Vyhnání Gerty Schnirch

Knihu Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové už mám od jara přečtenou.

Když jsem v září zjistila, že se brněnské HaDivadlo chystá tuto knihu převést na divadelní prkna, tak jsem měla jasno, že chci toto představení vidět. Naštěstí Ferda souhlasila a vyrazily jsme spolu.

Hned při vstupu do divadla jsme dostaly "Desatero upozornění pro diváky", ve kterém bylo například napsané, že v inscenaci padá ze stropu omítka nebo že někteří diváci budou sedět na zemi na pytlech. Inu dobrá. Hlediště do U kolem jeviště.

Děj popisovat nehodlám, protože to stručně snad ani nejde. Však se taky odehrává v letech 1938 - 2000, což není málo.

Byla jsem zvědavá, jak si divadlo poradí s tak velkým časovým rozptylem a množstvím míst, na kterých se děj odehrává. Zvládli to ale úžasně! A především velká poklona panu režisérovi - krásně promyšlené!

Celá inscenace je velice působivá, vtahuje vás plně do děje a zanechává ve vás pocit, po kterém se vám ani nechce mluvit... Těžko se ty pojmy popisují.

Jestli se nebojíte drsného a vážného příběhu, tak doporučuji. Ale není to nic oddychového - na to je potřeba se předem pořádně připravit!

Nějaké informace a fotky jsou na stránkách samotné inscenace.

Máslovo-skořicové sušenky

Nechala jsem se inspirovat...

Pořídila jsem si dřevěné razítko.

A upekla máslovo-skořicové sušenky.

Mňam! :)

P.S.: Zatím jsou :)

Podzimky 2014

Punkevní jeskyně, Rudické propadání, větrný mlýn a bývalý lom v Rudici. Oproti minulým rokům spousta dětí z našeho oddílu. Vlastně celkem pohoda. Střediskové výpravy jsem měla vždycky ráda.

Přesto jsem letos odjížděla s hodně smíšenými pocity. Děti byly fajn (hlavně ty naše, pochopitelně :)), navštívili jsme zajímavá místa a vlastně i vyšlo počasí (sice bylo sluníčko jenom poslední den, ale nepršelo). Jenom se prostě blbě "sžívám" s vedením jiných oddílů. U nás v oddíle to máme nějak nastaveno a krásně to funguje. Když se ale sejdou 3 oddíly a každý to má jinak, tak je to prostě problém. Zvlášť pokud u hromady dětí kmitá jenom pár lidí a zbytek si polehává, protože "pro ně je to přece normální".

V hlavě mám spoustu otazníků s tímto problémem spojených... Ještě si je musím pořádně pojmenovat.

Háčkovaná...

Už delší dobu mě lákalo vyzkoušet uháčkovat nějaké zvířátko. Ukázek by bylo hodně, i jeden návod se ke mně dostal. Ale nikdy nebyl pořádný důvod - co bych totiž já s takovou ovečkou dělala?

Konečně přišla příležitost! Narozeniny jednoho roztomilého prcka :) Tedy jsem neváhala a pustila se do toho.

Překvapilo mě, že na uháčkování takového zvířátka není vlastně nic až tak těžkého... Snad se bude líbit. Jenom ještě dodám mašličku s rolničkou :)

Šicí koutek

Do nového bytu jsem měla jedno nepodstatné, ale velké přání - abych měla oficiální šicí koutek.

Už mě nebavilo mít všechno naskládané v dřevěných přepravkách. A když jsem chtěla šít, tak uklidit na stole, vytáhnout všechno na šití, intenzivně šít, všechno schovat a zase vytáhnout běžné věci. Věčný koloběh...

Tedy hned, jak to bylo možné, jsem začala řešit vysněný koutek :) Prvně nové police (je to fakt super mít všechno vyskládané!), pak mi naši dovezli jeden starý stolek. Ale pořád něco chybělo - světlo! Bez něho je to prostě na nic.

Když jsem šla dneska ze školy domů, tak jsem úplně náhodou problém vyřešila. Skutečně to nebylo v plánu! Kvůli vyzvedávání nášivek jsem šla jinou cestou než chodím. A najednou jsem potkala elektro - tak jsem tam vešla. Ejhle! Krásná žlutá lampička :) Takže přesuny zahájeny: žlutá lampička na noční stolek, lampička z nočního stolku do šicího koutku. A ten je kompletní! Juchů! :)

Pochopitelně jsem ho hned vyzkoušela ;)

Bohatá podzimní (hudební) úroda

Je pár kapel jejichž hudební tvorbu skutečně sleduju.

Náhoda tomu chtěla, že letos na podzim se rovnou sešla 3 nová CD. Jedna pecka za druhou.

Takže aby vás náhodou nějaké super album neminulo, tak jdu upozorňovat :)

V září konečně vyšlo čtvrté album kapely Poletíme? s názvem Turbošansón (tak momentálně nazývají svůj hudební styl - uvidíme, jak dlouho jim to vydrží :)). Tahle kapela je prostě brněnská klasika :) Přijde mi, že už se trochu odprostili od jednoduchých písniček o složitém životě, ale pořád zůstávají sví. A dost se v písničkách odráží Rudolfův život... Pokud chcete zažít pořádné Poletíme? naživo (protože jenom tak je můžete skutečně pochopit), tak neváhejte a přijďte se na křest nového CD, který se uskuteční 18. listopadu na Flédě.

V říjnu přišlo na páté album bratrů Ebenů. Tentokrát s názvem Čas holin. Já ty chlapy zbožňuju! Krom toho, že jejich koncerty jsou hrozně fajn, tak jejich texty jsou prostě dokonalé! Neskutečně inteligentní humor! Krásný popis současné společnosti... Co víc dodat. Poslechněte si a myslím, že pochopíte :) Malé ukázky...

Přišel čas holin
Obout lakýrky si nedovolím

Párek na tácku a víno v plastu

To nám to uteklo, už je to tu zas
(Čas holin)

Nebudu číst noviny
Už nikdy nebudu číst noviny

Jsou to jen blbiny kraviny koniny

A voloviny
(Noviny)

Jsme tu jen my
Jen my sami

My jsme ta tornáda, ta tsunami
(Tsunami)

V listopadu pak vyjde album k 20-ti letům kapely Traband s názvem Vlnobeat. Zatím je k poslechu jenom písnička Vidím Tě, ale ta stojí za to! Předpokládám, že zbytek desky bude stejně peckoidní. Už aby to bylo tady :) Jedno je ale jasné - pokud chcete pokřtít s Trabandem jejich nové album a užít si oslavu jejich 20-ti let, tak přijďte 27. listopadu na Flédu (já se tam asi v listopadu zabydlím :)).

Co z toho všeho plyne? Že nevím, co dřív poslouchat :) A že máme v naší zemičce fakt super hudbu.

A že nedokážu moc pojmenovat jaký hudební styl vlastně poslouchám...

Hruškový koláč aneb...

...i matematik se občas utne :)

Usoudila jsem, že by bylo škoda neupéct nic z podzimních darů přírody.

Tedy jsem zalistovala časopisy a vybrala si recept na hruškový koláč z loňského podzimního Dekoru.

Hned od začátku bylo jasné, že "pokřtím" novou dortovou formu s průměrem asi 15 cm. Co bych totiž dělala s velkým koláčem... Tedy poloviční dávka.

Postupně jsem začala odvažovat, vše pečlivě dělila dvěma. Pohodička.

Na závěr vajíčka a kypřící prášek. Hups, u nich mi nějak nedošlo, že bych je taky měla vydělit... Stane se.

Výsledek: mokré těsto, které se nedalo vyválet...

Co už, dělám, co se dá.

A výsledek? Moc dobrý :)

Příště zkusím vydělit všechno...

Co péct, když...

...hotová buchta musí splňovat tyto podmínky:

1. Musí být placatá a bez polevy, aby se dala dobře naskládat do krabice. Prostě když ji vezete s sebou na víkend v batohu...
2. Neobsahuje žádná jablka (na podzim fakt pech). (ach ti alergici I.)
3. Neobsahuje ani stopu ořechů. (ach ti alergici II.)
4. Je dostatečně blbuvzdorná, že ji zvládne i Kamilka :) (Ale už má váhu, takže tímto není omezena :))

Já jsem vymyslela těsto na mramorovou bábovku nalité na placatý plech :)

Přijímám další náměty pro příště :)

P.S.: Věcí, které by se nemusely převážet, mě napadá hromada. Ale nesplňují podmínku č.1. Marnost...

Fotbal?

Spousta lidí se mě ptá, jestli jsem už zažila pořádný fotbal.

Musím je zklamat (ke svému potěšení) - NE! A vlastně mě to vůbec nemrzí :)

Vždycky se mi podaří, že když se hraje, tak jsem někde na celý víkend pryč. Jediné, co zažívám, jsou zápasy nějakého dorostu nebo co to je. A ty jsou dost klidné - asi tak 20 diváků a "hlášení" jenom na začátku a v poločase. Pohoda.

Dneska jsem ale poprvé zažila večerní trénink. A řeknu vám - fakt jsem si nemusela svítit...

V sobotu se zase hraje. A já nic nezažiju. Ach jak mě to mrzí ;)

Podzimní výhled

Po celkem dlouhé době jsem došla domů a nebylo zataženo (nebo nebyla tma :)) - naopak svítilo sluníčko!

Do toho začíná podzim a stromy se postupně obarvují. Najednou ten můj výhled z okna měl úplně jiný rozměr než vždycky! Byla jsem úplně ohromena!

A pak do toho začaly lítat balóny... Kýč jak bič :)

Pokokos VI. na Vysočině

Ani letošní podzim se neobešel bez dalšího Pokokosu :) Tentokrát se nás sjelo celkem 8 a strávili jsme ho na Vysočině u Kewa na chalupě.

Pátek byl čistě sjíždění (Praha to snad brala přes Ostravu). Posezení, vykládání, prostě pohodička :)

Sobota byla pro některé opravdu náročným dnem (no jo, kdo v pátek moc flámuje, v sobotu trpí :))... Ale zvládli jsme toho celkem dost!

Zastavili jsme se v Poličce, kde jsme si prohlédli centrum.

Poté jsme pokračovali do Litomyšle, kde jsme potkali zajímavou kašnu u volební místnosti :) Prošli jsme si centrum, navštívili příjemnou kavárnu, vyfotili se v kašně a prošli si nádvoří zámku. Na závěr jsme si v jednom z parků udělali obědový piknik. Prostě pohodička!

Po návratu na chalupu jsme ještě vyrazili na procházku na Prosíčko :) (fakt dobrej název) Sice bylo zataženo, ale teplo, takže jsme si výstup celkem užili. Krásná procházka po podzimní Vysočině.

Večer jsme společnými silami vytvořili večeři, zavzpomínali u fotek na již uplynulé roky našeho úžasného ročníku 2009 :)

Celý den jsme zakončili u ohně v krbu se zpěvem na rtech a sklenkou vína v ruce. Co víc si přát! :) A propadla jsem písničce Maruška brečí - asi ji protlačím do našeho oddílového zpěvníku...

Neděle byla dospávací, procházkoidní po Jimramově a vykládací v místním pohostinství. Nejvíc (za celý víkend) mě dostal Mazi, který se rozhodl, že od ledna skončí se svojí normální prací a bude se naplno věnovat výrobě řezbářských dlátel (zatím je to jenom jeho koníček). Strašně moc mu fandím! Takže kdybyste náhodou věděli o někom, kdo by měl o dláta zájem, tak dejte vědět! Předám kontakt :)

Tak Oikosáci 2009, zase za rok se na vás těším! (A Brno, kultura bude! :))

Fashion market ve Vlněně

Neodolala jsem (mezi ZOO a občanskou povinností jít volit) a vyrazila jsem na brněnský Fashion market. Což o to, trh to byl celkem běžný... Pár známých tvůrců, pár neznámých.

A sesterské duo eh sisters, které mě svojí tvorbou totálně nadchlo - trička, sukně a šaty s vlastními ilustracemi. Převážně o setkání :) Na Fleru ani FB toho bohužel moc nemají, ale dostala jsem kontakt a klidně mi ušijí sukni s ilustrací, která se mi moc líbila, ale měly ji jenom na šatech :)

Co mě ale především na letošním Fashion marketu zaujalo, bylo prostředí! Konal se totiž v jedné z hal bývalé Vlněny. Je to velký areál s neopakovatelnou atmosférou. Spousta zákoutí, která jsou zarostlá a opuštěná a do toho jedna hala, ve které se odehrává něco takového... Fakt pecka!

Mimochodem - v tom areálu by byly úžasné lofty! :)

Pokud vás mrzí, že jste o Fashion market přišli, tak si zapište do kalendářů tato data (bohužel ale bez Vlněny):

16. - 17. listopadu: Koloniál na Flédě

5. - 6. prosince: Fashion market na Kounicove 

Brněnská ZOO

Kombinace voleb a střídání turnusů ŠVP zapříčinilo, že bylo jasné, že v pátek ve škole moc dětí nebude. Tak jsme vymýšlely, co s tím uděláme... A vyrazili jsme do brněnské ZOO!

Strašně dlouho jsem v naší ZOO nebyla a hrozně mě nadchla! Spousta výběhů je nejenom opravených, ale naprosto změněných!

Medvědy pamatuju za mřížemi venku a vevnitř, jak chodili tupě sem a tam a my stáli na asfaltovém hnusném plácku. A teď? Úžasná Beringie! :) Medvědovi by skoro stačilo, aby se natáhl a byl u mě :) Do toho nádherné severské roubenky... Pecka!

A žirafy? Africká vesnice je dokonalá! Odporný hnusný asfalt je pryč a na jeho místě je úžasná africká vesnice a ze starého vodojemu (nebo co to tam je :)) je horkovzdušný balón. Zlepšení asi tak o 300%!

Jenom mě mrzí, že nebylo dost času a celou ZOO jsem si nestihla projít. Budu se tam muset vrátit! Ideálně bez 37 dětí ;) Přidáte se někdo? :)

Kdybych... II.

Zhruba před rokem jsem psala, že kdybych byla bohatá, tak bych bydlela v loftu.

Letos doplňuji: Kdybych byla bohatá a bydlela v Praze, tak bych bydlela v loftovém bytě ve staré budově elektrotechnických závodů ETA :)

Konečně...

Hned jak jsme v srpnu pořídili sedačku a na ni polštářky, tak bylo jasné, že bude potřeba i nějaké povlaky. Ideálně v zelené :)

Hurá! Po měsíci a půl na povlaky konečně došlo. Myslím, že ta zelená se na žluté skutečně krásně vyjímá :)

Jo a mimochodem - vypadá to, že když jsem konečně po týdnu dobrala všechny léky od doktora, tak se můj zdravotní stav i zlepšil :) Že bych konečně po týdnu a půl zase začala fungovat naplno?

Pletu, pleteš, pleteme

Na táboře jsem byla naučena, jak plést košíky z pedigu. Hnedle jsem si jeden vyrobila na vařečky do kuchyně!

A jak jsem nemocná, tak došlo i na pedig, který jsem si pořídila, abych mohla plést košíky i doma. Hurá! Hnedle jsou první dva na světě :) Myslím, že se mi celkem povedly... V jednom už jsem zabydlené kolíčky na prádlo a druhý poputuje babičce k svátku.

Zahajuji podzim...

...ve svém bytě.

Skoro po 4 letech mám od doktora "nařízený" klidový režim. Vzhledem k tomu, že potíže trvají už od pátku, jsem se rozhodla, že ho začnu dodržovat...

A řeknu vám - je to pěkný vopruz. Číst se mi nechce, "kancelářská" práce už mě nebaví (ne že by nebyla), uklízet nezvládnu (po 15-ti aktivních minutách na nohách jsem hotová).

Tak jsem si udělala alespoň trošku pěkného podzimu v bytě, když je venku tak hnusně. A teď jdu vymýšlet, co dál.
(Navíc už mám fakt chuť na normální jídlo! Včera večer někdo smažil topinky, dala bych si nějaký zákusek a čaj s vodou mi tečou už i ušima. Grrr!)