Fakt marnost...
To jsme s babičkou dozalívaly bonsaje a já ještě pozalívala všechny kytky v bytě. Spokojeně si stojím ve dveřích na dvůr a v duchu se chválím, jak jsem šikovná, že jsem pěkně splnila, co bylo potřeba. Teď už jenom sprcha, poslat dva maily a bude pro dnešek vystaráno.
A jak si stojím v těch dveřích a vychutnávám si příjemný červnový podvečer na dvorečku, tak mé oko padlo na kolo... V pondělí jsem jela, v úterý jsem jela, zítra to mám v plánu. To by v tom byl čert, abych středu vynechala! Hec! Tréninkově si vyjedu na Kravák!
Výběh do pokoje pro klíče a jde se na to! Po Zeleného, lehce oklikou po Tichého (tam se mi nějak zadrhla přehazka, že jsem musela zastavit, grrr!), k Augustinovi a pak až na Barvičku. Nebýt toho jednoho zadrhnutí, tak jsem ten náš kopec za barákem dala na jeden "výjezd".
Asi si zavedu večerní tréninkové půlhodinky. (Ale ten sjezd mě nebavil.)
Žádné komentáře:
Okomentovat