Balení, stavěčka a tak okolo

Odjíždím! Teda prvně jsem celý den balila, k večeru odevzdají zavazadla děti a pak hurá směr Jindřichův Hradec! Ale o to mi nejde. Zase pár postřehů.
Když vím, že v pátek odjíždím, tak si zařídím všechno tak, abych mohla odjet! I ty věci, který nestíhám nachystat, tak s nima něco vymyslím! Jasně, třeba mám spoustu věcí, ale taky mám termín, který musím dodržet! Možná je to jen moje přílišná zodpovědnost...
Těším se na tábor, na kluky a na všechno to okolo, ale je jedna věc, na kterou se netěším. Tábořiště. Má být super, u rybníka... Ale nejsou to Budkovice! Je to zvláštní pocit po čtyřech letech tam nejet! Je to místo, ke kterému jsem si udělala opravdu citový vztah! Chybí mi! Asi se tam vypravím alespoň na jeden den mezi tábory. (To je prostě taková blbost, že tam nemůžeme jet! Grrr!)

Veselá Zubatá - Řekni mi

Prostě čerpám hudbu na dva týdny dopředu! A dneska přišla chuť na Veselou Zubatou, tak jsem ji tam šupla rovnou celou. No a toto je pěkná písnička, jak "obsahově", tak má taky nádherný housle!

řekni mi prosím tě
jestli hodně zlobím tě
řekni mi prosím
jestli v srdci nosím tě

kolik nocí ještě
do ohnivého deště
kolik nocí ještě
kolik nocí ještě
Veselá Zubatá: 328 z tlustýho - Řekni mi

Oddílová rada 2008/2009

Nebudu to rozebírat, bylo toho dost, ale dvě věci mě zaráží, protože jsou stejné jako loni (nebo i předchozí roky?).
Účast vedení na oddílových a střediskových akcích. Vždycky se všichni zpětně omlouvají, že na ně moc nechodily a že příští rok to bude lepší. Ale za rok je to zase to samé... Já chápu, že občas člověk fakt nemůže, letos jsem sama párkrát měla krizi, ale když nemůže nikdo z 10-ti lidí, tak je to trochu divný, ne? Na druhou stranu fakt musím ocenit lidi, kteří i přestože nemohli, tak si to nějak zařídili, i když potom byla tichá domácnost! Za to velký dík!
Druhá věc je vedení Fialek. Stejně jako loni to zůstalo "otevřené". Beru, že 4 lidi opravdu chtějí vést a tíhnou k jiné věkové kategorii a pak jsme tu tři, které by se raději věnovaly škole, rodině a tak. Všichni si myslí, jak vedení malých holek je děsivé, ale ono to podle mě zase až tak hrozný není! Nebo vnímám to stejně náročné jako jinou družinu. A tak ač jsem doufala, že budu mít víc času na školu a oddíl, tak asi opět budu každý týden v klubovně s pár malýma holkama. Ale co, však ona je to sranda! :) Kdo do toho jdete se mnou?

Není doktor jako doktor!

Jak jsem dopadla v úterý u své doktorky jsem se už podělila, ale pozor! Ono to má malé pokračování!
Když včera Šmudla (dlouholetá táborá praxe v ošetřování) viděla moji ruku, tak řekla, že tam mám zánět. Tak mi to dneska nedalo a zašla jsem ke své dětské doktorce ač tam už pěkných pár let nepatřím. Výsledek? Bez problémů mě vzala, nic nechtěla a začala sama okolo mě skákat. Prsty údajně celý zanícený a loket k tomu nemá daleko, tak mě pečlivě ošetřila, zavázala, řekla, co s tím dál... Úplně jiný přístup!!!
Takže - nevíte někdo o dobré dospělácké doktorce?
A ještě bokem: jedu na dva týdny k rybníku a ruku nesmím máčet :( Super!

Vlasta Rédl - Bílá místa

Pustila jsem si Rédla a zase jsem této písničce uvázla!

Chtěl jsem doplout až tam
Kde se obloha a oceán spojí
V nebe z vln a v moře z hvězd
Kam oči dohlédnou
Nedá se pokaždé dojít
Těžko poznat a snadno se splést

Za skly brýlí slunečních
Tam musí být můj přístav
Nejlepší maják je tvůj smích
Mně osvítí místa
Kam můžu jen já
Vlasta Rédl: Dopisy z květin - Bílá místa

Dumám si

Pár nejenom "tatranských zamyšleníček". (Snad se na mě nikdo nebude zlobit.)
Každý se pohybujeme ve svých akváriích (fajn, občas je to záliv). Jaká jsou ta moje? Rodina, škola, skaut a dejme tomu, že oratoř (hrozný, tři "pedagogický"). Žádný normální, teda kromě rodiny... Myslím, že je to dost krize, ale jak to změnit? Nebyl by návod? Prostě taková jsem, že se těžko jen tak družím. Jen si tak nějak přeskakuju, ale jak přeskočit do nového?
Proč stále narážím na čas? Stále a znovu... Ano, mám "málo" volného času (zvláště o prázdninách), ale napadlo vás někdy někoho proč? Asi ne, protože nemáte potřebu nad tím přemýšlet. Jednoduše řečeno se ho snažím zaplnit, abych se minimum času cítila sama. Asi to zní šíleně, ale je to tak. Ano, můžu omezit svoje zájmy, abych měla víc času na jiné věci, ale přece to nejde ze dne na den! Nějak mě napadá ono "Kde je vůle, tam je i cesta!"
Do třetice všeho dobrého! Když dojde nabídka na rok odjet do zahraničí, tak jaká je první myšlenka? "Fíha! Tak to je výzva!" Něco takového? Ale pak člověk nad tím začne přemýšlet reálně. Jak je to u mě? Škola se dá přerušit. Tábor s klukama (toho bych se asi nedokázala vzdát) se dá domlouvat různými způsoby a funguje to - mail, gmailová tabulka, skype. A pak je tu ještě oddíl... Můžu říct, že přes školní rok nepovedu družinu, ale zhruba za měsíc mám převzít vedení oddílu, což je ohromná zodpovědnost. Nevím, co bude, ale pár představ mám. A oddíl bez vůdkyně? To přece nejde! U nás navíc už jaksi není jiná možnost než že já to vezmu. Hned je to tady! Není to jenom o tom sbalit si baťoh a odjet...
A ještě jedna věc - "I pád na hubu je pohyb dopředu", ale já jsem pořád nějak na začátku!
Foto: Černé pleso pod Rysy a Mořské oko

První velehora zdolána!

Nejsem na žádný romány, tak jen ve zkratce. Prostě jsem se po 3/4 roce opět vyskytla v Tatrách a byla to brutální slída! :) Ale postupně a jen v hlavních bodech!
Přechod Rysů - tedy trasa Štrbské pleso, Popradské pleso, Rysy, Mořské oko.
Myslím, že výstup jsem zvládla celkem v pohodě. Teda jsem šnek, ale doplazím se, kam chci a to je pro mě hlavní! A na vrcholu jsem se cítila úplně v pohodě! Dost ku podivu vzhledem k tomu, že jsem byla totálně nevyspalá a tak. Ale kdyby jste viděli ten výhled! Úplně ohromující! Takže od neděle můžu na otázku "Kde jsi byla nejvýš?" odpovídat "Ve velehorách! Rysy - 2503 m.n.m.!" :)
A pak přišel sestup na polskou stranu Tater, který se ukázal jako kámen úrazu! Vzhledem k mým nulovým zkušenostem byl na mě poměrně hodně technicky náročný, ale nebyla jsem jediná, kdo říkal, že to bylo drsný! Část řetězy a část sníh nebo jak to říct... A tak jsem se snažila naučila brzdit cepínem (nevěřili byste, jak se na to lidi po návratu vyjeveně dívají, když to řeknu) - chvíli dobrý, ale jednou se mi to trošku víc rozjelo. No jo, stane se, hlavní je, že žiju! (I když v tuto chvíli trochu nehýbu dvěma prsty...) Ale když se to tak vezme, tak je to celkem sranda! :) Někdy to musím vyzkoušet na normálnějším svahu a přiměřeně oblečená! A taky mi začaly přeskakovat kolena! Poprvé a štve mě to!
Po sestupu kolem Černého plesa pod Rysy a kolem Mořského oka, kde jsme také přespali a další den zpět domů (kvůli kolenům... :()
A heslo celého výletu, kterým jsem byla neustále podporována? :) "Kde je vůle, tam je i cesta!" Jo a taky jsem si pěkně procvičila podle všeho vyjmenovaná slova po R ;)
Jeden takový postřeh: je zvláštní, že člověka zmůže normální jeden výlet po vlastech českých, kdy nepodá žádný výkon, ale něco velkého ho zase až tak neodrovná (teda když si neodrovná kolena).
Foto: Černé pleso pod Rysy a ta "skála" se sněhem za ním je onen sestup...

K čemu je dobrá maminka?

Ke spoustě věcí! :) Prostě maměnka je naprosto nedocenitelná osoba! Vždycky má po ruce dobrou radu, výborný nápad, když člověk dojde v osm večer z družinovky, tak ochotně nachystá svačinu na sobotní výlet, když je potřeba, tak umyje hlavu a asi tak patnáct milionů dalších věcí! ;) A jaká je vaše maminka? Prostě je tu stále pro nás a za to vysílám velký dík všem maminkám!
Jo a pak je ještě speciální kategorie "Skautská maminka" :) Ale to třeba zase někdy příště (třeba až se budu balit na skautský tábor).

Návštěva u doktorky

Tak jsem zase jednou z donucení zavítala k naší doktorce. Opravdu jsem šla jenom pro potvrzení na tábor, ale odešla jsem s přeočkováním na tetanus a antibiotikama... Pohoda :)
Ale jedna perla by byla!

Já: Hnisá mi to?
Doktorka: Tak to opravdu nevím...
Sestra: Hnisá vám to moc krásně!

Odjezd s otázkami

Za chvíli odjíždím na pár dní někam do Tater, tak na mě myslete, abych přežila a abych neudělala velkou ostudu!
No, a když se budete flákat, tak vám tu nechává pár otázek na dumání:

• Děláváme (realizujeme) věci, kterými si nejsme úplně jistí?
• Nedůvěřujeme lidem až moc?
• Říkáme si celou pravdu?

Komunikace nejenom s rodiči dětí

Jedním slovem: náročná! Dovolte mi takový povzdech a řečnickou otázku - je to tak náročné u mailu dát "odpovědět" a napsat ANO či NE nebo něco obdobného? Prostě lidé mají problém odpovídat, i když je jim to několikrát zdůrazněno! Grrr! Netušíte jaké to potom působí komplikace! Takže prosím: odpovídejte a komunikujte! Díky!

Milá překvapení II

Tak mě zase jedno čekalo a musím se podělit! :) Přišla pošta. Na tom není nic nenormálního, ale byl to pohled pro mě! Ne z ciziny, ani z nějakých cest, ale z Brna! A co na něm? V podstatě jenom tak pro radost! Dokážete si představit, jak velkou ji způsobilo? :) No prostě krása! Hned byl den o něco veselejší! Taky bych měla někoho potěšit...

P.S.: jen tak na okraj - toto je jubilejní stý příspěvek :)

V kuchyni

No, teď jsem se tam nějak dva dny více vyskytla a byla to zase těžká pohoda :)
Úterní táborová rada byla vhodná příležitost k vyzkoušení nového receptu na zapékané brambory! (Tzn. že už umím asi tak čtvery :)) Ač v nich nebyl ani náznak masa, ba naopak, tak se i kluci nemohli nabažit! (Světe div se!) Jen kupa brokolice a kukuřice! Prostě totálně vynikající! Když někdy budete hodní, tak se s nimi třeba setkáte ;)
A dneska jsem se zase po delší době pustila do kotle pudinku (pochopitelně vanilkový)! Neodolala jsem Anetčině prosbě... Jako vždycky hlavně spousta piškotů a ovoce! Zajímalo by mě, kdo to sní! Ale trocha nostalgie - na pudink z celty a ani na Víťův chlazený ve sprše to určitě nemá!

Olympic - Danny

U švadlenčení jsem provětrala našim trošku CD. Mimo jiné Olympic a jejich Balady. A stále a znovu mě jedna dostává...

V hodovní síni myslíš na to
Jak se posadíte spolu
K jednomu stolu
A na něj bílý ubrus dáš, říkáš však:
Tak tady žil, snil, jed a pil,
Tak tady žil kníže pán s milenkou svou,
Zdejší věž Trápení zvou
Z té vížky kněžna skočila,
Když kníže nechal ji být
Olympic: Balady - Danny

Co by člověk neudělal...

... pro děti a pro tábor :) Zhruba na čtyři hodiny se ze mě stala švadlenka - pěkně s látkou u šicího stroje. Skoro se ze mě stal odborník! A víte co - ona je to celkem sranda! (Teda pokud se vám zrovna po páté za sebou nevyvlékla nit nebo něco neseklo.) Je to jako když šlapete v autě na plyn! :) Nu, už se těším až si zase na táboře zařídím :)
A teď už jen nastříhat, zatavit a navlíct provázky do ušitých pytlíčků! A bude hotovo!
Sečteno a podtrženo: bolí mě záda a jak se znám, tak teď si ještě spálím prsty... Ale co by člověk neudělal pro děti a pro tábor :) Já už se tak strááášně těším! :)
P.S. pro tým: jestli to zítra neoceníte, tak asi budete bez večeře :P

Nemilé situace

A tak občas po milých překvapeních přicházejí nemilé situace... Ale jak radilo Prasátko medvídkovi Pú:
"V nemilé situaci milý úsměv!" :)

Milá překvapení

Taky je máte rádi? :) Chci se podělit o jedno, které se mi teď stalo...
Včera večer mi psal Hobzič z Českých Budějovic, jak jsem na tom se školou a když jsem řekla, že hotovo, tak prohlásil, že by to chtělo odměnu! Dostala jsem šest krátkých šifer, které mně jako sprváné skautce neměly dělat problém. A skutečně tomu tak bylo - za chvíli jsem měla před sebou šest slov, která celkem dávala i smysl! Byl to klíč k pokladu! :) Tak jsem se dneska vydala po stopě celkem na jistotu a poklad jsem objevila! Ptáte se, co v něm bylo? Marcipánové Prasátko :)

H + H + N

Co znamenají ona tři tajemná písmena? Jednoduše: Hapka + Horáček + Nohavica... Tato trojka se sešla na posledním albu autorské dvojice Hapka a Horáček Strážce plamene. Tradiční autoři, jejiž písničky zpívají různí interpreti (pochopitelně samí dobří). Nohavica jim nazpíval dvě písničky - První noc v novém bytě (s Janou Kirschner) a Neodolatelná. Nějak mi tato kombinace pánů sedla a celkem zaujala. Nu, posuďte sami a podívejte se na videoklip Neodolatelná.
Hapka + Horáček: Strážce plamene - Neodolatelná

Jeden den

Je úplně k nevíře, co člověk stihne za jeden jediný den, když se nemusí učit!
Dopoledne:

• vyspat se a relaxovat
• oběhnout Žabiny (pošta a tak)
• oběhnout půlku města (Klimatex, skautská prodejna, Hudy, papírnictví, zmrzlina)

Odpoledne:

• oběd a chvilka klidu (teda, řešení promoce...)
• vydrhnout umyvadlo
• umýt okno (asi nemám ráda výšky)
• vyprášit všechny plyšáky (Magnus byl nejdrsnější)
• utřít prach (včetně všech ptáčků a takových věcí jako je cinkátko, lapač snů, rybičky a Čmelda)
• převlíct a vysát postel (ona je fakt pěkná! asi bych ji měla vyslíkat častěji ;))
• zrušit dva pořadače papírů
• zamést a vytřít
• vynést koš
• během toho všeho fungovat jako telefonní ústředna a dodavatel květináčů :)
• ale taky poslouchat pěknou hudbu a vyřešit domácí úkol...
• sprcha včetně hlavy (nemám ráda foukání!)

Večer:

• koncert
• střediskovka
• večeře
• dočíst knížku u heřmánkového čaje :)

Povolené ztráty a nedostatky:

• zapadla mi knížka za postel :( Naštěstí moje, ale za to celkem nová a nedočtená...
• utřít prach na skříni (hledám dobrovolníka!)
• pověsit ortofotomapu
• udělat pořádek v materiálech ze školy

Takový běžný pohodový den :)

E?

Taky na vás lidi koukají jako na blázna, když jdete bosky po ulici? :)

Kompletní blbec

A tak se jednoho krásného dne (vlastně ani nevím jak) stalo, že je ze mě kompletní blbec! :)
Myslím, že netřeba víc dodávat ;)
Gratulace přijímám na obvyklé adrese :)

Bratři Ebenové - Stýskání

Po delší době jsem si zase pustila Ebeny...

Stýská - šest písmen místo tvé lásky,
stýská - pláčou dlouhé samohlásky,
stýská - zůstala jsi mi pod víčky,
dohořel knot svíčky, uschly tvé slzičky
a dveří skřípání nese mi stýskání.
Bratři Ebenové: Malé písně do tmy - Stýskání

Závěrečná akademie

Tak jsem zase jednou (asi po roce) dostala oficiální kytku! Od jednoho svýho žáčka na závěrečné akademii a fakt mě to překvapilo a potěšilo! A dokonce se i trefili do mojí barvy :)
Jinak kluci svoje skladby zvládli v pohodě a aji jim zatleskali! ;) Asi má práce nese nějaké plody, což mě opravdu těší!

Učeníčko

Když jsem se učila matematiku, tak jsem se těšila na zeměpis, že to bude stokrát lepší! A víte co? Zlatý definice! Já se chci zase učit matematiku a vykašlat se na všechny ty teoretický věci, který se zeměpisem nemají nic společného!

Naše vyhlídky

Ještě jeden úryvek článku ze Skautingu, který mě celkem zaujal. Co vy na to?

Na prahu 3. tisíciletí lidstvo rozbilo atom, dobývá vesmír, vyléčilo mnohé nemoci, chystá se zasahovat do dědičnosti, pokazilo si vlastní prostředí, vyvíjí stále dokonalejší a ničivější zbraně, vytvořilo podivný zábavní průmysl a dává přednost tomu "něco mít" před "něčím být".
Proti tomu stojí základní lidská podstata, která touží po základních jistotách: po velké lásce, po nezištném přátelství, po pevném domově, po umění i přírodě a po krásném životě. Je to dáno každé nastupující generaci a naším úkolem je tyto a mnohé jiné hodnoty pěstovat v sobě i v našich členech. Kultivovat osobnost od časného dětství až po stáří v duchu osvědčených hodnot humanismu a jejich předávání z generace na generaci je základní poselství lidské spirituality.
Přátelství prožívat a přátelství vytvářet - doma i přes hranice - je velký skautský úkol ve dvacátém prvním století.
Na jedné konferenci vychovatelů jsem slyšel pozdrav: "Polepši se a polepšíš celý svět!"
Gigant - Václav Břicháček: Skauting (květen 2008) - Výhled do budoucnosti

Přívalové deště

Pár poznatků z dnešní hodně nečekané a hodně silné bouřky:

• I když svítí sluníčko, tak když odcházíte - schovejte si pověšené prádlo!
• Ať žije středisko! Vždycky se najde nějaký ten deštník (i když mírně nefunkční...)
  
• Výhoda sukně v dešti? Nemáte mokré nohavice ;)
• Nejlepší nepromokavá obuv? Sandálky!
• Za deště podchodem nee! Humusoidní vody po kotníky! (Tak jsem se otočila na patě a šla jinudy.)
• Vody po kotníky je i na těch nejobyčejnějších místech kudy prostě projít musíte!
  

Filmové triky

Jak se vyráběly staré fotografie k videoklipu "Modlitba za vodu" od Hradišťanu?
Normální fotku okopírujete, polejete černým čajem, usušíte a vyžehlíte. Pohoda :)

Skauting

Skauting je o pocitech a o radosti. O vnímání krás a života kolem. O radostném vnímání a prožívání. Skauting je způsob žití, který se neomezuje pouze na čas stráveny na schůzce, výpravě či táboře. Ta radost a ten způsob žití z nás musí vyzařovat. To nenahradí ani sebelepší program a sebeatraktivnější podoba stezek.

Wabi a Ran: Skauting (květen 2008) - Přání

2/3

A máme další za sebou! :) Aneb jsem už po pás bakalář ;) Juchuchu! Teď už jen zeměpis s obhajobou, tak snad se to taky nějak sfoukne! Plus teda přijímačky, ale to podle statistik z minulých let berou všechny...

Vidět Poletíme?

Chtěli byste vidět (a slyšet) kapelu Poletíme?? Máte teď několik jedinečných možností! Na stránkách je nově šest klipů s písničkama (z nedávného koncertu v Praze), které patří k jejich klasické tvorbě ;) Ale především neváhejte a doražte na koncert! Ve čtvrtek 5.6.2008 ve 20:00 v Domu Pánů z Kunštátu! Myslím, že to bude jako vždy brutální slída :)

Obejmutí

To, že nás někdo obejme je víc, než kdyby nám složitě vysvětloval, co je to láska.
Mauglí - Věra Voňavková (Ursus 2006)