Kruhový organizér

Už dlouho obdivuju (nejen) organizéry Rosy Mitnik.
Loni jsem k Vánocům jeden ušila maměnce. Ale zůstávala jsem kovářova kobyla...
Pořízení nové velké tašky bylo jasným signálem, že si taky jeden musím konečně ušít! Pěkně na míru, aby se mi vešel i zápisník a pisátka :)

Vánoce, Vánoce přicházejí?

První adventní neděle? Cože? Vánoce přicházejí?

Vůbec mi to tak nepřipadne! Možná za to může, že ještě nebyl ani jednou pořádný sníh...

A tak se snažím vánočně naladit alespoň troškou vánoční výzdoby.

 Malé Vánoce na stole...

 Variace na adventní věnec 2015

Letošní novinka - světýlka v pokoji na okně :)

Listopad v kostce

První listopadový týden byl náročný.

A druhý nebyl o moc lepší...

Až pak se to začalo pomalu zklidňovat. Nicméně nebyl čas, energie, chuť, prostě nic... Bylo třeba relaxovat :)

Takže malé ohlédnutí za zbytkem listopadu.

SPECTER 16. 11. 2015

S rodinou jsme vyrazili do kina na nového Bonda. Vlastně ani nevím, jestli jsem nějakého s Craigem už viděla... Nicméně moje hodnocení: "Jako komedie je to dobrý."

Přežít výbuch baráku a skončit na sedačce. Poprat se ve vrtulníku a odletět do zapadajícího slunce. Porvat se a nemít ani škrábanec. Mít 2x napíchnutý mozek bez následků. A mít nový bílý smoking ve vlaku někde uprostřed africké pouště... To mi prostě hlava nebere.

EBENI NEZKLAMALI... 19. 11. 2015

...to oni totiž neumí :) Moje ctěná sestřička slaví v listopadu narozeniny, tak jsme ještě s maměnkou vyrazily na koncert bratrů Ebenů. To je pohlazení po duši! Od začátku až do konce :)

ÚLŠ V PRAZE 20. - 22. 11. 2015

Příjemné setkání vzdělavatelů a s lidmi z Collegia. Prostě pohodička! Ale taky velké sdílení mezi kurzy a spousta inspirace. Proti tomu mě někteří utvrdili, co si o jejich kurzech myslím a vím, že tak bych to rozhodně dělat nechtěla. Možná ale i to patří k věci...

Po náročném týdnu

Tento týden byl ve škole nějaký náročný. Shodlo se nás na tom víc.

A tak jsem se radovala z maličkostí...

Třeba jako je nový široký parapet v kabinetě, na který jsem si donesla ze třídy kytku po kolegyni, která mě zaučovala. Najednou i vyniknou jestřábi, které mám ve škole už dlouho a je místo, kam si skládat jablíčka na svačinu.

Na závěr celého pracovního týdne jsme vyrazili do Otevřeného domu - na prohlídku Janáčkova divadla u příležitosti 50-ti let jeho otevření. Měli jsme celkem štěstí, protože jsme se dostali už na druhou prohlídku - za námi se následně táhla fronta až ke kašně...

Byl to úžasný zážitek! Člověk měl možnost projít si trasu divadlem, na které se setkával s lidmi, kteří v NdB pracují. A tak jsme nahlédli do skladu kulis a pláten, do prospektového výtahu, u kterého nám zazpíval dětský sbor a ocitli jsme se v propadlu.

Následně po schodech úplně nahoru, kde se nám odkryl netradiční výhled na Brno, ale také jsme se ocitli v malém baletním sále, na zkušebním jevišti, kde jsme viděli zkoušku sólistů baletu. Dále nás cesta zavedla do zkušebny sboru, kde zkouška opravdu právě probíhala. To byl pro mě velký zážitek! Neskutečné, jak hlasy dokáží úplně zaplnit prostor. Opravdu mi spadla spodní čelist!

Pak jsme se už dostali na jeviště mezi mnou obdivované kulisy Její pastorkyně. Jsou krásné i naživo! :) Na jevišti byl orchestr, který nám s komentářem pana dirigenta zahrál několik ukázek ze zmiňované opery. Najednou hudba dostává jiný rozměr, když víte, co má vyjadřovat.

I když to byl náročný týden, tak Otevřený dům byl dokonalou tečkou. Velký kulturní zážitek, to jednoznačně. Těším se na další v NdB (a že jich jistě nebude málo)!

Hudební absťák uspokojen

Asi před měsícem jsem si říkala, že mám velký hudební absťák! Po Trabandech... Pouštím si je ráda, hrajou mi při každém telefonátu, ale naživo je naživo. Naštěstí přišel termín koncertu v Brně! Váhání bylo nulové.

A realita?

Když jsem včera došla ze školy a vyřídila už týden neřešené maily, tak jsem odpadla do postele... Přiznávám, že přemáhání, abych vyrazila do tmy a do zimy bylo opravdu veliké. Ale vyplatilo se! :)

Koncert byl naprosto úžasný (ostatně jako vždy). Hlava mi naprosto vypla od řešení všech starostí, úkolů apod. Prostě byla jen ta chvíle, ta radost :) Všechna únava byla najednou za mnou a já si užívala! Jo, tak přesně tohle jsem potřebovala.

Snad budou v Brně dřív než za rok, abych nepociťovala hudební absťák...

Jako bonus tu mám videoklip, který Trabandi vydali zhruba před třemi týdny. Naprosto v jejich stylu :)

Traband: Vlnobeat - Trofeje

Nezahálím, ale...

Před týdnem jsem si nastříhala kotvičkovou sérii. A jak jsem ji nastříhala, tak už týden leží. Smutný. Samotnou mě to štve!

Občasné teploty kolem nuly ve mně prostě vyvolaly nutkavou potřebu plést. Tedy postupně na svět přichází nová čepice.

Pletení je fajn, protože jde plést u filmu. Ale když koukám na film, tak nešiju. Začarovaný kruh - já bych chtěla totiž oboje dvoje! Asi si rozvrhu dny, které budou pletací a které šicí :)

Alespoň, že mám kurz, kde je metoda tvoření jasně daná. Včera jsem začala další "běh" v Brno šije. Takže mám rozdělané nové kalhoty. Ale pozor - příští týden se budu učit všívat zip! Tak mi držte palce :)

Krom toho, že jsem s přicházející změnou ročního období začala měnit i způsob tvoření, tak jsem se rozhodla k ještě jedné změně. Nechám se ostříhat. Nějak jinak! Už jsem objednaná. Jenom ještě nevím, co řeknu kadeřnici :) Láká mě něco asymetrického... Takže pomaloučku shromažďuju inspiraci na Pinterestu, ale ještě jsem si bohužel neřekla: "Jo, to je ono!". Takže přijímám návrhy :)

Šokující přiznání

Tak jo, jdu se přiznat.

Zahrávám si s modrýma stránkama (rozuměj Facebook).

Místo, kde se potká Kakamilčin blog s KakaFecí tvorbou - By kaka.

Třeba to nebude fungovat a za chvíli usoudím, že je to blbost. A nebo třeba se něco stane. Co? To nevím...

Podzimní výhled

Odpolední podzimní výhledy mě prostě baví!
Sluníčko a spousta barev...

Pokokos VII. komorní

Podzim se prostě neobejde bez Pokokosu - setkání účastníků Oikosu 2009.

Letos byl dost v ohrožení. Posouval se termín a omluvenky se množily až do dne před odjezdem. Přesto my, 4 věrní, jsme se rozhodli, že i tak nám to stojí za to! Někteří takový víkend potřebovali víc než obvykle (a to nemluvím o sobě)...

A tak se celý víkend nesl nejenom v příjemném povídání a sdělování, co nového se za ten rok či víc událo, ale také ve sdílení těžkých chvil, nepříjemných a nedořešených situací a...nu, jeden člověk musel celý víkend škytat (ale dobře mu tak) :)

V pátek po příjezdu na Modrou (tentokrát jsme spali v budově bývalé ZŠ) jsme se ještě vydali na rozhlednu nad obcí. Naštěstí krásně svítil měsíc, takže to byla pohodička. V takové romantické chvíli se najednou (naprosto "nečekaně") objevilo tekuté štěstí ze Vsetína. Takže ještě větší pohoda! A pak procházkou přes další vyhlídku na Velehrad.

V sobotu jsme se probudili do krásného rána a tak jsme neváhali a vyrazili! Přes čtyři kopečky směr Buchlov - pěkně přes Velehrad, sekvojovec v Chabaních, Břesteckou skálu až na hrad. Vzhledem k tomu, že se jednalo o poslední víkend, kdy měli otevřeno, tak jsme se na prohlídku už nedostali... Takže jsme se alespoň občerstvili, zakoupili suvenýry a přes Barborku (kde jsem zavzpomínala na noc pod stolem) vyrazili zpět.

Na Velehradě jsme se ještě vydali na prohlídku podzemí baziliky. To byl pro mě obrovský zážitek! Troufám si říct, že skoro větší než brněnské podzemí... Takže jestli se sem někdy vypravíte, tak neváhejte navštívit! Já se budu muset vrátit bez tří hladových chlapů :)

Na závěr dne jsme ještě zavítali do archeoskanzenu, kde probíhalo tzv. přivírání skanzenu - ukončování sezóny. A jak se to dělá? Zabijačka, ochutnávka pálenek a kapela. Prostě pohodička!

Navíc se celý den nesl ve znamení farmářských sýrů z Valašska od Mazánka. Tolik různých (a vynikajících) sýrů jsem asi ještě v životě nejedla. A hlavně v takovém množství... Prostě lahoda! :)

V neděli byl další krásný den! My jsme se pobalili a vyrazili pěšky do Starého Města, odkud jsme se vydali už každý vlastním směrem...

I když jsme se sešli v komorním počtu, tak to byl Pokokos, jak se patří! Už teď se těším na ten další :)

Na krásu tamního kraje můžete nahlédnout ve fotogalerii.