pátek 31. srpna 2012

Brno je díra...

Dneska se mi to potvrdilo.
Mám nového pana kolegu v kabinetu (sympaťák :)). Předem jsem o něm věděla pár věcí:
  • kombinace M - F, jenom o trochu starší než já
  • bývalý pionýr (nu budiž)
  • syn kolegyně mého nejdražšího spolužáka (a Brno se zmenšuje)
  • ale taky ho zná Kecka z bubnovacího kurzu

To všechno bych ještě brala. Ale dneska vykládáme o tom, jak je na podzim hrozně moc svateb (vdává se nám kolegyně). Tak to komentuju stylem, že dokud je to kolem Brna, tak je to v pohodě, ale že za 2 týdny jedu na svatbu do Krkonoš. V tom přistane dotaz: "Míša?" a moje odpověď: "Ne, Robin!" :) Pan kolega zná nevěstu, já ženicha a společně se sejdeme na svatbě v Krkonoších :) Toto mě dneska už fakt dostalo! Myslím, že když nás pan ředitel viděl ve společném záchvatu smíchu, tak fakt nemohl chápat...

čtvrtek 30. srpna 2012

Oikos 2012

Soukolí pracovních a skautských povinností už mě semlelo, ale Oikos, který skončil teprve před pár dny, ve mně stále doznívá...
  • Utrpěla jsem lehký šok v podobě dnů před tím než přijeli účastníci. Najednou jsem měla pocit, že si nemám s instruktory co říct... Naštěstí to ale přešlo.
  • Kurz byl tradičně zahájen sobotním východem slunce. Byl luxusní! A Jáňa měla pěkné úvodní slovo. Přípravy na kurz přirovnala k chystání se na expedici, na velký puťák. Bylo to krásný!
  • Jak se naučit dělat správně táborové účetnictví? Nu přece pomocí hospodářské hry s lenochodíma rodinkama a veverkou jako účetnickým kontrolorem :)
  • Letos se mi sešla perfektní skupinka na zpětnou vazbu! Taková každodenní terapie smíchem :)
  • V neděli měla Pampa nachystaný blok o denících. Čtení z válečných deníků, ale také nahlédnutí do soukromých deníků nejrůznějších lidí a nejrůznějších forem. Bylo to fascinující a neskutečně motivující! Alespoň pro mě :)
  • Večer pak přijel sám velký Džugaro Botič! Protože nestíhal, tak ho na naše tábořiště musel nakonec dopravit vrtulník :) Na Oikose to byla kouzelná ukázka toho, jak nadšení instruktoři dokážou strhnout účastníky k sebevětší blbosti! Po příjezdu D. B. už účastníce byly ve stavu, že se tlačily do první řady! Tak vám nevím, jestli to nebylo trochu zklamání, že se jedná jen o "slavného" orientačního běžce :)
  • Účastnice z Benátek byly během tábora 2x evakuované! Když mi to u oběda vykládaly, tak jsem si už tak od 1/3 myslela, že to musí být konec, ale ono ne... Obdiv k tomu, co zvládly! Jestli chcete být šokováni, co všechno se dá na táboře zažít, tak vám to s chutí převyprávím! Ale nevím, jestli mi budete věřit...
  • Mezigalaktický turnaj! Fakt jsem netušila, že taková věc jde hrát! Hraje se ufo, volejbal a fotbal dohromady! A aby toho nebylo málo, tak branky jsou pohyblivé :)
  • Stejně jako loni proběhla zpětná vazba instruktorů. A zase jsem byla šokována. Pro některé jsem skála, pro některé maják v rozbouřeném moři (toho si vážím) a někteří by se za mnou přišli poradit (toho si vážím ještě víc vzhledem k tomu, kdo to říkal). Hlavně ale vykrystalizovaly nějaké problémy mezi pár lidmi v týmu. Chudák šéfik z toho byl lehce nešťastný... Tak jsem se mu nabídla jako onen maják a ono to až do konce kurzu fungovalo! A to bylo super...
  • Pohádka o tom, jak šest chlapů dělalo šlehačku :) Pustili centrálu, aby mohli využít mixér, použili tác, aby to moc nešplíchalo a pak došli na to, že mají obyčejnou šlehačku a ne tu na šlehání :) A tak jsme měli banány v čokoládě bez šlehačky... Ale pozorovat onu scénku to vynahradilo :)
  • Víte jaký je nejbožejší budíček na Oikose? Když účastníci vstanou o půl šesté, vezmou kytary a před šestou vás vzbudí písničkou Vychází, abyste byli včas na ranní poradě! A pak si jdou zase lehnout :) Páteční ráno bylo prostě nejlepší! :)
  • Jo a v pátek za náma přijel Dick! A tak se stalo, že v jeden den a na jednom místě jsem měla svoje dva vůdce vůdcáků, pro které mám slabost, pěkně pohromadě :)
  • Konečně jsem si vyzkoušena hennu! Totálně mě to nadchlo! Co na tom, že jsem do práce nastupovala s pokreslenou rukou :)
  • Asi jsem lehce šokovala účastníky i instruktory. Stačilo k tomu málo - říct, že se snažím nestresovat a často to celkem vychází :) Netušila jsem, že to některé tak hrozně zaujme! A překvapilo mě kolik lidí s tím má fakt problém...
  • A jak to celé skončilo? No přece západem slunce! Papá našel krásné místečko, šéfik měl dojemnou řeč, že ani moje oko nezůstalo suché a myslím, že odchod instruktorů objímajících se za ramen do zapadající slunce musel být fakt doják...
  • Pochopitelně ale nechyběl závěrečný večírek! Přijel Tom Jones, ale taky kytary, které vydržely dlouho do noci.
  • Ač to ze začátku vypadalo bledě, tak jsem si na kurzu našla svého parťáka. Další matematický mozek :) Jak někteří prohlásili, tak my dva si to vysvětlíme pomocí tabulek a vzorců, oba to pochopíme a jsme spokojení :) Prostě jsem si druhou polovinu kurzu užívala fakt naplno! Chtělo by to ještě jeden velký (alespoň virtuální) dík!
  • Perlou Oikosu je ale fakt, že pár lidí z týmu by mě rádo vidělo v jeho čele... Dobrej vtip :)
  • Na závěr stačí snad jen říct, že celý Oikos byl prostě úžasný! Zase jeden kurz, na který budu ráda vzpomínat...

úterý 7. srpna 2012

Pomoc! Nezvěstná!

Chybí mi knížka!
A bojím se, že u Ferdy nebude...
Robert Fulghum: Věčná dobrodružství Kapitána Školky
Chybí mi!
Někomu jsem ji půjčila, nenapsala si komu a teď je kdo ví kde!
Prosím, vraťte mi ji! Zrovna dneska jsem si chtěla přečíst jeden z příběhů, který je právě v této knížce...
Prostě je úžasná a já ji chci zpět do své knihovny!

UPDATE
A chybí mi ještě jeden Fulghum! Za to jsem si ale vzpomněla, že jsem ho možná půjčila kolegyni... Hned jí jdu pro jistotu napsat!

UPDATE 2
Ufff... Má je! :) Strašně se mi ulevilo. To by byla tragédie, kdybych byla bez nich!

Pět nepřipravených

Skautské heslo? Buď připraven!
Přesto se včera sešlo pět nepřipravených skautů :)
Minimálně od neděle hlásili, že v pondělí odpoledne a večer budou přes ČR přecházet bouřky. Večer jsme se sešli, popíjeli, plánovali, diskutovali a během toho začalo co? No přece pršet! Tak jsem seděli a plánovali dál. Déšť, ale nepřestával... Kolik nás asi mělo deštník? Ani jeden! :)
Náhodou to bylo super! Asi tak po 17-ti metrech jsem byla mokrá až na kost. Pak už je to člověku vlastně celkem jedno :) Náhodou to byl super zážitek! Už dlouho jsem takto nezmokla. A hlavně nikdy ne v centru města! Na Kobližné byl proud vody nad kotníky. To samé u Tomáška. Tam navíc foukal fakt hustej vítr! Stromy se kroutily snad na všechny strany, voda v bazénu tryskala tak pod úhlem 45°, kombinace větru a deště zajistila jehličkovou masáž obličeje a navíc jsem zjistila, že takové to chození za větru jako v amerických filmech fakt funguje :)
Doma jsem vyždímala tričko a kalhoty, dala sušit všechno, co jsem měla na sobě a vlezla do teplé sprchy (fakt jsem netušila, že něco takového mě ten den potká).
Jediné, co mě na takovýchto situacích štve je fakt, že mi navlhne peněženka, zápisník a prostě všechno v tašce. Marnost.

neděle 5. srpna 2012

Zrušit G+

Přemýšlím nad tím, že si zruším Google+. Na nic mi to není. Jasně, začnou argumenty, že tam nikdo není, tak mi to nemůže na nic být, bla bla bla.
Jediné, co mě trápí jsou fotky. Kvůli aktivaci G+ jako kdyby pro jiné přestala fungovat moje Picasa. Jak to bude, když zruším G+? Začne zase normálně fungovat?

UPDATE
Tak už se stalo... Snad vám normálně pojede moje Picasa. Jediné, co mě zatím štve je, že se asi smazalo i pár komentářů u fotek. Ale co už.

Poslední Tři mušketýři

Tři mušketýři, román od Alexandra Dumase staršího. Moje oblíbené (i když Hrabě Monte Christo je lepší :)).
Poslední filmové zpracování se uskutečnilo v roce 2011.
Jedním slovem: ZKLAMÁNÍ
  • Začátek v Benátkách?
  • Propojení s Leonardem da Vinci?
  • Více bojů s pistolemi než s kordy (teda doufám, že se tomu tak tehdy říkalo)?
  • Král, který sleduje módu a obléká se podle vévody z Buckinghamu?
  • Rozstřílený Tower?
  • Vzducholodě? A jejich souboj ve vzduchu?
  • Vzducholoď napíchnutá na věž Notre Dame?
  • Až příliš mladý a sebevědomý d´Artagnan?

Tak to bylo na mě už vážně moc! Alespoň, že ti mušketýři byli pěkní...

Zítra se budu muset podívat na zpracování z roku 1993, abych si spravila chuť. Na 2011 se fakt nedívejte!

V nedohledné dálce cíl

Mám nový hit! Písnička k dokumentu o žokejovi Josefovi Váňovi.
Hudba: Lucie Šoralová
Slova: Michal Horáček
Zpěv: Michael Kocáb

Bacha, je to strašně chytlavý! :)

Praha, jak ji třeba neznáte

Ve čtvrtek jsme se s Ferdou svezly s taťkou do Prahy. Absolvovaly jsme jenom kousek klasiky. Vlastně to ani moc nevadilo. Já jsem to vzala jako příležitost k tomu vzít si do ruky zase jednou foťák. Myslím, že vzniklo pár netradičních pohledů na Prahu. Co myslíte vy?

Tak jak?

Člověk by se rád choval šetrně, ale občas mám prostě otazníky...

Ráda bych třídila plast. Nejenom PETflašky. Ale jak, když u nás se do žlutých kontejnerů nemají házet například kelímky od jogurtů?

Když jsem byla nakoupit po táboře, tam na mě dolehlo jedno dilema. Na táboře jsem se dozvěděla, že tetra pak je vlastně třívrstvý obal a špatně se recykluje. Když jsem byla v obchodě, tak najednou by to vyloučilo nákup džusů a výrazně omezilo výběr mléka. U nás je v PETflašce jenom jedno. A i neustále produkovat PETflašky není přece úplně OK. Takže když si chce člověk ekologicky pořídit mlíko, tak musí se sklenicí do automatu?

Střediskový tábor a Jumanji


Předem jsem to přiznávala - co se týče střediskového tábora, tak jsem byla skeptik. Výsledek? Takový jaký jsem v hloubi duše očekávala - předčil má očekávání a bylo to prostě fajn!
  • Přiznávám, že se mi líbily návštěvy kluků, kteří si chodili pro vodu a pravidelné opravy dvoukoláku :)
  • Když vám něco chybí nebo si s něčím nevíte rady, tak prostě skočíte vedle. Hodí se kluci i holky.
  • Výměnné pobyty vedoucích. Super, jak to kluci vzali zodpovědně a pokaždé u nás někdo od nich byl.
  • Možnost personální výpomoci...
  • Výborná výpomoc byla, že jsme mohly využít cizí sprchu a ne tu naši děsivou :)
  • Nahlédnutí do toho, jak to na jiných táborech funguje (nebo nefunguje?).
  • Mohla to být inspirace, jak se to dělá jinde. Někteří využili, někteří nevyužili. Co už.
  • Taky jsem si ale uvědomila, že jsem ráda zrovna na našem táboře s naším oddílem :) Prostě každému vyhovuje něco jiného.

A jaké bylo Jumanji? Oddílový tábor?

  • Největší zážitek: Přiznávám, že slibový oheň s předáním oddílu. Takovou atmosféru jsem fakt nečekala! Byla dokonalá! Díky všem!
  • A druhým největším byly Fialky (převážně předškolačky). Sice jsme měly 2 nezbedy, ale na zbylé 4 si nemůžu stěžovat! Strašně jsem si to s nima užila! Sice jsem se první týden nezastavila, ale taky to mělo svoje kouzlo...
  • Můj poslední tábor v roli vůdkyně oddílu a ona přišla kontrola z BRJ, která nás celé roky míjela :) Ale zvládly jsme to.
  • Taky jsme měly v táboře vetřelce z cizího oddílu. Dokonale zapadl a myslím, že si to všichni užili!
  • Jak jsem měla loni na táboře krize, tak tentokrát to klapalo. Až na jednu chvíli si myslím, že to byla totální pohodička! A to je pro mě to nejdůležitější!
  • A hrozně moc mě potěšily naše holky! Když jsme si povídaly o táboře, tak říkaly spoustu zajímavých nápadů. Ale hlavně vlastně ocenily to, že nebyly na týmy a že jsou rády, že vlastně nic nebodujeme. Pro mě je to takové malé osobní vítězství, že to fakt má smysl takto dělat! Kéž by to zjistili i jiní...
Tak zase za rok na oddílovém táboře! A třeba za pár let i na střediskovém ;)