Za posledních pár dnů jsem měla pár úžasných rozhovorů se skauty. Občas to jsou fakt blázni :)
V sobotu na skautském plese.
LVÍČE: "Jé! Ahoj! Jak se máš?"
JÁ: "Nazdar! Fajn! Týjo, Tebe jsem neviděla ani nepamatuju..."
LVÍČE: "Kamíku, a co vůbec děláš?"
JÁ: "Učím na ZŠ..."
LVÍČE: "Jů! Já jsem fakt trefila jméno!" :)
Na nedělní Oikosí poradě to pokračovalo. Hned jak jsme s Kewinem dorazili k Vrtovi domů...
VRT: "Nazdar! Já si Tě sice vůbec nepamatuju, ale rád Tě zase vidím!"
V jedné chvíli porady jsem si pohazovala s fixou, která mi spadla a bouchla o talíř (nic velkýho).
PAJÁDA: "A Kamík se projevila! Taky není normální, ale je jako my! Juchů!" :)
A při neformální diskusi...
BRUSINKA: "A co učíš?"
JÁ: "Letos mám jenom matiku..."
PAJÁDA: "Kamíku, co vlastně učíš?"
PAMPA: "Teď to říkala! Matiku..."
PAJÁDA: "Jů! To je škoda, že spolu nemáme nějaký program... Vlastně máme! A celou sekci!"
(Ten borec je fakt suprově mimo :))
Registrace na Oikosí internetový systém.
PAJÁDA: "Pojď! Tam je toho hodně, ale já Ti to za minutu vysvětlím!"
JÁ: "Jasně, já rychle chápu."
Po minutě:
PAJÁDA: "My jsme to za minutu fakt stihli!"
Z Oikosí diskuse o mojí účasti v týmu:
V sobotu na skautském plese.
LVÍČE: "Jé! Ahoj! Jak se máš?"
JÁ: "Nazdar! Fajn! Týjo, Tebe jsem neviděla ani nepamatuju..."
LVÍČE: "Kamíku, a co vůbec děláš?"
JÁ: "Učím na ZŠ..."
LVÍČE: "Jů! Já jsem fakt trefila jméno!" :)
Na nedělní Oikosí poradě to pokračovalo. Hned jak jsme s Kewinem dorazili k Vrtovi domů...
VRT: "Nazdar! Já si Tě sice vůbec nepamatuju, ale rád Tě zase vidím!"
V jedné chvíli porady jsem si pohazovala s fixou, která mi spadla a bouchla o talíř (nic velkýho).
PAJÁDA: "A Kamík se projevila! Taky není normální, ale je jako my! Juchů!" :)
A při neformální diskusi...
BRUSINKA: "A co učíš?"
JÁ: "Letos mám jenom matiku..."
PAJÁDA: "Kamíku, co vlastně učíš?"
PAMPA: "Teď to říkala! Matiku..."
PAJÁDA: "Jů! To je škoda, že spolu nemáme nějaký program... Vlastně máme! A celou sekci!"
(Ten borec je fakt suprově mimo :))
Registrace na Oikosí internetový systém.
PAJÁDA: "Pojď! Tam je toho hodně, ale já Ti to za minutu vysvětlím!"
JÁ: "Jasně, já rychle chápu."
Po minutě:
PAJÁDA: "My jsme to za minutu fakt stihli!"
Z Oikosí diskuse o mojí účasti v týmu:
- KAPÍK: "Od Kamíka mám opsaný všechny cvičení do dvou předmětů, takže spolupráce s ní velice prospěšná :)"
- PAMPA: "Byla nenápadná, ale svým způsobem nápadná, protože si ji dobře pamatuju (!)." (Tomuhle moc nerozumím, ale pobavilo mě to :))
- VÍŤA: "Kamík je docela zaskautovaná, ale vypadá, že energie má hodně." (Asi klamu tělem :))
A dneska tomu všemu nasadil korunu borec z Olomouce, kam jedeme na pololetky. Zvonil mi telefon...
JÁ: "Dobrý den, K.H."
BOREC: "Čau, tady ... (přezdívku jsem fakt nepostřehla). Z Olomouce od Poutníků z Olomouce, však víš, ne?"
Prostě žádný stres... Rovnou na tykačku a na jistotku :)
Já za to nemůžu, ale nějak mě to v těch posledních dnech dostalo... Když nad tím začnu přemýšlet, tak skauti jsou fakt občas trochu mimo. Mají vlastní styl, který mi vyhovuje a ve kterém jsem spokojená. Jsou to prima blázni, se kterýma ráda blázním...
Žádné komentáře:
Okomentovat