Jane Austenová

Na úvod musím říct, že toto není můj styl literatury, který bych četla. Vždycky jsem byla spíš na foglarovky, verneovky a jiné "dobrodružné" romány nebo jak to říct. V podstatě jsem se k tomu dostala náhodou - přes film Láska přes internet, kde je několikrát zmiňovaný román Pýcha a předsudek a také postava Toma Hankse ho přečte jedním dechem. A tak když šla do kina nová verze Pýchy a předsudku, tak jsem si to prvně přečetla a zaujalo mě to! Pak i film celkem neměl chybu. Následně jsem přečetla a shlédla Rozum a cit. Když to člověk vidí nebo čte po několikáté, tak stále objevuje nové a nové věci, ale také se začíná na některé postoje dívat jinak! (Třeba v současné době mám v Pýše a předsudku daleko raději pana Darcyho než Elizabeth, se kterou většina lidí sympatizuje.) Ale chtěla jsem trošku něco jiného...

Jak to říct správně? Obdivuji Elizabeth z Pýchy a předsudku a Elinor z Rozumu a citu! Proč? Obě dvě to jsou silné, statečné a obětavé postavy. Nechtějí zatěžovat své okolí, naopak mu jsou oporou. Snaží se pomáhat a to co unesou je opravdu ohromné! Na druhou stranu svoje city a pocity "dusí" v sobě (což ne vždy je úplně dobře). Ale nakonec to vždycky dobře dopadne! Přiznávám, že moc nevím, jak vyjádřit svoji myšlenku. Možná, jestli to znáte, tak chápete líp, co mám na mysli :)
Nu, snad to se mnou taky jednou dopadne dobře...