Tak jsem dneska byla "zase" v knihovně.
Mám velký zálusk na dvě knížky, ale všechny jsou popůjčované a navíc mohutně rezervované, takže je to marnost. Ale třeba se k nim někdy dostanu :)
Tak jsem přemýšlela, co dál. Pochopitelně svůj sešit s poznámkama, které další knížky si chci přečíst, zůstal doma... A jak to tak bývá, tak když stojím uprostřed knihovny, tak mám v hlavně vymalováno - nevzpomenu si ani na blbou Vojnu a mír nebo nějakého Sienkiewicze.
Tedy jsem zvolila netradiční techniku: projdu si jeden regál a buď mě něco osloví nebo si prostě jenom nechám tu rozečtenou knížku a přečtu si svoje dvě nově pořízené knížky (a další dvě už přes rok "nové").
Výsledek byl poměrně překvapující, protože jsem odcházela se třema knihama:
Mám velký zálusk na dvě knížky, ale všechny jsou popůjčované a navíc mohutně rezervované, takže je to marnost. Ale třeba se k nim někdy dostanu :)
Tak jsem přemýšlela, co dál. Pochopitelně svůj sešit s poznámkama, které další knížky si chci přečíst, zůstal doma... A jak to tak bývá, tak když stojím uprostřed knihovny, tak mám v hlavně vymalováno - nevzpomenu si ani na blbou Vojnu a mír nebo nějakého Sienkiewicze.
Tedy jsem zvolila netradiční techniku: projdu si jeden regál a buď mě něco osloví nebo si prostě jenom nechám tu rozečtenou knížku a přečtu si svoje dvě nově pořízené knížky (a další dvě už přes rok "nové").
Výsledek byl poměrně překvapující, protože jsem odcházela se třema knihama:
- Želary: Když jsem je viděla, tak jsem neváhala. Myslím, že není, co dodat. A ještě jsem váhala, jestli si rovnou nevzít i Jozovu Hanuli... (Možná se pro ni zítra vrátím, jestli tam ještě bude :))
- Patrik, syn Irska: Román, který je životopisem sv. Patrika - patrona Irska. To jsou půjčila Ferdě s tím, že buď to přečte nebo prostě ne... Zatím vím, že prvních 10 stran se odehrává v hospodě :)
- Jak překousnout babičku: Přiznávám se, že tato knížka mě vlastně zaujala především názvem... Koukala jsem na jméno autorky a její další knížky a zjistila, že o "Příručce špatné matky" jsem už slyšela. Proto jsem se začetla do popisu a zjistila, že by to vlastně mohlo být docela zajímavé. Tak jsem nakonec neváhala a vzala si ji taky.
A ve vedlejším regále byl Psí život od Mayla... Ale ten regál bude až příště (jestli si zase nevezmu sešit).
2 komentáře:
Želary jsou krásná kniha, ale pokud sis v ní chtěla počíst o filmovém příběhu Želary, měla jsi sáhnout po Jozově Hanuli. Tvůrci filmu si od Květy Legátové vypůjčili příběh z jedné knihy a název z jiné.
Vím, vím :) Želary ale Jozově Hanuli předchází, tak jsem chtěla oboje (a už mám :)). Hlavně mě ale lákala Legátová celkově... Tak jsem zvědavá.
Okomentovat