Skóre za vysvědčení 2016/2017

• 2x řezaná květina (podotýkám, že z cizích tříd - moje děti byly dostatečně instruované :))
• orchidej v květináči
• 5x sýr (mňam! :))
• káva a bylinný sypaný čaj
• svíčka
• mýdlové papírky, sprchový gel
• originální francouzský parfém (pecka!)
• 6x čokoláda
• 9x bonboniéra

Letos si fakt stěžovat nemůžu :)
I když by se mi líbilo dostat přání "Ke konci školního roku" z Fleru :)

Epydemye

Ne, nemám hrubku v názvu příspěvku. To je název kapely.

Od začátku ledna sleduji v archivu České televize pořad s názvem Folk factory.

O co jde? Anotace praví toto: "Nový desetidílný cyklus ČT. Co díl, to skvělá muzika jedné kapely či písničkáře, nasnímaná a nahraná formou studiové session. Sklepní prostor již zrušeného televizního studia Typos vytvořil vizuálně zajímavou a akusticky příjemnou kombinaci továrny a obývacího pokoje."

Známé kapely jsem si opravdu užila! Ebeny počínaje, přes Jablkoň a Jananas až po Jarret. O zbytku jsem slyšela, ale nepatří k hudebním seskupením, které bych do teď poslouchala.

Včerejší díl patřil kapele Epydemye. Někdy jsem o ní slyšela nebo četla, ale do teď pro mě byli naprosto neznámou kapelou.

Jednou větou: PROPADLA JSEM JIM!

Za posledním album Kotlina získali Anděla za nejlepší nahrávku v žánru folk a country. A naprosto chápu proč. Album je věnované českým hrdinům a antihrdinům 20. století. Nachází se na něm písně o Kubišovi, Horákové, odsunu sudetských Němců a další. Úplně z nich běhá mráz po zádech! Je to pecka!

Doporučuju, doporučuju, doporučuju. A pořádně poslouchejte!

Epydemie: Kotlina - Sudetská

Malé/velké otázky, 3x

1. "Budeš ještě psát blog?"

"Nechceš ho teda nějak uzavřít?"

Nevím a nechci.

Nechci nic uzavírat. Nevím jak. Ano, potkávají mě věci, o kterých bych mohla napsat. Ale... Občas není chuť, občas není čas, občas jsou jiné priority. A tak tu poslední čtvrt rok nic nebylo. Ale uzavírat se mi nic nechce. Protože občas mě prostě přepadne chuť. Jen to v poslední době nějak nebylo dotahováno...

2. Večer?

Kolegyně: "Donesla jsem Ti magazín z divadla."

Já: "Díky. Jé Chaplin! Na toho jdeme zítra."

*za hodinu*

Stejná kolegyně: "Jdeme večer se známýma posedět. Nechceš jít s náma?"

Já: "Ráda bych, ale večer jdu do divadla..."

*za hodinu*

Opět ta stejná kolegyně: "Na pondělí se mi sešlo předplatné na Skleněný pokoj, ale kamarádka mě zve do Mahenky. Asi půjdu s ní... Nechceš jít místo mě, aby předplatné nepropadlo?"

Já: "Díky za nabídku, ale sejdeme se v Mahence na Paní z moře..."

*aneb ještěže mě znají :)*

3. Jak se pozná dobré divadlo?

Teď jsem se vrátila z divadelního představení Slečna Julie v divadle U stolu.

Parametry: 2 herci, 80 minut

Výsledek: 15-ti minutová debata o obsahu představení. Pro mě hodnotná (snad i pro sestru). Herce a scénu jsem probrat nestihly.

Zítra jdeme na Chaplina do Městského (podotýkám, že lístky bych si sama asi nekoupila).

Parametry: cca 30 herců, 3 hodiny (snad to vydržím)

Očekávaný výsledek: 5-ti minutová litanie. Nechci být předpojatá, ale po zkušenostech s muzikály v poslední době se fakt bojím.

Jak tedy poznat dobré divadlo? Těžko... Já ale jedno kritérium mám. Po představení mi v hlavě zůstávají otázky. Ráda bych i napsala, že vyvolá emoce, ale to je dvojsmyslné...