Rada nad zlato

Mám moc prima bouli na ruce s názvem gangliom.

Rada od doktora: "Tak ať vám na to manžel večer tlačí a masíruje. Kdyby to nezmizelo, tak přijďte za dva týdny."

Myslím, že za dva týdny jdu opět na chirurgii...

Mám nový hit!

S VUT nemám nic společného. Nic by mě ke studiu VUT nedotlačilo.

Ale tento klip mě fakt nehorázně pobavil a už ho sjíždím poněkolikáté :)

"Miluji tě, mé VUT"

P.S. pro Ferdu: hlavní "hrdina" je Vojtěch Blahuta :)

A jak zapalujete sirku vy?

Jednou jsem slyšela, že je rozdíl v tom, jak muži a ženy zapalují sirku.

Ženy směrem od sebe - rovnou ji strkají ke sporáku...

Muži směrem k sobě - rovnou k cigaretě, doutníku...

Pokud by toto platilo, tak jsem chlap. Směrem "od sebe" mi většinou nechytne, zlomí se apod.

A jak zapalujete sirku vy?

KaFecí trička

Heč, máme se ségrou nová trička :)

Co jsem se naučila o jarních prázninách

• plány lehce zkazí počasí
• upéct cheesecake
• uvařit sergej / jablečný dort (říkejte si tomu, jak chcete :))
• uplést rukavice
• uplést čepici
• na některé maily se prostě neodpovídá...
• někdy prostě odpověď nedostanete, i když si myslíte, že ano
• a hlavně mám super sestru :) kecám, to vím už dávno :)

Ryba z pedigu

Maměnka vymýšlela, co by tak mohla tvořit na svoji narozeninovou oslavu. A vymyslela rybičky z pedigu!

Pochopitelně mi to nedalo a taky jsem to s ní musela vyzkoušet :)

hate #4: přivlastňování fotek

Jestli mě něco dokáže fakt vytočit, tak je to situace, kdy si někdo přivlastní moje fotky.

Když si vezme nápad a taky si to tak vyfotí, tak to vezmu. I když se musím přiznat, že mě potěší, když je tam třeba špatný světlo a ta fotka není tak pěkná jako moje.

Fakt nemám potřebu si fotky podepisovat. Když jsou ale někde mimo "můj prostor", tak jsem ráda, když je alespoň někde zmínka, že jsem to fotila já.

Dneska jsem ale musela fakt hodně rozdýchávat jedno zveřejnění mých fotek. Pod cizím profilem, bez jediné zmínky. Budiž. Ale když na pochvalu fotek zazní jenom díky a žádné přiznání "ale já jsem to nefotil", tak to mi fakt dokáže hýbnout žlučí!

Krátké filmy

Zase jsem propásla festival krátkých českých filmů :( Ach jo.
A tak jsem zkoušela, jestli nějaké nenajdu na netu. Na letošní ani loňské jsem nenarazila, ale potkala jsem 2 krátké filmy, které se mi celkem líbí...

When you love someone

Seconds

Bídníci potřetí

Musím konstatovat, že nepřímá úměrnost "Čím víc shlédnutí, tím míň slz" neplatí...

Dobře, tak ne slz, ale alespoň tzv. na krajíčku.

1. Dneska nečekané sólo Eponiny, na které navazuje One day more. Když nad tím přemýšlím, tak to ale mělo své důvody.
2. Modlitba za Maria.
3. Javert a Gavroch. Naprosto nic nečekaného.
4. Prázdný stůl a židle prázdné...
5. A tentokrát nejenom odjezd Valjeana, ale rovnou jeho "zpověď" Mariovi.
6. Závěr. Tak ten jako vždy kvalitní.

Za zmínku, ale stojí další dvě scény, o kterých už nemůžu mlčet.

• Úvod na galejích. Pokaždé mi z toho úplně běhá mráz po zádech! Je to strašně silné a perfektně udělané.
• Javertova sebevražda. Dobře, bez té rány bych se obešla, dvakrát ze tří shlédnutí jsem zavřela oči, ale přesto mě ta část dostává. On prostě neměl na výběr. Jeho hlava se s tím nedokázala vypořádat.

Jak teď Bídníky čtu, tak ten film taky dostává naprosto jiný rozměr! Je tam spousta drobností, které jsou s knihou opravdu dodrženy.

A přiznání pana Madleina před soudem o tom, kdo opravdu je... V knize je to snad na 50 stran a asi mě to dostalo ještě víc než kdy jindy. On v tom neměl hned tak jasno. Do poslední chvíle nevěděl! Uááá! Jdu číst :)

I když je už po

Po čem?

Po prezidentských volbách.

Tak co?

Tak hodlám nosit placku "Karel for president".

Proč?

Protože tím chci dát najevo, že nesouhlasím s tím, kdo má být náš nový prezident.

A jak dlouho?

Nevím. Dokud mě to neomrzí. Do dalších prezidentských voleb. Nebo dokud Anet nezrealizuje svůj nápad na placky: "Na mě se nekoukej. Já volila Karla."

Co když ji chci taky?

Tak se ozvi...

Dá se ještě mlčet?

Dá se ještě mlčet po dvou dopisech, origami kytce se vzkazem a roztomilém mailu?

Mělo by se... Ale je mi to blbý. A navíc ani nevím, co by měla odpověď obsahovat.

Už se těším...

...až bude teplo.

• Nebudu muset nosit zimní kabát.
• Ale budu nosit sukně.
• Ráno budu snídat na balkóně.
• Budu pořád větrat.
• A večer si sednu na balkóně s knížkou a něčím dobrým.

Už aby to bylo tady!

Únor měsícem kultury

Nějak se mi to sešlo:

• Jakub a jeho pán (MDB)
• Bídníci (Lucerna)
• Zítra v Kataru (Marta)
• Pokrevní sestry (Divadlo na Orlí)
• Jezinky a bezinky (MDB)
• Rychlé šípy (Radost)

Na to, že únor má jenom 4 týdny a ještě chci jít do kina na Lincolna...

Doufám, že se už nic jiného neobjeví :)

Achich.
A navíc mám prst prasklý do masa...

Proč?

Před pár lety jsem dostala otázku. Tušila jsem, že v nějaké formě musí přijít, ale přesto jsem se jí bála a nechtěla odpovídat. Ten důvod byl jednoduchý - neznala jsem odpověď. Když přišla, tak jsem ji prostě zakecala.

Občas mě dožene. V minulých týdnech se mě pár lidí zeptalo na následky. Proč je to teď takové jaké to je a ne jiné? A já si v hlavě vždycky musím říct: "Protože jsem před pár lety neodpověděla..." Třeba by to teď bylo jinak.

Čas nevrátím a trápit se "tím, co by bylo, kdyby..." nemá cenu. Přesto to občas prostě nejde vyhnat z hlavy...