Sladěno

Už nějakou dobu se mi rozpadal obal na stroj. Je to drobnost, ale přece jenom zabraňuje, aby na něj zbytečně padal prach, když jsou dny, kdy nešiju...

A tak jsem plánovala ušít nový obal. Ale pořád jsem nevěděla z jaké látky, aby to u mě v bytě nebylo jako pěst na oko. A pak jsem objevila zbytky látky z japonských závěsů, které mám v předsíni a v pokoji. Hned bylo jasno!

Nový obal na stroj hotov. A je perfektně sladěný se zbytkem bytu :)

Na druhý pokus...

...to vyšlo :)

V pondělí jsem byla nakupovat v Lidlu a plánovala jsem si, že si donesu domů kousek jara v podobě tulipánů. Chtěla jsem si je vzít až půjdu k pokladně. Ale ouha - zapomněla jsem na ně...

Dneska to na druhý pokus vyšlo - nezapomněla jsem! :) Kdyby se mi do bytu nehodily žluté, tak bych si koupila tmavě fialové... Ty jsou fakt peckoidní!

A proč mám tulipány v konvičce? Důvod je dost jednoduchý - protože nemám vázu, do které by se vešly... Mám buď tak na jeden tulipán nebo nízkou. Marnost. Asi bych s tím mohla něco udělat... Přesto si myslím, že v té konvičce vypadají stylově :)

Úžasné!

Přijde mi naprosto úžasné, že v pět hodin odpoledne svítí sluníčko! :)

V úterý jsem se vracela domů v devět večer, pochopitelně za tmy. Jak jsem čekala na MHD, tak jsem si uvědomila (vůbec nevím, jak jsem na to v tu chvíli přišla), že v roce existují dny, kdy je v devět hodin večer světlo. Vlastně je to strašná blbost, ale já se na ty dny neskutečně těším! Až si v devět večer někde v lese pověsím hamaku, abych v ní pak strávila noc... Už aby to bylo tady! :)

P.S.: Na fotce je možné si všimnout, jak je jedno z "trojčat" opět napůl oděno :)

Dneska ve výtahu

PANÍ: "Vy studujete nebo pracujete?"

JÁ: "Pracuju. Už pár let..."

PANÍ: "Ale vypadáte tak mladě!"

JÁ: "Děkuju :)"

PANÍ: "Je zvláštní, že se tak usmíváte."

JÁ: "Proč?"

PANÍ: "No, běžně se pracující lidi v pondělí odpoledne neusmívají..."

A co vy - usmíváte se v pondělí odpoledne? :)

Východ slunce...

...vpravo...

 ...a vlevo.

Mám ráda rána v tomto období.

Probudím se do tmy, ale než odcházím, tak je den. U snídaně tak zažívám každodenní zázrak. Východ slunce.

Nedá se to popsat ani zachytit, jak světlo postupně vzniká, mění se a zase zaniká...

Rána jsou prostě zvláštní. Není nic, pak 15 minut světelného divadla a následuje denní "nuda".

Asi tak 5 minut po zachyceném dnešním "zázraku" nastala na nebi nuda. Šedé mraky a modro. Nic, co by stálo za řeč. Nikdy mě to asi nepřestane překvapovat.

U toho jsem si uvědomila, jak se těším na východ slunce v Železných horách. Ten zvláštní okamžik, kdy něco začíná...

Jedna únorová sobota

To jsem tak jednou netušila, co si udělám o víkendu k obědu... (Na večeři byla ještě brokolicová polívka z týdne.) Nakonec jsem se nechala inspirovat obrázkem, který jednou na mě "vyskočil" někde na internetu. A tak vznikly brambory zapékané se slaninou a sýrem - mňam! :)

A co by to bylo za víkend bez dezertu! Od kolegyně jsem měla tašku jablek a některé nebyly zrovna na školní svačinku, takže šup s nima do hrnce, rozvařit a do dortové formy s piškotama! :)

Abych ale neměla sobotu jenom o jídle, tak jsem měla postaráno i o kulturu - první letošní zápas! S Olomoucí - dokonce jsme vyhráli! Takže malá ukázka toho, jak vypadá takové zahájení sezóny na domácím stadionu... Také si můžete povšimnout skoro hotového zastřešení tribuny (vpravo). Mělo být už hotovo, ale smůlička! Až na příští zápas...

Západ slunce...

...vlevo...

 ...a vpravo.

Prostě to zase jednou stálo za to :)

Pražská Oikosí porada

Celý víkend jsme zahájili kulturou v Činoherním klubu a představením Osiřelý západ. Inscenace, která získala i cenu Alfréda Radoka.

Na jednu stranu jsme se nasmáli. Na druhou se ale jedná o vlastně docela smutný příběh... Příběh dvou bratrů, kterým zemřel otec a mezi sebou nemají moc pěkný vztah. Prostě si navzájem zůstali. V inscenaci (hlavně v druhé půlce) je několik monologů a dialogů, u kterých nevíte, jestli se máte smát nebo brečet...

Jednoznačně jsem ale ráda, že jsem představení viděla a můžu doporučit! Buď si můžete udělat na výlet do Prahy nebo občas u Bolka hostuje Divadlo v Celetné se stejným představením.

A zbytek víkendu? Porada, spousta naprosto luxusního jídla a procházka po Olšanských hřbitovech :)

Filmové okénko

Za poslední měsíc jsem shlédla několik filmů, které by nemusely uniknout...

VYMĚŘENÝ ČAS
Jak by člověk žil, kdyby se ráno probudil a na ruce se mu odpočítával čas než zemře? Časem zaplatíte lístek na autobus, můžete si ho půjčit, ale taky vás o něj můžou okrást... Občas prostě musíte utíkat...

42
Další z filmů podle skutečné události... V roce 1946 se v profesionální baseballové lize v USA objevil první černoch. Dokážete si představit, co to způsobilo? A jak to působilo na samotného hráče? Film o důvěře, odvaze a odhodlání. Mimo jiné - Harrison Ford :)

STÁŽISTA
Příběh 70-ti letého vdovce, který se v důchodu...prostě nudí :) A tak "využije" inzerátu módního webu, který přijímá stážisty v seniorském věku. I když se jedná o obor, který mu není nejbližší, tak svoje zkušenosti má najednou kde využít. A hlavně svůj lidský přístup...

NEJLEPŠÍ MUŽI
O tom, co se dělo za 2. světové války bylo natočeno už mnoho... Ale jak to vypadalo, když jste se vrátili do vlasti zranění, nepohybliví? Film Nejlepší muži odkrývá pokličku, pod kterou jsme se nikdo asi ještě nepodíval. Příběh doktora, který nad svými pacienty nezlomil hůl, ale našel jim smysl života ve sportu. A tak dal vzniknout např. i paralympijským hrám. Ano, další film podle skutečné události :)

LOVE SONG
Příběh neznámé písničkářky a neúspěšného hudebního producenta, kteří se náhodou setkali v jenom z newyorských klubů. Co z toho může vzniknout? Třeba album nahrané v ulicích New Yorku :) Film, který provází hudba, která vás pohladí u srdce :)