Každá správná knižní fanynka ví, že hrdinka z knih Kateřiny Tučkové si projde peklem a pěkně se zapotí.
Vím.
Občas mám pocit, že si taky procházím peklem. I když ne takovým jako hrdinky Tučkové.
Občas si prostě procházím svým vlastním. Třeba jako dneska.
Ale to bude dobrý. Po týdnu snění se zase vrátím do své reality...
A co když moje stužka skončí jako v labyrintu světa? Asi se s tím budu muset naučit žít...
P.S.: To bude zase dobrý. Jenom na mě dneska padla nějaká depka.
UPDATE 21:47
A pak mi najednou snad samo nebe naprosto neočekávaně a neplánovaně seslalo blízkého přítele.
Během asi tak minuty a půl bylo všechno vyklopeno, vyslechnuto, obejmuto a završeno pusou na čelo. Co víc si přát?
Ne že by to bylo vyřešené a za mnou, ale je to lepší...
Žádné komentáře:
Okomentovat