Domlouvám si srazy

Měsíc jsem kvůli státnicím všechno odkládala, tak to teď musím dohnat. To, že v červnu budu na týden úplně fuč to komplikuje jenom trošililinku...

Je to celkem umění pořádně zkoordinovat všechny rady, setkání, popovídání a tak. Začíná se to totiž pěkně hromadit! A tak není nic neobvyklého, že mám třeba dvě rady za sebou po půl hodině. Alespoň, že jsem to ukecala na jednu klubovnu a nemusím přes kopec :) Přesto, jestli mě chcete nějak speciálně vidět před 21. červnem, tak k dispozici je už jenom tento čtvrtek a pátek ;) Teda pokud nemáte čas dopoledne a v dalších obdobných časech, kdy jsou normální lidi ve škole nebo v práci.

Dneska jsem ale měla vtipné domlouvání setkání po telefonu. Volám, nebere to. Nemá moje číslo, tak pro jistotu posílám SMS. Čekám s kalendářem na zpětné volání celé odpoledne, ale nic. Sejdu dolů, bez kalendáře a buch - zvoní mi telefon! "Já jsem na školení v Praze, takže někdy příští týden." Hm... Tak to fakt z hlavy horko těžko lovím, kdy nic nemám. Shoda na pondělí. Mně je to pochopitelně jedno kdy a kde. "No takové domluvy mám nejraději, kdy je to oboum jedno!" Ujímám se rozhodování - určuji místo srazu. Čas ať si zvolí pracující. Domluveno. Nahoře si to pochopitelně řádně zapíšu do kalendáře. Jen pochybuju, jestli to bylo 16:15 nebo 17:15. Když tak si budu hodinu na místě číst... Jen by mě ještě zajímalo, jestli jsme stejně pochopili místo srazu. Tak jsem zvědavá, jak to dopadne.

Mgr. kakamilka

Tak je to úspěšně za mnou! Už mě můžete oslovovat slečno magistro ;)

Ten zemák byl ale hukot... Jak jsem předchozí dva týdny vůbec nebyla nervózní, tak teď jsem si to vybrala všechno dohromady. Usla jsem až po půlnoci a od půl šesté už nemohla spát. Marnost.
Ať to máme kompletní, tak tu jsou moje otázky:

• Motivace ve výuce zeměpisu
• Očekávaný výstup RVP: porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů
• Česká republika: Komplexní geografická charakteristika území průmyslovách aglomerací - ostravské, brněnské, podkrušnohorské, plzeňské
• Cestovní ruch a jeho význam v mezinárodním měřítku. Typy a formy cestovního ruchu

Nu, byl to hukot, ale je to úspěšně za mnou. Naštěstí :) Nedovedete si představit, jak se v tom dokážou porýpat...

114

Politický expert nejsem. Ani zdaleka. Přesto se přiznám, že jsem dneska postupné zveřejňování výsledků voleb s napětím sledovala.
Závěr? Myslím, že jsem spokojená.
A co je těch 114? Počet nových poslanců ve Sněmovně. Slušné číslo! Trošku se nám vyměnili politici. Kéž by to k něčemu bylo!

Mám se rozčilovat?

Naprosto typická ukázka toho, jak funguje katedra geografie pedagogické fakulty.

Studenti musí naprosto přesně dodržovat termíny se vším všudy. Vyjímky neexistují. I když není chyba na naší straně. Vyučující do 20. dubna zapomene zapsat ukončení předmětu do ISu, ale je to chyba studenta, protože si to nepohlídal.

A teď už mám fakt na kahánku. Podle pokynů děkana k závěrečným pracem mám mít posudky k diplomce od vedoucího i oponenta minimálně tři pracovní dny před obhajobou. Obhajuju v pondělí - tedy zbývá jeden pracovní den. Co myslíte, že mám? Prd. Jestli ráno nebude nic na mailu ani v ISu, tak jedu na pajdák. Je mi jasný, že ani jeden tam nebude. Tak ať s tím vedoucí katedry něco laskavě udělá! Jen pevně doufám, že tam bude...

Vůbec se Kapíkovi nedivím, že odmítá jít na magisterský studium na stejnou katedru.

Hodný Mirek

Trošku teď v oddíle žijeme Rychlýma šípama.
A to si tak procházím články na iDnes (kdo by se taky učil, když to musí zkontrolovat, jestli nepíšou zrovna něco nového) a narazím na jeden o hodných mužích. Jedním odstavcem jsem se opravdu pobavila.

Kdyby to literární Mirek Dušín někdy dotáhl do věku, kdy začne balit holky (a autor by mu to nějakým zázrakem povolil), neměl by problém s tím, že mluví jen slušně a volný čas tráví pácháním dobrých skutků. Je to sice prototyp hodného hocha, ale není slaboch, má zajímavé koníčky a sportuje. Dokonce si umím představit, že by se holky o možnost procházet se s atletickým blond Mirkem setmělými uličkami Stínadel mohly i poprat.
iDNES: Hodný muž neznamená trouba. Chyba je, až když ochotu přehání

Zajímavá představa procházet se s Mirkem uličkami Stínadel :)
Třeba se mi to letos v létě splní, i když Mirek nebude blonďák a ani kluk...

Myšlenka o titulu

Jak se mi to pomalu skládá a jak dolaďuju dopisy k táboru, tak mě to napadlo...
Když vám dojde dopis od cizího člověka, tak se asi podíváte i na to, jestli titul má nebo nemá. Přece jenom to možná něco vypovídá.

K. H.
Člověk bez titulu. Buď mladý nebo bez vysokoškolského vzdělání. To první znamená, že to může být třeštidlo a to druhé... Já proti lidem bez VŠ vůbec nic nemám! Ale přece jenom - není to trochu prestiž mít titul?

Bc. K. H.
Bakalář. V podstatě titul na nic. Jenom určitý mezistupeň. Myslím, že evekuje mladého člověka, který ještě studuje. Jasně, někteří tady končí. Ale myslím, že moc jich není.

Mgr. K. H. (s dovolením beru svůj budoucí titul, ale myslím i jiné)
Člověk s dokončenou vysokou školou. Myslím, že evokuje zodpovědnost, jistou moudrost a tak. Ale víte, co hlavně? Už to neříká nic o tom, že jste mladý. Naopak! Když budu posílat dopisy ohledně tábora, tak si klidně můžou myslet, že je mi třeba 50! To je strašná představa! Zlatý Bc. - asi jsem odhalila jeho výhody :)

Mg ** kakamilka

Dneska jsem ulovila další písmenko z titulu! :)
Tentokrát z oblasti pedagogiky a psychologie s těmito otázkami:

• Poruchy chování žáků a možnosti jejich nápravy
• Sociální poznávání. bla bla bla :)

Ještě by to chtělo za týden úspěšně doklepnout geografii s diplomkou a budu nadmíru spokojená! :)
Ale mám škaredýho oponenta :( Celkem by mě zajímalo, kdy se od těch dvou exotů dozvím posudky mého výtvoru...

Být vůdkyní

Kdo mě zná, tak ví, že vedu skautský oddíl Zlatý kvítek. Co to nese?

S tím, že oddíl povedu, jsem počítala. Možná by se dalo říct, že jsem i chtěla. Prostě mi přišlo, že některé věci by se daly dělat jinak.
Přiznávám, že jsem se toho trochu bála. Přece jenom koordinovat oddíl 30-ti lidí je něco jiného než šesti členná družina. Ale ono to ve skutečnosti tak strašný není! Náhodou je to celkem fajn, když kolem sebe máte dobrý lidi, se kterýma si rozumíte a spolupráce funguje. Ve výsledku je jenom potřeba nachystat věci, co je potřeba udělat, zkoordinovat to, rozdělit a říct poslední slovo. Žádná věda. Jasně, zabere to trochu času, ale dá se to.

Vůdcovství nese i další věci než jenom koordinaci práce oddílu. Jednou z nich jsou vztahy na středisku. Mám pocit, že poslední dobou to fakt funguje. S ostatními vedoucími není problém, není mi blbý do oddílů nahlédnout... Prostě si jako vůdkyně můžu něco dovolit a ostatní to berou. Supr pocit :) Celkem hustý jsou chvíle, kdy se jiní vedoucí přijdou poradit. Nečekané...

Jako vůdkyně se necítím být nějak nadřazená nebo tak něco. Jen mám prostě trošku větší míru rozhodování. Vůdcovství je o práci s lidmi. A ta nikdy není bezkonfliktní ať chcete sebevíc. Proto přichází chvíle, kdy bych potřebovala kladivo a skříň k likvidaci (nebo alespoň sekeru a polena na štípání). V těch chvílích přichází otázka: "Sprdnout či nesprdnout?" Přiznávám, že většinou se rozhodnu pro tu první variantu. Co bych to v sobě dusila, jen ať ví, co mi chystají! Jen mám tendenci se potom omlouvat. Opravdu mi to nepřináší potěšení. Pevně doufám, že zvládám víc chválit než sprdávat...

Někteří lidé si asi myslím, že jako big boss mám patent na rozum a k tomu umím čarovat. Ale věřte, že nemám a neumím. Jsem obyčejný člověk jako každý. Jenom mám ten "štempl". Můžu říct, co si myslím a co bych udělala na příslušném místě. S radostí budu konzultovat. Ale všechno opravdu vyřešit neumím a ani to nejde. Pravda, občas to nese, že to odnesu já. Nikdo nechce dělat táborový účetnictví, tak to budu dělat já (to je jenom příklad, zrovna to účetnictví je totiž chvílema sranda :)). Ale co s tím jinýho mám dělat? Rušit kvůli tomu akce či družinu nehodlám.

Teď to možná působí strašně. Ale vůdcovství je fakt fajn! Naučí to člověka větší zodpovědnosti, koordinaci, týmové práci, vyzkouší si opravdové vedení týmu - to jsou všechno věci, který jsou v životě potřeba! Plus pochopitelně asi tak milion dalších pozitivních věcí (a pár těch negativních, které jdou eliminovat).

A co je asi největší věc, kterou mi vedení oddílu dává? Krom radosti pochopitelně. Sebevědomí. Opravdu si myslím, že mě to "posílilo" (a stále posiluje). Už se tolik nebojím říkat vlastní názor, vím, že moje slovo má váhu a tak. Funguje to! :)

Tip a Tap

Třeba vám to udělá stejnou radost jako mně :)

Začátky Robina Hooda

V pondělí po státnicích jsme s Ferdou vyrazily na Robina Hooda s Russellem Crowem v hlavní roli. Na recenze moc nedám, ale celkem jsem se bavila negativním názorem Mirky Spáčilové a relativně pozitivním Terezy Spáčilové.
A jaký je názor můj? Já jsem spokojená.

Film nepodává Robina Hooda, jak jsme zvyklí a já se takové verzi nebráním (narozdíl třeba od Bídníků nebo Monte Christa). Robin se se svými přáteli vrací po deseti letech z křížové výpravy do Jeruzaléma. Dočasně se z něm stává Robert Loxley, aby se od svého "adoptivního otce" dozvěděl kým vlastně je - synem kameníka, který chtěl změnit svět (svět ne, ale lepší slovo nevím :)). Otec, který byl popraven, už nic nezmění, ale Robin tu ještě je...
...a tak je v závěru filmu prohlášen za psance a začíná se skrývat v lese s celou svojí družinou.
Trošku mi to připomíná film Král Artuš, kde se vlastně taky spíš dozvídáme, co bylo před samotným Kamelotem.
(Já moc filmy popisovat neumím, tak jestli chcete vědět, o čem to je, tak si to někde přečtěte.)

Mnozí vytýkají, že Crowe je na roli Robina příliš starý. Jasně, o něco starší bude, ale co? Kdyby tam byl nějaký mladíček, tak by mi to přišlo daleko míň pochopitelné. Lépe řečeno postavené na hlavu. Vždyť, když se odeberete na 10 let do války, tak se musíte vrátit už jako starý mazák... Mě ten film prostě nezklamal.

A další pondělí vyrážím na film Kuky se vrací. Už se těším! To bude super úlet :)

M*** kakamilka

aneb první státnice za mnou :)
Už jenom dvoje. Tak mi za týden zase držte palce! Tentokrát to bude pedagogika a psychologie.

Jste zvědaví, co jsem si vytáhla z matiky? Ale asi to některým vůbec nic neřekne :)

• Limita a spojitost reálných funkcí, limitní procesy a jejich uchopování studenty ZŠ a SŠ
• Vektorové prostory, vektory na základní a střední škole
• Vytváření představ a pojmů v matematice

Upřímně - to byla jedna z těch příjemných variant. Hlavně, že to nebyly třeba parciální derivace a ordinální čísla (pardon, že mluvím sprostě :)).

Moje Muzejní noc

Vzhledem k blížícímu se termínu prvních státnic jsem nic neplánovala a nevyhledávala. Přesto jsem neodolala nabídce od Tchiba na jeho varhanní minirecitál na Petrově. A tak jsem o půl desáté vyrazila do města.
Město bylo naprosto přeplněné. Všude se to hemžilo páry a nejrůznějšími skupinkami lidí, kteří vyrazili. Přiznávám, že jsem si celou svoji osamocenou cestu k Petrovu připadala trochu jako loser...
Ale už před katedrálou jsem začala narážet na skauty :) Tak porůznu (včetně samotného Tchiba) jsem nás napočítala 7 ze střediska. Myslím, že celkem slušný počet. Plus Anetka.
Celý koncertík trvající zhruba půl hodiny obsahoval pět skladeb. Nemělo to jedinou chybu! Já mám varhany prostě ráda. Dokonale dokáží zaplnit prostor a člověka doslova obejmout, když se do toho varhaník opře a to se Tchibovi opravdu podařilo!
Jako bonus nás následně pozval nahoru na kůr a ukázal a vysvětlil, jak vlastně místních 6 500 píšťal funguje. Pochopitelně včetně ukázek. Mimo jiné z tohoto pohledu jsem Petrov ještě nikdy neviděla. Krása! Najednou je celá katedrála jako na dlani.

Hlavním poznatkem se mi ale stalo naprosto něco jiného (a trochu nelogického :)). Uvědomila jsem si, že vztah k varhanům mi vlastně vybudovaly skautské kurzy a ta atmosféra mi ještě spojila dva dohromady...
Aneb když se sejde Ursusí vigilie a Oikosí Bardo. A tak se při pořádném varhanním recitálu dostávám do svého "mezistavu".

Kdo jsem?
...
Bardo

Už jsem se bála...

...že by se letos nic nenašlo.

MATURITA
Přesně o mým svaťáku se dělal chodník na naší ulici. A kde jinde než přímo mně pod oknem! V květnu je okno pochopitelně otevřené neustále...

BAKALÁŘSKÉ STÁTNICE
Ty trvaly delší dobu než jeden týden. Proto se dělala celá silnice na naší ulici! A když silnice, tak to zabere hodně času. Především produkuje ale nejenom randál, ale taky smrad. Výborný doplněk k učení!

MAGISTERSKÉ STÁTNICE
Už jsem se skoro začínala bát, že by to letos proběhlo v klidu. Ale už jsem vyvedena z tohoto omylu. Předěláváme všechny záchody v domě. Se společným základem i zemákem se dá jít pryč, ale s matikou moc ne. Leda, že bych ty materiály nabalila do velké Gemmy... Moc příjemné učit se se sbíječkou u hlavy v otřásajícím se domě! :)

Vyměňte politiky

Blíží se volby. A letos mi přijde, že to v klidu nenechává nikoho. Toto téma je prostě všude! Dokonce i mezi lidmi, u kterých bych to nečekala. Ale hlavně mi přijde, že je dost velká iniciativa od známých osobností dotlačit lidi k tomu, aby nad politikou opravdu přemýšleli a neváhali a vypravili se do volebních místností.

Pár "spotů" z poslední doby. Každý jiný...

• "Přemluv bábu!" Velmi diskutovaný spot Marthy Issové a Jirky Mádla.
• "Pohádka o 13. důchodech" Z pořadu HBO Na stojáka. Politika se dostává i do humoru...
• "Vyměňte politiky" Toto mi přijde jako velice zajímavý projekt, do kterého se zapojila řada nejenom známých osobností. Jde o naprosto jednoduchou věc - vyzvat lidi, aby šli volit. O nic víc. Něco na tom bude. Má to význam...

A co vy? Půjdete volit?

Šneci

Co se to dneska u nás na dvorku nedělo...
No jo, přišlo jaro :)

"Anglický Jánošík"

O kom se mluví?
Ty bystřejší jistě správně napadl Robin Hood.
Příští týden jde do kin ve výborné kombinaci! Režie - Ridley Scott, Hood - Rusell Crowe.
Jsem zvědavá. Určitě vyrazím!

Mirka Spáčilová si film už trochu vzala do parády. Hlavně se mi líbí její trefný závěr:
"Angličana, jenž bohatým bral a chudým dával, hraje Novozélanďan, dámu jeho srdce Australanka, jejího tchána Švéd, krále Jana rodák z Guatemaly a Richarda Lví srdce dokonce Američan. Ještěže alespoň režisér, byť ve službách Hollywoodu, pochází z Anglie."
iDNES: "Anglický Jánošík" spojit Scotta s Crowem, po Gladiátorovi je tu Robin Hood

Snění (2)

Poslední dny se fakt snažím učit a u toho sním, že už mám státnice úspěšně za sebou.
A věci, o které se chci podělit se mi hromadí na papírečku na stole...

Tak nějak si uvědomuju, že vlastně každý sní. Určitě i lidé, u kterých bychom to nečekali.

"U sebe v pokoji mám jedno křeslo, nad ním lampu, za ním knihovničku a vedle stůl. Ideální kombinace. V křesle se dobře sedí, vždycky je co číst a hrnek s čajem je hned po ruce. Pěkně se tu i sní… O tom, co přijde… O tom, kdo přijde…"
B.B.

...škoda, že tu skautíků neběhá víc.

Na iDNES jsem dole v sekci "Hry" narazila na článek, u kterého byla fotka skautů v kroji a titulek "Děti plní videoherního bobříka. Takový je skauting nového století." Pochopitelně jsem si to okamžitě otevřela - byla jsem zvědavá, co se dočtu.
Sice je to článek týkající se amerického skautu, ale podává i náš skauting jako stále aktuální a moderní aktivní trávení volného času. Tak mě to potěšilo :)
A americký videoherní bobřík mě taky potěšil, i když jsem si říkala: "Co si to ti Američani zase vymysleli?!?". Opravdu občas zbytečně něco předem kritizujeme. A když pak nahlédneme pod pokličku, tak nás to mile překvapí.
Doporučuju si článek přečíst. Myslím, že by mohl být inspirací i pro nás...

Dům U Zlatého úsvitu

Současným pohádkám české tvorby moc neholduji. Pro mě zůstávají stěžejní pohádky jako je Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou na čele, eventuálně O princezně, která ráčkovala nebo Princové jsou na draka. Z těch "novějších" nesmím opomenout Lotrando a Zubejda.
Ty současné mě prostě většinou moc neosloví... Ale to se teď náhodou změnilo. Relativně omylem jsem totiž narazila na pohádku z roku 2009 s názvem Dům U Zlatého úsvitu.

Pohádkový příběh se odehrává v první třetině 20. století v městečku Bludičkov. Trochu mi to připomíná Kocourkov :)
Pan starosta má uječenou manželku, která navrhuje otřesné klobouky a vlastní psa Kremrolína. Panu starostovi jsou k dispozici dva policisté ("Kdybych neměl podstav, tak vás vyhodím!") - trošku nekňubové, kteří člověka opravdu pobaví. Dále je tu pan ředitel s paní učitelkou ("Nezdržujte mě nebo přijdu brzo!"), řezník pravidelně venčící své prase na náměstí a také starší pán s vnukem, kteří vlastní obchůdek s knihami, který zrovna moc neprosperuje. Když do města přijede kouzelník a jasnovidec Heliodromus, tak to městečkem pořádně otřese! Jak si s tím jeho obyvatelé poradí? Na to už se musíte podívat sami. Já jen dodám, že jsem se celkem pobavila :)

Ještě dvě drobnosti.
Vladimírovi Javorskému, který hraje Heliodroma, to fakt sekne! Delší vlasy, pruhované triko, cylindr... Já jsem byla naměkko! :)
Skvělý zápich měla paní učitelka na ZŠ v podání Ivy Janžurové. "Milí žáci, na dnešek jsem vám připravila pár jednodušších příkladů z kybernetiky." V pozadí na tabuli se vyjímají limity, derivace a integrály... Co dodat! Teď, když se to učím, tak mě to celkem pobavilo :)

Nečekaná setkání

Nevím, taková myšlenka...

Mabr - jeden z mých starších skautských bratří.
Když jsem byla ještě skautka a on už vedoucí, tak mi vždycky připadal jako velký bručoun. Jeho průpovídka "Mor a cholera na vás!" se na našem středisku stala doslova legendou! I na posledních podzimkách jsme to veřejně vytáhli. Přiznávám - bála jsem se ho.
Čas postupoval a najednou jsme se ve vedení ocitli oba. Ale on byl ten velký a já ta malá. Už jsem se ho nebála, ale přesto jsem k němu měla respekt. Už nebyl bručoun, jenom pesimista (i když o sobě prohlašoval, že je realista). Občas se s ním člověk i pobavil. Ale to jsem ho ještě neviděla se smát.
Pak přišel čas, kdy mezi náma už takový rozdíl nebyl (přesto hranice zůstávala). Nějak se pro mě stal opravdu "pouhým" realistou. Dokonce se přidal k legendárnímu pohřbu dráčka :) A já ho viděla poprvé se smát. Nikdy nezapomenu, jak se našeho oddílu zastal. V té době to bylo opravdu dost nečekané (mám pocit, že to bylo období, kdy jsme se trochu cítili jako vyvrhelové a zastal se nás "sám velký bratr Mabr" - to bylo něco!).
Teď přišel čas, kdy jsme si rovni. Ale už ho skoro nepotkávám. Přesto jsme s Baruli měly to štěstí, že jsme se s ním setkaly dva týdny po sobě - na koncertech Trabandu a Poletíme? a na oslavách 90-ti let Čtverky (to byla vydařená akce :)). Najednou jsem měla možnost se s ním bavit jako rovná s rovným, smát se s ním naplno a blbnout, i když jenom chvíli! A bylo to prostě super!
A víte co? Mabrovi se líbili Poletíme?! Dost mě to šokovalo :) Ale sám řekl ať mu napíšu až zase budou hrát, že by šel... A taky, že napíšu! Přece si nenechám ujít možnost pobavit se s chlapíkem, kterého jsem se před pár lety bála.

P.S.: ne, že mu to vykecáte! ;)

To není marný!

V magazínu MF Dnes je tentokrát článek s Tomášem Klusem, který dostal Anděla v kategorii zpěvák roku. Tak mi to nedalo a rozhodla jsem se, že si něco poslechnu.
A řeknu vám - to není marný! Aji se mi to líbí a už chodím a prozpěvuju si :)


Tomáš Klus: Cesta do záhu(d)by - Marie

Válečná je pro mě snad ještě větším favoritem. Ale je bez pohyblivých obrázků...

Ze státnicových otázek

PORUCHY VĚDOMÍ
Kvantitativní
Somnolence = ospalost; zastřené vědomí při vyčerpání či nemoci; provázeno nepřesným vnímáním, zpomaleným a špatným kontaktem s okolím; k navázání kontaktu je třeba silného zvuku nebo bolestivého podnětu

Taky vám to něco připomíná? :)

SEN
Sen je "halucinačním splněním neuspokojených přání". Freud

Vzhledem k tomu, že se mi sny zdají v podstatě každou noc, tak mám podle Freuda asi dost neuspokojených přání...