Výlet na Pálavu

Exroverský výlet místo víkendového puťáku. Ale stál za to! Příjemná společnost, zajímavá trasa, akorát počasí. Co víc si přát?

Trasa: Dolní Věstonice - Dívčí hrad - Pod Děvínem - Soutěska - Pod Martinkou - kaplička sv. Antonína - Klentnice - Sirotčí hrady - Perná

Ač to ráno vypadalo, že neuvidíme 20 metrů před sebe, tak se nakonec vyklubal krásný den, který nám odkryl úžasné výhledy (třeba ten ze Sirotčího hradu).

Když jsme pak čekali na vlak v Šakvicích, tak to vypadalo, jako kdyby Pálava vybuchla jako sopka :)

Asi poslední dobou podléhám kouzlu Pálavy čím dál tím víc...

Hm...

I takto může vypadat ráno...

Žiju!

Ač se to možná nezdá, tak žiju! Jenom jsem se prostě poslední měsíc a půl nezastavila...
Prvně jsem odjela na tábor, potom jsem se stěhovala, odjela na Oikos a nastoupila do školy. A tak se stalo, že od 15. července jsem se zastavila až 30. srpna.
Na jednu stranu jsem za prázdniny nic moc nestihla, na druhou stranu mám za sebou jednu velkou změnu.
Ale postupně - jdu dopisovat, abyste nebyli ochuzeni :)

Rambajz vs. koncert

Kvízová otázka:
Je lepší fotbal přímo pod oknem nebo koncert na dvoře MDB se skleničkou burčáku v ruce?
Jasně, že B je správně :)

Tedy jsem v pátek večer místo fotbalu Brno - Teplice vyrazila na dvůr Městského divadla.
Sklenička burčáku v ruce a do toho muzikálové písně. O ty by vlastně ani tak nešlo. Ale víte, kdo zpíval? Robert Jícha a Aleš Slanina! Já ty chlapy zbožňuju! Oba dva totiž umí krásně zpívat. A Aleš se navíc usmívá takovým způsobem, že ani Ken to neumí :)

Ale tak jo...

Ale tak jo, takhle by šlo taky snídat.
Východem Slunce osvícený Petrov a Špilberk a do toho horkovzdušný balón...

Hvězdy nám nepřály

Přiznám se, že jsem propadla údajné mánii s názvem "Hvězdy nám nepřály".

V červnu jsem ve Scale viděla plakát na film Hvězdy nám nepřály. Vypadal sympaticky, tak jsem si ho vyfotila, že se doma na netu podívám o co jde. Něco málo jsem našla, ale moc tomu nevěnovala pozornost a zase tento název z hlavy úplně vypustila...

Na táboře se o této knize zmínila Zrzi, tak jsem se domluvily, že mi ji půjčí. Protože jsem v těch dnech dočetla knížku, tak jsem hned šáhla po Hvězdách. A knížku jsem přečetla jedním dechem za jediný den. Děj mě strašně strhl a nenechal mě odložit knihu ani na chvíli. Fakt pecka!

Když bylo přečteno, tak jsem se rozhodla, že se podívám i na film, ale došlo k tomu až po návratu z Oikosu. Přiznám se, že jsem film obrečela snad ještě víc než knihu (i když ta je pochopitelně lepší :)).

O čem to celé je? O lásce dvou mladých lidí...

Víc se mi asi říkat nechce. Ale doporučuju po knize sáhnout a přečíst! Je to bomba!

A vězte, že některá nekonečně jsou větší než jiná nekonečna...

Kefírová buchta

Co s kefírovým mlíkem, které zůstalo po Oikose? Třeba upéct kefírovou buchtu :) V nové troubě, na novém plechu :)

Před Oikosem jsem už jednou pekla. Poprvé jsem se pustila do muffinů. Ale protože jsem trubka, tak jsem si je zapomněla vyfotit :) Takže příště! Ale věřte, že byly fakt dobré! Čokoládovo-kokosové :)

Tak jo...

Tak jo...

S výhledem na takovýto východ Slunce bych mohla snídat klidně každý den :)

Happy

Pharrell Williams: Happy

Já tomu hitu prostě totálně propadla...

Oikos na Hedvábné stezce

Pořád přemýšlím, co napsat k letošnímu Oikosu. Nějak nejsem schopná si to v sobě poskládat...
Tak alespoň v odrážkách :)

• Bez východu a bez západu Slunce nemá začátek a konec kurzu atmosféru jakou má mít.
• Letos mám pocit, že bez Toma bychom se prostě nepohli...
• Zbožňuju svoje chlapy a jejich pošťuchování :)
• Ať žije Portugalsko!
• Návštěva Permoníka a Dajdy - jo, já to hřiště začnu řešit! Aneb občanská angažovanost má smysl, i když výsledky ne vždy vidíme.
• Návštěva Čiči a Evičky - náčelníka a náčelní. Ani oni nechtějí, aby příští rok Oikosu nebyl, ale nic s tím prostě nenaděláme... A kdo je v Junáku nejdůležitější? No přece vedoucí oddílu! :)
• Moji jediní květáci v bazénu :)
• Trh v Xi´anu nezničilo ani špatné počasí. Měl úžasnou atmosféru!
• Jaké je nejhezčí probuzení na Oikose? Od účastníků s jejich vlastním textem k Vychází :)
• Zvláštní, co všechno se může člověk dozvědět z jednoho povykládání, které vznikne vlastně úplně náhodou...

Změna je život a o náhody tu není nouze

Už nějakou dobu jsem se odhodlávala ke změně zubaře. Ale komu by se chtělo něco takového řešit? Tak jsem to neustále odkládala a odkládala. Když mě ale na táboře dvakrát chytla neskutečná bolest zubu a po návratu do Brna mi začala natékat dáseň, tak už nebylo zbytí. A když k zubařovi, tak k novýmu!

Dala jsem na doporučení známé a vydala se k novému zubaři v Žabinách, který nabírá pacienty. A čekalo mě velké překvapení! Pan zubař je mladý, krásný a hlavně všechno vysvětlí a fakt se člověku naplno věnuje. Můj bolavý zub odhalil a pečlivě ho řešil, řeší a řešit ještě nějakou chvíli bude...

Aby toho nebylo málo, tak v podstatě úplně náhodou moje ctěná sestra na pana zubaře narazila na pionýrském táboře svojí kamarádky :)

Inu, svět je malý a o náhody tu není nouze :) A já asi budu ráda chodit k zubaři a kochat se nádhernýma očima :)

Definitivně přestěhováno...

Bylo to akční, ale je hotovo!

V sobotu 2. srpna jsme se vrátili z tábora. V bytě mělo být všechno hotovo, ale nebylo - chyběla kuchyně...
Na neděli 3. srpna bylo domluvené stěhování a to také proběhlo (za hodinu a půl nebylo už co řešit). Všechno jsme naskládali do pokoje a zanechali svému osudu. Já nadále přebývala u rodičů s vypranými věcmi z tábora.
V úterý 5. srpna přijeli a smontovali kuchyni (napojení elektřiny a odpadů až další den). A já se definitivně přestěhovala...

A tak si od začátku srpna vegetím ve vlastním bytě, postupně zabydluju a kochám se nádherným výhledem na Brno :)

Tábor na Divokém západě

Letošní skautský tábor jsme strávili na Divokém západě - tedy vlastně na Kebharci v jižních Čechách :)

Tábor to byl poměrně jedinečný:

• v prvním týdnu na táboře bylo 20 dětí (takový počet z našeho oddílu nepamatuju!)
• v druhém týdnu jsme to zvládli v počtu 4 vedoucích  a návštěv
• nejmladšímu účastníkovi bylo 3/4 roku - Matýsek neboli Chrudoš neboli Se :) (pochopitelně byl na táboře s maminkou Yuykou)
• na víkend za námi přijela hromada návštěv ze starých skautských řad a byla to samá příjemná setkání
• poprvé jsme vyzkoušely jaké to je pozvat si rodiče na tábořiště na noc - za mě to mělo úspěch (hlavně spravený mostek :))
• v druhém týdnu jsme pak na tábořišti měly celkem 2 skautské rodiny - velké oživení a hlavně pomoc! (klidně bych si je zvala každý rok :))
• klidné bydlení v tee-pee ze skládacích tyčí je v podstatě nemožné
• slibový oheň spojený s předáním oddílu - zvláštní, jak to dokáže člověka dojmout...
• a taky je zvláštní, jak dokáže potěšit jeden pohled :)
• máme nová trička s obrázkem od Pavla Čecha! podle mě jsou úžasná...
• a taky to byl můj 20 skautský tábor :)