Takové volno ve všední den je vzácná věc. A tak se musí řádně využít! :)
Ve středu po vyučování jsem se nakonec vydala do Olomouce. Po příjezdu jsem zvládla kafíčko v (mé již oblíbené) kavárně a vydala se na sraz.
Ale ten nebyl jen tak ledajaký! S kamarádem, ale taky s průvodcem
olomoucké pobočky Pragulic. My dva, dvě studentky UP, Sandy a dobrovolnice. Společně jsme se vydali na procházku městem, během které nám Sandy sděloval svoje zkušenosti s životem na ulici. V březnu jsou absolvovala podobnou
prohlídku po Praze a bylo to zvláštní srovnání. Tentokrát se jednalo o velmi střízlivý a pokorný pohled na situace lidí bez domova. A to nejenom se zkušeností z Olomouce, ale i z Prahy. Člověk se dozví mnohé a zjistí, že na jednu věc se jde dívat opravdu velmi různými pohledy...
Po prohlídce jsem v Olomouci ještě zůstala. Společná večeře a koncert vysokoškolského pěveckého sboru. Nu, proč ne :)
Ve čtvrtek jsem byla pozvána, abych se podívala na místní základní školu. Zvláštní srovnání s tou naší. Někde se s projekty a financováním prostě umí pracovat! Kéž by tomu tak bylo i u nás...
Následně jsem vyrazila na Sluňákov (Dům přírody Litovelského Pomoraví), který je vlastně skoro hned za školou. Ráno jsem byla v celém areálu jen já, 3 zajíci, hejno ptáků a davy žab, které mi vystřihly soukromou luxusní serenádu! Dokonce se mi to podařilo nahrát! Jen to musím nějak dostat do rozumného formátu...
Když jsem se v jedenáct konečně dostala opět do centra, tak jsem zašla do Smetanových sadů, kde jsem se pokochala zbytky z proběhlé Flory. Neskutečné, kolik druhů tulipánů existuje!
Pak jsem se "poflakovala" po centru. Takže jsem shlédla cvičení hasičů hromadné evakuace v Městském divadle, prošla si uličky a opět zašla do oblíbené kavárny. Tentokrát na limetkový cheesecake - ten byl!
Když jsem procházela Čechovými sady, tak mi to nedalo a nakonec jsem zavítala i do místní Botanické zahrady a Rozária, kde jsem nikdy nebyla. Uklidňující místo se spoustou laviček a zákoutíček. Asi se tu ještě objevím :) Skvěle se tu četlo...
Byla to fajn návštěva krásného města. Jen je mi ještě teď líto, že ve čtvrtek jsme se minuli o pár minut... Mohlo z toho být ještě klidné vykládání nad zmrzlinou.
Alespoň na
fotkách můžete nahlédnout, jak bylo ve čtvrtek krásně :)
(Je neděle odpoledne a já sedím ve vlaku z Oikosí porady. Přijde mi, jak kdyby to bylo roky daleko a stále nevím, jestli se mi chce smát nebo brečet...)
