zní to jako dobrý podnik.
Mimo jiné přispěla i kapela Jablkoň písničkou Narozeniny. A k té ilustroval videoklip Rudolf Brančovský. Takový vlezlý úlet :)
17 různorodých písniček od 17-ti různorodých umělců.
Zatím jsem slyšela jenom tři, ale zní to jako dobrý podnik.
Mimo jiné přispěla i kapela Jablkoň písničkou Narozeniny. A k té ilustroval videoklip Rudolf Brančovský. Takový vlezlý úlet :)
pátek 17. prosince 2010
Vytočená Karkulkami aneb "perfektní" pátek
Začalo to hned ráno. Včera jsem se před odchodem ze školy zapomněla podívat na suplování. A tak jsem se ráno pro jistotu vypravovala tak, abych ve škole byla lehce před osmou. Pochopitelně, že jsem to nestihla, jak jsem si představovala. A tak jsem do školy dorazila pět minut po osmé, koukám na suplování a jasně, že jsem tam na první hodinu napsaná! A tak jsem klusala do třídy. Jak jsem následně zjistila, tak se už po mně zástupce sháněl. Naštěstí to vzal v pohodě...
Vyučování taky chvílema byla marnost. 7.B se vehementně dožadovala vánoční hodiny - vždyť přece v úterý mají zkoušku divadla a nebude matika! Tůdle nůdle! Nemají mít zkoušku a mají mít matiku, tak ať si huknou! A v 6.A je děvčina, která mě neskutečně vytáčí a dneska byla poměrně ve formě. Navíc skoro nikdo nedonesl projekt, který se měl dneska odevzdávat.
Oběd nic moc. Měla jsem si dát tvarohový buchty.
Taky jsme měli vánoční bowling s kolegama z práce. Jako dobrý, ale totálně blbý termín před vánoční výpravou! A tak se mi hlavou hodilo jenom, co všechno bych místo toho mohla doma dělat. Tedy jsem to zabalila poměrně brzo (ještě že tak).
A pak začalo veselé odpoledne a večer :)
Domů jsem došla kolem čtvrté, takže jsem měla spoustu času a málo věcí na práci (jestli mi to někdo zbaštíte, tak mě fakt pobavíte a máte u mě svařák :)). Proč teda krom chystání na vánoční výpravu taky nenaimpregnovat Karkulky, které mi kvůli tomu v pokoji stojí už od Uršuly (tedy skoro měsíc)? O volném víkendu je přece škoda impregnovat... Tak jsem se do toho pustila. Rychlé dočištění umytých pohorek, osychání a nahřívání na kamnech. A pak šup na to! Fén, hadr, vosk. Celkově toto všechno necelých 30 minut (pomíjím tu dobu, kdy byly Karkulky na kamnech a já se nudila :)). Na závěr návrat tkaniček. Člověk si řekne, že je to hned, ale omyl! 16 dírek na tkaničky mi trvalo dýl než celá impregnace Karkulek! Nedokážete si představit, jak mě to vytočilo! Kdybych je zítra nepotřebovala, tak se na to vykašlu! Grrr!
Plyne z toho jediná věc:
Milý Ježíšku!
Celý rok trajdáme po výletech s Kamilkou a dáváme na ni pozor, aby se jí nic nestalo. Myslím, že nám to společně opravdu pěkně šlape! I ona se o nás pěkně stará. Dvakrát ročně nás impregnuje a když jsme zabahněné, tak nás umyje (sice jí to občas trvá, ale vždycky se k tomu nakonec dokope).
Máme na Tebe jednu prosbu: naděl nám tkaničky! Těm co máme se po dvojím vytahování na impregnaci rozpadly konce, takže se strašně blbě navlíkají zpátky...
Slibujeme, že budeme věrně sloužit naší majitelce i nadále a i Tobě dělat radost!
Tvoje Karkulky :)
Vyučování taky chvílema byla marnost. 7.B se vehementně dožadovala vánoční hodiny - vždyť přece v úterý mají zkoušku divadla a nebude matika! Tůdle nůdle! Nemají mít zkoušku a mají mít matiku, tak ať si huknou! A v 6.A je děvčina, která mě neskutečně vytáčí a dneska byla poměrně ve formě. Navíc skoro nikdo nedonesl projekt, který se měl dneska odevzdávat.
Oběd nic moc. Měla jsem si dát tvarohový buchty.
Taky jsme měli vánoční bowling s kolegama z práce. Jako dobrý, ale totálně blbý termín před vánoční výpravou! A tak se mi hlavou hodilo jenom, co všechno bych místo toho mohla doma dělat. Tedy jsem to zabalila poměrně brzo (ještě že tak).
A pak začalo veselé odpoledne a večer :)
Domů jsem došla kolem čtvrté, takže jsem měla spoustu času a málo věcí na práci (jestli mi to někdo zbaštíte, tak mě fakt pobavíte a máte u mě svařák :)). Proč teda krom chystání na vánoční výpravu taky nenaimpregnovat Karkulky, které mi kvůli tomu v pokoji stojí už od Uršuly (tedy skoro měsíc)? O volném víkendu je přece škoda impregnovat... Tak jsem se do toho pustila. Rychlé dočištění umytých pohorek, osychání a nahřívání na kamnech. A pak šup na to! Fén, hadr, vosk. Celkově toto všechno necelých 30 minut (pomíjím tu dobu, kdy byly Karkulky na kamnech a já se nudila :)). Na závěr návrat tkaniček. Člověk si řekne, že je to hned, ale omyl! 16 dírek na tkaničky mi trvalo dýl než celá impregnace Karkulek! Nedokážete si představit, jak mě to vytočilo! Kdybych je zítra nepotřebovala, tak se na to vykašlu! Grrr!
Plyne z toho jediná věc:
Milý Ježíšku!
Celý rok trajdáme po výletech s Kamilkou a dáváme na ni pozor, aby se jí nic nestalo. Myslím, že nám to společně opravdu pěkně šlape! I ona se o nás pěkně stará. Dvakrát ročně nás impregnuje a když jsme zabahněné, tak nás umyje (sice jí to občas trvá, ale vždycky se k tomu nakonec dokope).
Máme na Tebe jednu prosbu: naděl nám tkaničky! Těm co máme se po dvojím vytahování na impregnaci rozpadly konce, takže se strašně blbě navlíkají zpátky...
Slibujeme, že budeme věrně sloužit naší majitelce i nadále a i Tobě dělat radost!
Tvoje Karkulky :)
neděle 12. prosince 2010
Volání o pomoc
Já nevolám, ale nedávno jsem viděla film s tímto názvem a myslím, že by bylo dobré na něho upozornit.
Alan a Charlie spolu bydleli před lety na koleji, ale po ukončení školy se jejich cesty rozešly. Setkávají se až po letech. Alan má zavedenou zubařskou ordinaci a milující rodinu, i když s manželkou zrovna nemůže najít společnou řeč. Charlie při útoku na WTC 11. září přišel o manželku, tři dcery a psa. Nezůstalo mu nic. A tak se za všech sil snaží zapomenout...
Dokáží si staří kamarádi navzájem pomoci?
Z děje vám víc neřeknu, protože film opravdu stojí za to a myslím si, že na každého něco zapůsobí. Ale jedna věc stojí za vypíchnutí. V roli Charliho se objevil Adam Sandler, který je známý především asi z nejrůznějších komedií různých úrovní. Tato role ho ale staví do úplně jiného světla. Charlie v jeho podání je prostě skutečný...
Alan a Charlie spolu bydleli před lety na koleji, ale po ukončení školy se jejich cesty rozešly. Setkávají se až po letech. Alan má zavedenou zubařskou ordinaci a milující rodinu, i když s manželkou zrovna nemůže najít společnou řeč. Charlie při útoku na WTC 11. září přišel o manželku, tři dcery a psa. Nezůstalo mu nic. A tak se za všech sil snaží zapomenout...
Dokáží si staří kamarádi navzájem pomoci?
Z děje vám víc neřeknu, protože film opravdu stojí za to a myslím si, že na každého něco zapůsobí. Ale jedna věc stojí za vypíchnutí. V roli Charliho se objevil Adam Sandler, který je známý především asi z nejrůznějších komedií různých úrovní. Tato role ho ale staví do úplně jiného světla. Charlie v jeho podání je prostě skutečný...
Zametat či nezametat (sníh)
Téma teď v zimě poměrně aktuální (i když nám v Brně to teď trochu odtálo).
Nezametat:
Nezametat:
- když je čerstvě nasněženo, tak se v tom blbě chodí
- když je po sněžení, tak se sníh udupe a blbě se po něm chodí a navíc to klouže
- když je teplo a sníh taje, tak je na chodníku břečka a chodí se ještě hůř než normálně
- a když po denní břečce v noci mrzne, tak máte ráno místo chodníku kluziště
- pravda, jste celou zimu bez práce, ale lidi na vašem chodníku budou nadávat nebo se mu budou snažit vyhnout...
Zametat:
- když chumelí, tak v pravidelných intervalech musíte ven
- při zametání děláte něco pro své zdraví - jste na vzduchu a do jisté míry cvičíte
- dobře se vám chodí po chodníku
- a hlavně si kolemjdoucí pochvalují, že někdo zametá
Nemůže mi teda někdo vysvětlit proč tolik lidí nezametá? To je jim to fakt putna? Mně osobně by to bylo pěkně blbý si nezamést před vlastním prahem...
sobota 11. prosince 2010
Z cesty trolejbusem
V týdnu jsem jela trolejbusem z města do Žabin a dopadlo to tak, že jsem se musela smát...
U botanické zahrady přistupoval chlapík. Sympaťák, vypadal akčně, byl oblečený jako chodívají skauti, když někam jedou, v ruce knížku Quo vadis? (to taky nebude číst jenom tak někdo).
Ráda pozoruju lidi a přemýšlím jací asi jsou a co dělají. U tohohle mě napadala ale jenom jedna věc: To by mohl být skaut!
Chlapík nastoupil a postavil se vedle mě. Nedalo mi to a trochu jsem mu koukala přes rameno v jaké pasáži knížky asi zrovna je. Co mě ale zaujalo víc byla jeho "záložka" - letáček "Hodnocení kvality v Junáku". Byl to skaut :)
Nevím proč, ale přišlo mi to strašně srandovní :) Kdyby nevystupoval tak brzo, tak snad i zapředu rozhovor...
U botanické zahrady přistupoval chlapík. Sympaťák, vypadal akčně, byl oblečený jako chodívají skauti, když někam jedou, v ruce knížku Quo vadis? (to taky nebude číst jenom tak někdo).
Ráda pozoruju lidi a přemýšlím jací asi jsou a co dělají. U tohohle mě napadala ale jenom jedna věc: To by mohl být skaut!
Chlapík nastoupil a postavil se vedle mě. Nedalo mi to a trochu jsem mu koukala přes rameno v jaké pasáži knížky asi zrovna je. Co mě ale zaujalo víc byla jeho "záložka" - letáček "Hodnocení kvality v Junáku". Byl to skaut :)
Nevím proč, ale přišlo mi to strašně srandovní :) Kdyby nevystupoval tak brzo, tak snad i zapředu rozhovor...
pátek 3. prosince 2010
Taneční akce na Hlavním nádraží
Prostě mazec :) Fakt jsem se pobavila...
(Maggi, díky moc za upozornění!)
(Maggi, díky moc za upozornění!)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)