Kalená jehla

Pořídila jsem si kalené jehly do šicího stroje.
Tím, že jsou kalené, tak by toho měly vydržet víc.
První mi vydržela asi tak 2 hodiny...

Čokoládový cheesecake na zelené

Vzhledem k plánované radě a návštěvě jsem se rozhodla ukuchtit dezert. Volba padla na Týnčin recept na čokoládový cheesecake. Poctivý z mascarpone a riccoty. Příště dám ale možná víc čokolády :) Ale i tak ho osobně hodnotím jako dobrý :)

 Jo a konečně mám i dezertní talířky! Zatím 3 zelené a 1 žlutý :)

Oikos podporuje trabanty

Ano, je to tak. Část instruktorů velmi fandí Danu Přibáňovi a bandě lidí okolo něho...
Takže až budete koukat na fotky nebo videa z jejich cesty po Austrálii, tak můžete na autech hledat i nápis "OIKOS". Jsme to my :)
A protože je Ojta správný člověk na správném místě a dokáže krásně propagovat týmový kurz, který se tento rok nekoná, tak vzniklo i jedinečné video s Danem a Dominikou speciálně pro Oikos.

Ojto, velký dík! :)

Dle Prahy "výročí"

Na blog jsem nezapomněla. Ani jsem si nedala předsevzetí, že na něj nebudu psát.
Jenom prostě občas nestíhám. Nebo mi absence předchozích příspěvků brání v tom, abych napsala ty následující.
A dneska mi bylo do telefonu řečeno, že mám měsíční výročí. Prvně jsem nechápala jaké, ale hned mi to bylo osvětleno. Už měsíc jsem nic nenapsala na blog... A žeprý Praha neví, co dělám a jak se mám!
Tak jo, já to přes ty jarní prázdniny napravím...
Všechno jsem si postupně značila (o čem bych chtěla psát). A taky jsem fotila. Když jsem to teď (když nemůžu spát) dala dohromady, tak mi to vyšlo na 22 chybějící zápisů! Možná to nějak zredukuju, kdo ví. Ale vězte, že celý únor bude dopisován.

P.S.: Už makám na fotkách z pololetek, které musí být logicky první, když byly na přelomu ledna a února :)

Úžasný Čech

Autogramiáda Pavla Čecha! Událost, kterou si nemůžu nechat ujít :)
Nechala jsem si podepsat pavoučka Čendu (3. díl je novinkou!) a nové vydání O klíči.
Pochopitelně mi to nedalo a zeptala jsem se, proč v knížce chybí Rychlonožka. Dotazem byl autor překvapen, ale odůvodnil mi to - trénuje na závody, tak utíkal dopředu :)
Když jsem pak vytáhla obraz o Labyrintu pod Zelným trhem, tak jsem se dozvěděla, že o něm moc lidí neví... A žeprý tam mám ty Rychlé šípy kompletní! Tak tak :)
Mimo jiné jsem měla na sobě tričko od Ferdy s obrázkem Pavla Čecha. Bylo mi pochváleno - klobouk dolů, Ferdo!
A předávala jsem fotku v oddílových tričkách, která nám maloval. Mistr si vzpomněl, že za obrázek dostal 2 flašky vína a viditelně byl potěšen výsledkem :)
Ach jak milé setkání!

Zapékané...

...brambory s brokolicí, kukuřicí, smetanou a sýrem.
Perfektní mňamka!
Aneb jak si vařím, když mám prázdniny :)

Svítím :)

Po všechno možných i nemožných asi měsíčních peripetiích mám doma novou "dekoraci".
Úžasné zelené svítící lampionky! Nemůžu se jich nabažit :)

Delphinina sukně

Po kalhotách přišla na řadu sukně. V knize (ach jak ji zbožňuji) i v mém prázdninovém šicím šílenství :)

Třetí kus vlastního ušitého oblečení budou šaty. Ale to se budu muset asi chvilku odhodlávat...
Mimo jiné se musím podělit o pěknou informaci. Zatím jsem si všechno ušila z látek, které jsou z ČR!

Zbrojovka vs. Dukla

První fotbal po zimě. Brno vs. Praha.
A můj druhý fotbal v bytě.
Řeknu vám, že je to rozdíl. Jeden z posledních zápasů před zimou a první zápas po zimě. Fanoušci za toho čtvrt roku asi zapomněli, jak Brno hraje...
Jinými slovy - v listopadu jsem nic přes běžně puštěnou hudbu neslyšela. Tentokrát ano... Buben a uřvaní fanoušci pod oknem jsou fakt "super".
Jsem zvědavá na zápas za 2 týdny. Přijede Baník!

Margotiny kalhoty

Pozor pozor!
Umím ušít kalhoty! :)
Sice jsou na provázek nebo gumu, ale jsou nositelné mezi lidi :)

 A dokonce mají kapsy! Už se těším až si vyberu látku a ušiju si nějaké další :)

Taky si všimněte mého úžasného trička od Ježíška :)

100 zvířat

...aneb stále kulturně žiju. A to se ani nedělím o všechny kulturní zážitky (např. z JAMU nebo stejné představení v Radosti).

Poprvé jsem vyrazila na koncert 100 zvířat. A to hned jejich výroční - k 25 letům fungování.

Koncert na Flédě. Jeden by řekl, že velký sál, ale světě div se! Občas (teda vlastně většinu času) jsem se cítila utiskována. Ano, potřebuju svůj prostor. A ani moje oblíbené dveře mi ho nedokázaly zajistit. Nezvyklé!

Koncert byl jinak fajn. Myslím, že velký vliv mělo i to, že hráli skoro samé písničky, které jsem znala (neznala jsem asi tak 5 ks). A tak jsem si užívala a zpívala :) Ale překvapila mě jejich zpěvačka - přišla mi jako studený čumák. Ale možná jsem jen prostě rozmazlená od Trabandů a Poletíme?...

Narcisky!

Kvetou jako divé! A barevně se mi hodí do bytu :)

Oikosí nášivky...

...se mi staly skvělým učitelem!
Nezapomínat, že jsme tým. Týmový kurz, tým instruktorů, tým kamarádů. Tým lidí, o které vím, že se můžu opřít, klidně přiznat svoji chybu a oni mi s radostí pomůžou.
Je kouzelné, jak jedna drobnost dokáže otevřít oči...

A dívejte se, jak jsem vymyslela odesílání nášivek :)

Mé šicí plány...

...na jarní prázdniny se nějak neustále nafukují. Jsem zvědavá, jak to dopadne.

Jaro uvnitř

Když nezačíná jaro za oknem, tak jsem si ho donesla alespoň dovnitř... Narcisky!

Láska na první steh

Pořídila jsem si novou knihu. O šití. Jmenuje se "Láska na první steh". A mimo jiné se pro mě stala láskou na první začtení :)

Autorka je mi sympatická svými důvody proč šít oblečení, ale i tím, jak přistupuje k psaní návodů. Nepředává suše návod jak si něco ušít, ale má neskutečně lidský přístup!

A tak se mi kniha pořád povaluje na nočním stolku, jídelním stole, pracovním či šicím stole. Skoro se až od ní nemůžu odtrhnout. Je to pecka! Moje nová šicí bible :)

Dokonce i Ada na Módním pekle ji pochválila!

A já už mám ušité svoje první kalhoty :) Zatím jsou sice jenom na doma nebo na spaní, ale to nevadí. Já to vychytám! :)

25 let Indies a Ověnžok

S Baruli jsme vyrazily na speciální koncert k 25 letům vydavatelství Indies v Sonu. Co na tom, že se konal na Valentýna (někteří se tomu strašně divili, že v takový den chceme vyrazit "pařit").

Těšily jsme se na Jablkoň a na Trabandy. Plus každá z nás měla nějaké další hudební seskupení, které znala. A jak šlo odpoledne (dorazily jsme po třetí), tak jsme postupně objevovaly další a další super kapely...

Naše hudební odpoledne a večer odstartoval Jablkoň. Zahájili hned naší oblíbenou Tetou! Takže hned od začátku jsme byly spokojené :) Akorát mají novou zpěvačku. Shodly jsme se, že je nějaká suchá. Nemá ten správný říz jako měla Anička...

Další z kapel, které jsme chytly na velkém jevišti byli Docuku. Jak jsem se dočetla na jejich webu, tak se jedná o folklorbeatovou kapelu z Valašského Meziříčí. A řeknu vám - jsou totálně nabití energií, kterou dokážou přenést! Strašně mě nadchli!

Následující Tomáš Kočko a orchestr mě nenadchl o nic míň :) Další spokojenost s novou kapelou! Tentokrát o sobě píšou, že se jedná o world music inspirovanou moravskou tradiční hudbou. Naplno si mě (nás) získali písničkou, ve které se zpívá, že sehnat chlapa je těžká robota :)

Na malé scéně jsme potom chytly Jananas. Některé jejich texty mi přišly skutečně výstižné! Budu si je muset pustit ještě někdy v klidu a zaposlouchat se...

A pak přišel nesmrtelný Traband! Já na té kapele prostě ujíždím :) Navíc jsme si je užily skutečně z první řady kousek od Jardy a ještě na takovém úžasném místě s perfektním zvukem. Dokonalý zážitek! Už se těším na další jejich koncert :)

Na závěr malá hudební ukázka jednoho z objevů :)

Tomáš Kočko a orchestr: Godula - Ověnžok

Můj pokus o kafe

Byla jsem pozvána na návštěvu.

Když mi bylo nabídnuto kafe a já ho odmítla s tím, že bych raději čaj, protože kafe nepiju, tak mi bylo odpovězeno: "Já jsem si to myslela, že kafe pít nebudeš." To jsem tak průhledná?

A tak když jsem došla domů, tak jsem si uvařila malý hrnek kafe, vzala jsem si cukr a mlíko. A říkala jsem si, že se budu snažit kombinovat a že třeba mi to v některé fázi zachutná. Postupně jsem přidávala cukr i mlíko. A furt nic.

Jaký byl výsledek? Obsah hrnku jsem vylila (vlastně tam toho bylo víc než když jsem kafe uvařila) a kafe stále nepiju :)

Staří mazáci

To tak za mnou došla kolegyně s otázkou, co dělám v úterý 10. 2.. Že bychom udělaly dámskou jízdu. Ale jenom těch starých mazáků!

Tak jsem se zarazila. Starých mazáků?  Tak všechny pozdravuj... Ale kdeže! Žeprý jsem už taky starý mazák. Zvláštní pocit.

Pořád se považuju za začínající, nerozkoukanou a učící se.

Ale z kolegyálního hlediska jsem starý mazák. Pěkné :)

Svět je malý...

...a o náhody tu není nouze! :)

To jsme si tak o víkendu s Honzou a Týnkou libovali, jak je super, že z Collegia po nás nic nechcou. A co se nestalo! V neděli večer první email. A žeprý budou chodit pravidelně...

Prvním úkolem na ILŠ je naštěstí se jenom krátce představit.

Jak se seznam lidí postupně plnil, tak jsem koukala s jakými lidmi se setkám. Jednak se Dřewí, která nám pár let v oddíle pomáhala se skautskou družinou. A pak taky se spolužákem Aleše Slaniny z JAMU :) Pohoda!

Oikos na Vysočině

Když už letos není Oikos, tak se alespoň jako instruktoři potkáváme. Jenom tak.

První společný víkend jsme strávili na poctivé skautské základně u Polné. Pochopitelně topení v kamnech, voda ze studny, kadibudky daleko, elektřina ze solárních panelů jenom na svícení a žádný signál. Řeknu vám, to byla lahoda!

V sobotu jsme se pak auty přesunuli do Žďáru nad Sázavou. Někteří vyrazili na běžky, někteří jsme šli pěšky okolo Pilské nádrže a po okolí. Vzhledem k luxusnímu slunnému počasí ten den neměl jedinou chybu!

Vlastně celý víkend byl snad bez chyby :) Sice v neděli chvílema chumelilo vodorovně, ale ani to nám na náladě nebralo. Je strašně super se potkat s kamarády a nic neřešit!

První zasedání Triumvirátu

Máme za sebou!

Ptáte se o co se jedná?

Je to vlastně velice jednoduché... První rada úzkého týmu na přípravu tábora.

Jsme tři. A tak jsme hledaly příhodný název. V kombinaci s naším novým heslem ("Divide et impera!") se to přímo nabízelo!

Skoro bych řekla, že je to jeden z nejzásadnějších výstupů prvního zasedání :)

Pochopitelně role máme jasně rozděleny.

Růže...

Minulý týden jsem si cestou ze školy koupila malou růži. Před květinářstvím je prodávali za 9 korun. Tak proč si neudělat radost?
Ale šel čas, odjela jsem na výpravu a růže co? No přece pomalu odkvétala...
A tak mi už druhý (nebo třetí?) den doma tráví čas se skloněnou hlavou. Ale já nějak pořád nemám sílu ji vyhodit. Taky má svoje kouzlo... Zvlášť v kombinaci s Brnem zalitým sluníčkem!

Pololetky v Hlinsku

Řeknu vám, to byla rozporuplná výprava...

Původně jsme měly jet ve složení 3-4 vedoucí, 2 rádkyně a hromada světlušek.

Dopadlo to tak, že jsem vyrazila já, jedna šikovná začínající rádkyně a hromada světlušek (ach ty nemoci a shánění lidí na poslední chvíli).

A tak se stalo, že mám na výpravu 2 pohledy.

Pohled první

Bylo to náročné. Jeden člověk na rozhodování a akci, i když má k ruce člověka, který udělá co řekne, je prostě mazec.

A tak nastávaly např. takovéto chvíle: Sedím po večeři nad ještě neumytým talířem a čumím do blba, protože v tu chvíli prostě na víc nemám. A kolem mě hopsají světlušky: "Kamíku, zahrajeme si teď nějakou hru?"

Naštěstí máme zlaté světlušky (asi když jsme ten Zlatý kvítek :))! Pomůžou a když je potřeba, tak jsou samozabavovací. Ale delší dobu by se to takto utáhnout nedalo...

Pohled druhý

Ta lokalita a čas! Skanzen Betlém, který se nachází přímo v Hlinsku mi prostě uhranul! A v tom sněhu to nemělo chybu! Pecka!

V sobotu jsme pak byly na masopustu ve skanzenu Veselý kopec, který je dokonce na seznamu UNESCO. Myslím, že nejenom pro mě to byl obrovský zážitek! Kombinace místa a samotné akce vytvořilo úžasnou atmosféru!

Závěr

Vlastně jsem ráda, že jsme jely... I když to bylo náročné.

Jednak si myslím, že si to holky (a vlastně i já) celkem užily.

A pak, ruku na srdce. Objevila bych Hlinsko a zúčastnila se masopustu na Veselém kopci? I když mě v průběhu akce napadlo, že bez dětí bych si to užila daleko víc, tak je mi jasné, že nebýt výpravy, tak tam nejsem...

Jo, byla to vydařená akce! Pár fotek je na Picase... (a i jiné v oddílové)