ILŠ Collegium

Mám za sebou desetidenní skautský kurz. Jako účastník. A i když tento článek píšu skoro s měsíčním zpožděním, tak vlastně nevím, co mám napsat. Byl to pro mě týden rozporuplných a vlastně i silných zážitků...

• Kurz probíhal v bývalém vojenském areálu Muna u Mikulovic (ještě severně od Jeseníku). To místo má velmi bohatou a smutnou historii. A tak na nás celý týden dýchalo svojí zvláštní atmosférou. Komentovaná prohlídka areálu i osamělé procházky. Ale především setkání s pamětnicí - paní, které bude za chvíli 90 let a většinu svého života prožila zde - v pohraničí, v Sudetech... Jeden silný zážitek za druhým! I po 70-ti letech tu zůstává chuť války...
• Odvedla jsem si svůj program, který je jednou z podmínek k udělení kvalifikace. Bylo to na pohodu. Vlastně jsme se dost uklidnili, když jsme první den viděli "program" jednoho z týmu. Nervozita hned opadla :)
• Tvořit fiktivní kurz s lidmi, které neznáte a ještě jste časově hooodně omezení, je fakt fuška. Úplně jsem si u toho uvědomila, jak jsem vděčná za naše fungování na Oikose a jak se vlastně už těším na plánování dalšího ročníku :)
• Oikos údajně na kurz nasadil laťku dost vysoko. Tato informace k nám doputovala od účastníků...
• Narozeniny? Podle vodáků jedině ve vodě... A tak jsem skončila v bazénku :)
• Ocitli jsme se v Labyrintu světa. Skončila jsem s červenou stuhou na ruce. V Labyrintu i v životě...
• V průběhu kurzu jsem z nejrůznějších informací a rozhovorů pronikala do toho, jak funguje tým Collegia. Zvláštní, jak rozporuplné pohledy se ke mně dostaly. A jak někteří lidé působí otevřeně a přitom jsou autoritativní... Dost se ve mně bije, co si o tom mám myslet. Jednoznačně jako ráda za náš tým :)
• Zpětná vazba je umění. Člověk, který ji chce získat, tak musí vědět k čemu má sloužit a musí umět přijmout i negativní pohledy. Člověk, který chce dát pořádnou zpětnou vazbu, tak musí umět říct víc než, jestli se líbilo nebo nelíbilo. Zvláštní, jak toto mezi instruktory může nefungovat.
• Celý týden jsem spala venku v hamace. Super! Doufám, že za rok si prázdniny v ní zopakuju :)
• Až mi bude 81, tak bych chtěla mít něco z Ursa - cestovat vlakem, sedět na všech programech, učit účastníky ve volných chvílích, v noci spát pod širákem a ráno se radovat z toho, že jsem sama vstala ze země...

Na kurzu i po kurzu jsem vedla rozhovory z Pampou, která ho navštívila. Jako externista měla zase trošku jiný pohled než já, která byla "uvnitř". Ale v dost věcech jsme se shodly. A jaký byl závěr?

Oikos je fakt dobrý kurz :)