Aneb když ožívá příběh Pavla Čecha...
Já vím, že je ho tu teď nějak moc. Ale přijde mi to hezčí a zajímavější než je historka o tom, jak jsem si zabouchla klíče a 2 hodiny bloudila...
Třeba se ale rozhoupu a napíšu něco o prvním letošním spaní pod širákem (bylo úžasné - jak jinak!) :)
Žádné komentáře:
Okomentovat