PF 2016

Milé překvapení

Krásná chvíle, když ve schránce objevíte něco, co nečekáte!

Kouzlo tomu ještě dodá nevědomost odesílatele :)

Ať žije Oikos! :)

Po Vánocích

Opět doma. A užívám si novinek :)

Nevím, co číst dřív...

 ...a jsem chytrá jak rádio :)

Konečně!

Po dlouhé době opět sluníčko!
Probuzení do nádherného slunečného dne...
Co víc si přát? :)

Konec adventu

Především, abyste nebyli ochuzeni o Ferdina moudra :)

21. 12. a Slunovrat

Každá správná knižní fanynka ví, že i když už to vypadá beznadějně, tak se hrdinka z knih Jane Austenové stejně vdá.

Celkem perný den. Do školy a pak přes poštu do klubovny. Proč? Protože je 21. 12., což jasně znamená, že se koná střediskový Slunovrat za Soběšicemi :)

22. 12. a konec roku

Každá správná knižní fanynka zná jméno, fiktivní jméno a jméno pevnosti nejslavnějšího uprchlíka z vězení.

A ne i jméno místa, kam utekl? :)

Konec roku v nejrůznějších formách. Ve škole s dětičkama, v oblíbené kavárně s nejoblíbenější kolegyní, s holkama "z gymplu" i poslední letošní divadlo...

23. 12. a přesun

Každá správná knižní fanynka dokáže bez problému uhodnout následující ukázku:

Šortky jsou velmi praktické kalhoty při práci, šplhání, na cesty nebo do tábora. Jsou levnější a hygieničtější nežli kalhoty dlouhé či podkasané. Jsou vzdušné a ponechávají nohám větší volnost pohybu. Dále mají tu výhodu, že si můžete za mokra sundat punčochy a nepromáčíte se. Punčochy jsou pod kolenem ohrnuty a drží na podvazcích. Pod ohnutým krajem pak vykukují zelené třásně. Já sám osobně pokládám střevíce za výhodnější obuv nežli boty, neboť vzduch má lepší přístup k nohám; zmenšuje se tak i možnost namrznutí a odřenin, pocházejících od zapařených punčoch, které změkčují kůži, nosí-li se pevně sešněrované boty.

Tradiční přesun na Vánoce. Letos toho bylo míň, protože nějak nedošlo na pečení cukroví... Škoda, ale člověk nic nenadělá.

24. 12. a Betlémské světlo

Každá správná knižní fanynka ví, že i když vlastní čtečku, stejně se nic nevyrovná vůni nově koupené knihy.

Pravda :)

Víte, kde se dá sehnat Betlémské světlo? Když máte štěstí, tak i v hospodě :)

20. 12. a Jarabákov

Každá správná knižní fanynka dokáže bez problému uhodnout následující ukázku:

Když jsem jel druhý den ráno autobusem do školy, minuli jsme 4 červená auta v řadě za sebou, což znamenalo, že to je dobrý den, takže jsem se rozhodl, že nebudu kvůli Wellingtonovi smutný. Pan Jeavons, psycholog u nás ve škole, se mě jednou ptal, proč 4 červená auta v řadě za sebou znamenají dobrý den a 3 červená auta v řadě za sebou znamenají celkem dobrý den a 5 červených aut v řadě za sebou znamená super dobrý den a proč 4 žlutá auta v řadě za sebou znamenají špatný den, což je den, kdy s nikým nemluvím, sedím sám a čtu si knihy a nesním oběd a neriskuju. Řekl, že jsem nepochybně velice logicky založený člověk, takže ho překvapuje, že takhle uvažuju, protože to moc logické není.

Legendární Podivný případ se psem! Asi se zítra budu dívat jaká auta potkám :)

Po dlouhé době volný den. Byl ve znamení dohánění věcí, které před Vánoci musím/chci stihnout, ale zatím nejsou/nebyly. Pravda, některé jsem stále nestihla, ale přesto jsem toho zvládla dost :)

Například jsem dotáhla Jarabákov - drobné dárečky do školy (podotýkám, že ne pro děti).

Nový Malý princ aneb "Namaluj mi beránka!"

Malý princ pro mě vždycky byl, je a troufám si říct, že i bude, citovkou.

Už půl roku jsem s napětím proto očekávala premiéru nového filmového zpracování. Animovaného.

Nezklamalo :)

Dva prolínající se příběhy, dvě odlišná výtvarná vyjádření. A skvělá hudba!

Jsem nadšená!

A chci lišku :)

19. 12. a premiéry

Každá správná knižní fanynka ví, že když už ani člověk, ani elf, ani trpaslík, ani hobit, ani čaroděj nemůže a neví kudy kam, vždy jsou to orlové, kteří přiletí na pomoc.
Zrovna bojuju v Helmově žlebu, ale ti orli nikde... :)

Dneska jsem konečně provětrala svoje nové nádobí!
Ráno jsem si na mělkém talíři naservírovala krupičnou kaši...

 ...v poledne jsem si do hlubokého naložila dávku těstovin...

 ...a následně si udělala kafíčko do hrníčku :)

18. 12. a lehce neúspěšná

Každá správná knižní fanynka se nestydí smát se při čtení nahlas, či plakat na veřejnosti.

Je pravda, že párkrát jsem se v šalině opravdu při čtění smála nahlas. Zvlášť u Fulghuma mi to nedělává problém :)

Dnešní den ve škole byl pohodička.

A pak příjemné odpoledne s oblíbenou kolegyní :) Tradiční kavárna a i společné vyřizování ve městě. Prostě na pohodu!

Jenom jsem bohužel byla lehce neúspěšná.

Chtěla jsem modrou látku na opravu sukně, ale nikde jsem nesehnala stejný odstín. Zapomněla jsem si koupit úplet, co jsem chtěla. Po úterním průzkumu jsem šla na jistotu koupit jeden dárek a byl vyprodaný!

Alespoň jsem zjistila, že nakladatelství Meandr má na Zelňáku stánek a prohlédla jsem si knihu O smutné továrně naživo. Ach! :)

Po dvou dnech jsem konečně odpověděla na SMS. A protože jsem brouzdala po městě, tak jsem zmeškala rychlou odpověď :( Ale ona zase přijde!

17. 12. a vánoční večírek

Každá správná knižní fanynka dokáže bez problému uhodnout následující ukázku:

"Dokonce jsem přečetl o škytavce několik knížek, všechno - škyt - marně!"

"A pak šli spát."

"A zkusil ten Mudroch dát ruce nahoru? To mi radí babička, když škytám já."

"Říkal přece, že zkusil všechno."

"Ať se ho Veverka zeptá!"

"Víš, kolik je hodin?"

"Prosííím!"

"No tak dobře."

"Pan Mudroch, zkoušel jste dát ruce nahoru? Prý to pomáhá."

"Takhle?"

"Asi jo."

"Škyt."

"Tak dobrou noc."

"Dobrou - škyt."

Svobodně přiznávám, že nevím o co go. Jediná škytavka, která se mi vybavuje (a to ne v knížce) je v Koljovi...

Víte, co je moje dnešní radost? :)

Ve škole jsme měli tradiční vánoční večírek. A ten je vždycky (posledních 5 let) spojen s turnajem pedagogů v ping-pongu. Vlastně jsem na to docela lama (na rozdíl od sestry). Ale! :) Letos jsme ho s kolegou vyhráli :)

Takže jestli chcete vidět ooobr pohár, tak se stavte v průběhu roku k nám do kabinetu :)

Už můžete gratulovat :)

16. 12. a odpoledne

Každá správná knižní fanynka (v tvém vydání) dokáže bez problému vyřešit tento příklad: Vypočtěte derivace funkce y = 4y3 - 7x2 + 3x.

Obávám se, že po šesti letech nepoužívání derivací (neb mi vždycky přišly naprosto, ale naprosto zbytečné) to bez problémů nedám. Jo, kdybych si vzala sešit nebo učebnici, tak jo. Ale z placu? Už ani omylem!

Ráno začalo SMS, o které zase nevím, co si mám myslet. Marnost.

Odpoledne se to rozjelo.

Oblíbené kafe.

Očkování bez očkovacího průkazu.

V dubnu půjdu do divadla 3x v jednom týdnu (doufejme, že tam ještě nevyjde předplatné).

Obíhání města aneb už mám většinu vánočních dárků a ještě jsem si udělala radost.

Sraz z vysoké. Dobře, tak jsem se prostě sešla s Michalem. Ten ovšem dorazil v čepici jako vlk, takže na něho všichni koukali. Zvláště děti. Achich achich...

15. 12. a v Janáčkárně

Každá správná knižní fanynka ví, která kniha se hodí na dovolenou k moři, na hory, na tábor, do tramvaje, k šálku horké kávy, k víno.

Na cesty zásadně elektronická! To když dočtete knihu, tak abyste měli hned další po ruce :)

Tento kalendářní rok jsem byla už dvakrát na prohlídce Janáčkova divadla, ale na shlédnutí představení přišlo až teď.

S Ferdičkou a Pandlíky jsme k narozeninám všechny dostaly lístky na Čarokraj. Opera, která začíná "procházkou" po zázemí budovy. A pak už se to rozjede, že člověk neví, kam má koukat dřív! Fénix vpravo na balkóně, pěknej flétnista vlevo na balkóně, světlušky v hledišti, píďalka na pódiu... Úplně nám z toho šla hlava kolem :)

Moře na scéně mě naprosto dostalo. Opravdu to vypadalo jako kdyby se před námi najednou objevil oceán!

Tráva

Poslední album Anety Langerové s názvem Na Radosti mám snad od začátku a hned na první poslech se mi líbilo. Když mám náladu, tak si ho prostě pustím. Je silné.

Před týdnem (bez toho, abych si album pouštěla) mi začalo pár písniček znít v hlavě. Samo.

A na Trávě momentálně fakt ujíždím. Jedna z prvních věcí, co dělám ráno je, že si pustím tuto písničku...

A mám chuť jet na Šumavu :)

Aneta Langerová: Na Radosti - Tráva

14. 12. a proměny dne

Každá správná knižní fanynka dokáže bez problému uhodnout následující ukázku:

Potom rozvázal balíček, která byl přinesen z města, a k mému značnému překvapení vybalil škrabošku svatého Mikuláše a čerta. Přitom pravil, že kupovat v červenci škrabošku Mikuláše je jedna z nejtěžších prací které kdy vykonal. Pohladil zálibně bílé vousy, přelepené k rumělkové tváři drobného světce, a na škrabošce čerta urovnal vyplazený jazyk z červeného plyše. Prosil mně, abych si pro případ, že by se nevrátil, pamatoval, že zemřel v mých službách. Žádal, abych se v tom případě poohlédl po nějakém hezkém děvčeti, které by si asi tak byl mohl vzít, a postaral se o ně jako o jeho vdovu. Byl jsem tím vším trochu zmatek a díval jsem se za ním s celou řadou nevyslovených otázek na rtech. Nač koupil, pro všechno na světě, ty škrabošky? Co to povídal o tom děvčeti?

Tak co, poznali jste? Já hned po první větě :) Úžasný Saturnin! A na co škrabošky? No přece pro tetu Kateřinu a Milouše, aby jim v noci neběhaly krysy přes obličej. Chytrému napověz, hloupého trkni! :)

Dopoledne byl mazec. Nezačínala jsem zrovna s dobrou náladou. Včerejší dozvuky, hledání třídnice, porada, šest hodin v tahu a ještě s dozorem. Končila jsem s pověstným jazykem na vestě...

Pak se to ale zlomilo!

Mail s přislíbeným vysněným dárkem pro sestru (těš se! :)), nečekaná SMS a dnešní návštěva v kavárně byla jako návštěva v cirkuse s klauny a poradně u psychologa :)

Údajně je risk zisk. Tak uvidíme...

13. 12. a ...

Každá správná knižní fanynka ví, že hrdinka z knih Kateřiny Tučkové si projde peklem a pěkně se zapotí.

Vím.

Občas mám pocit, že si taky procházím peklem. I když ne takovým jako hrdinky Tučkové.

Občas si prostě procházím svým vlastním. Třeba jako dneska.

Ale to bude dobrý. Po týdnu snění se zase vrátím do své reality...

A co když moje stužka skončí jako v labyrintu světa? Asi se s tím budu muset naučit žít...

P.S.: To bude zase dobrý. Jenom na mě dneska padla nějaká depka.

UPDATE 21:47

A pak mi najednou snad samo nebe naprosto neočekávaně a neplánovaně seslalo blízkého přítele.

Během asi tak minuty a půl bylo všechno vyklopeno, vyslechnuto, obejmuto a završeno pusou na čelo. Co víc si přát?

Ne že by to bylo vyřešené a za mnou, ale je to lepší...

12. 12. a výprava v mlze

Každá správná knižní fanynka ví, že má-li se nějak výtvarně vyjádřit, má v knihovně minimálně jednu knihu ilustrovanou tak, aby mohla příslušný obrázek obšlahnout.

Ano mám. A ne jednu :)

Vánoční výprava byla letos v mlze. A to doslova a do písmene :) Občas jsme pomalu neviděly ani na druhý konec cesty...

A rybník jako by nikde nekončil.

11. 12. a nasbíráno za týden

Každá správná knižní fanynka dokáže bez problému uhodnout následující ukázku:

Vogon začal číst - krátkou, leč nechutnou pasáž z vlastní tvorby.

"Ó fretná chrochtobuznosti.. tvé mikturace jsou mi / co zprudlé žvastopunktsery na plzné včele..."

"ÁÁÁÁááááááhhhhh!" zavyl Ford s hlavou zvrácenou dozadu pod bušícími poryvy bolesti.

"Škvrrrk, já zapřísahám tě svými frúnícími kvrdlovrzy..." Jeho hlas se došplhal k příšerné výšce a vášnivé vřeštivosti. "A krákorně zafras mě svými scvrknuvšími patlocaráty / nebo tě roztrhán na fidlobrčičky svým frkodrťákem, tak bacha na to!"

"Nnnnnnnnnnnnnnnnneeeeeeeehhhhh!" zařval Ford a zhroutil se v posledním poryvy křeče, naplno zasažen do spánku elektricky zesíleným účinkem posledního verše, načež zplihl.

Přepisovat Vogonskou poezii je jako přepisovat něco v cizím jazyce, o kterém jste ještě nikdy neslyšeli - pěkně písmenko po písmenku :) Aneb ať žije již zmiňovaný Stopařův průvodce po Galaxii a jeho způsoby vydírání :)

Za týden se mi naskládalo pár drobností...

• Už od úterka jsem žila posunutá o jeden den. V úterý jsem žákům diktovala čtvrteční rozvrh místo středečního, ve středu jsem málem nedorazila na sedmou, ve čtvrtek po probuzení se radovala, že jdu tento týden už naposledy do školy a dneska ráno se přesvědčovala, že fakt musím v šest vstát a jít do školy, protože ještě není sobota.
• Potkala jsem rozhovor s Martinem Hrdinou - architektem, který má na svědomí několik brněnských kaváren. Článek "Brněnský kavárenský boom je unikátní" doporučuju všem kavárenským a architektonickým nadšencům :)
• Jana Soukupová pochválila Saturnina. Je to krásné představení a souhlasím, že NdB jde nahoru. Jen tak dál. Držím jim palce! A podporuju svými návštěvami :) 
• Shlédla jsem film Vyměřený čas. Sci-fi, které mě hodně nečekaně zaujalo a už pár dní s ním chodím v hlavě. Jestli se na film podíváte, tak se s vámi o něm ráda pobavím. Zajímal by mě názor někoho dalšího.
• S Naďou jsme se shodly, že do "naší" kavárny Sem tam s láskou chodíme už jako domů. Paní majitelka ví, co máme rády, dokáže zvednout náladu a troufám si říct, že se z nás stávají kamarádi. Nejenom zákazníci a obsluha. Je to pecka potkávat se s někým, kdo se o vás zajímá, i když by vlastně vůbec nemusel.
• Mám dva nové kousky nádobí (a taky postupně obměňuju talíře, ale o to se podělím až je budu mít kompletní :)). Jsem z nich nadšená!

10. 12. a ze světa blogů

Každá správná knižní fanynka vždy trne, zda se Lizzy a pan Darcy dají dohromady.

K Pýše a předsudku jsem se dostala skrze film Láska přes internet. Musím se přiznat, že v současné době mám od začátku podstatně raději Darcyho než Lizzy...

Krom toho, že mám blog, tak jich i pár sleduju.

Dneska mi to nedá a musí se podělit!

Na Šťastném blogu se můžete dočíst "Co dělat, když máte volných 5 minut aneb Taky rozhazujete konfety času?". Nějak mi to sedí na moje poslední měsíce života... Asi začnu přemýšlet, co já dělám ve svých pěti minutách. Jsem zvědavá na co přijdu.

A před nedávnem zmiňovaná Rosa Mitnik mě "upozornila" na zajímavou knihu od nakladatelství Meandr s názvem O smutné továrně. Zajímavý příběh a ještě zajímavější zpracování (mimo jiné se na ní podílel i David Vávra!). Asi si ji budu muset pořídit...nebo - Ježíšku? :)

9. 12., v obchodě a zase do divadla

Každá správná knižní fanynka ví, že bude-li potřebovat někoho vydírat - žáky, přátele či podlízače, může využít příslušné pasáže z vybraných knih (vogonská poezie prý funguje kouzelně!).

Kromě Stopařova průvodce po Galaxii bych ještě použila popisy Paříže od Huga v Bídnících :)

Byla jsem dneska v obchodě. Paní prodavačka mi pochválila tašku. Jako slušně vychované děvče jsem poděkovala.

Ale protože jsem ji taky šila a mám přečtenou knihu Láska na první steh, tak jsem to ještě doplnila... "Děkuji, tu jsem si šila sama." Slovo dalo slovo a paní po mně chtěla kontakt.

Možná by se mi fakt hodily nějaké vizitky a vysněné všívací cedulky...

Divadla není nikdy dost! Takovým příkladem je letošní advent - za necelé 4 týdny zvládám 5 divadel :)

A tak když dneska ve škole přišla nabídka jít na jaře do divadla, tak jsem neváhala a něco si vybrala. Další tři představení do sbírky ke dvěma divadelním předplatným. Jo, jsem spokojená :)

Navíc mi to nedalo a udělala jsem si malou statistiku posledních pěti let:

Vůůůbec se ze mě nestává kulturní maniak :)

P.S.: Teď je v kinech nové zpracování Malého prince. Kdo se mnou půjde? :)

8. 12. a za oknem

Každá správná knižní fanynka dokáže bez problému uhodnout následující ukázku:

I Luděk mu pravil: "Myslím, že už bys měl s tou Zelenou příšerou přestat. Jednou jsme tě už polapili a mohlo by ti to tedy stačit." Mirek se na Luďka zamračil.

"Ještě ty s tím začínej!" vykřikl hněvivě na Luďka.

"Radím ti jen tvůj prospěch," pravil klidně Luděk.

"Hleď si svého a nech mě na pokoji!"

"Mohu přece mluvit, co chci, a zajímat se o co chci!" mínil Luděk.

"A nemůžeš a nemůžeš -" vyrážel ze sebe Mirek zlobně.

"Nepředpisuj mi, co smím a co nesmím!"

Prudká chlapecká krev se v nich vzbouřila. Mirek se neovládl a udeřil Luďka dvakrát do tváře. Jeho oči se zalily slzami lítosti a studu.

Rikitan se brzo dozvěděl, co se stalo mezi Mirkem a Luďkem. Neříkal nic, ale byl tak smutný, jeh ho chlapci ještě nikdy neviděli. Mirek se nemohl podívat Luďkovi ani do očí.

Večer byl táborový oheň. (...) Konečně Rikitan promluvil k chlapcům:

"Nikdy již se mezi vámi nesmí stát to, co se stalo mezi Luďkem a Mirkem!" Přísnost zněla z jeho hlasu.

"Nemohl jsem se ovládnout," pravil Mirek lítostivě. "Už jsem ani nevěděl, co mluvím a co dělám... Nezlob se na mě Luďku, mrzí mě velmi, co jsem ti udělal. Byl bych velmi rád, kdybys na to mohl zapomenout." Luděk vstal, usmál se na Mirka, podíval se mi zpříma svým známým pevným pohledem do očí a podal mu ruku.

"Obdivuji se ti Luďku," pravil Rikitan. "Snad jenom jeden z tisíce hochů by se tak čestně a ušlechtile zachoval, jako dnes ty."

Ach, Hoši od Bobří řeky... Ale beztak nejlepší podání tohoto úryvku podala Ferda, Mrně a Léňa na táboře na Laškově 2006. Na to asi nikdy nezapomenu, protože je to naprosto neopakovatelné, co holky předvedly! :)

Ještě jsem se s vámi nepodělila o novinku letošní zimy za oknem :)

Letos nebudu totiž koukat na kluziště, ale na jeřáb! Do jarní sezóny má být totiž hotové zastřešení tribuny. Nu, jsem zvědavá, co z toho bude.

7. 12., letos naposledy a dopis

Každá správná knižní fanynka ví, že když potřebuje procvičit bicáky a tricáky v rukou, postačí jí, místo činek, do pravice uchopit Bídníky - díl 1 a do levice uchopit Bídníky - díl 2.

Ovšem pokud zrovna nechci procvičovat na 10 cm stupínku ;)

Letos naposledy jsem vyrazila na kurz Brno šije. Mám doma kalhoty a šaty na došití.

Na kalhotách jsem se dost navztekala. Ale beztak jsem za ně ráda :) Alespoň vím, co se pod nimi ukrývá a třeba postupně s dalšími kalhotami proniknu do jejich kouzla... Zatím patří jen do kategorie "do skautu dobrý", ale přesto mě v nich můžeme obdivovat :)

A šaty. Ty jsou na pohodu. Jen jsem se prostě zadrbala u těch kalhot... Takže si je pěkně v klidu doma došiju (snad všechno vím) a vyrazím třeba do divadla (protože to budou slušné šaty, žádné barevné letní).

A po novém roce se na nějaký kurz třeba zase přihlásím... Protože mě to fakt baví! :)

Na závěr dnešního dne se s vámi podělím, co jsem našla ve schránce. Pro mě už vlastně skoro uzavřená kapitola, za kterou jsou ráda. Byla to velká zkušenost, do které jsem ráda, že jsem šla :)

Poděkování za pomoc při tvorbě Nového programu...

6. 12. a doma

Každá správná knižní fanynka ví, že 3 červený auta v řadě za sebou znamenají celkem dobrý den a 4 žlutá auta v řadě za sebou znamenají špatný den.

Podivný případ se psem - doporučuju! Ale není to pro každého...

Čím dál tím víc zjišťuju, že není od věci být občas prostě doma. Člověk vypere, uklidí, vyřídí maily (když jede internet)...

Tento týden byl zvláštní, plný protikladů. Doma mi půlku týdne nejel internet, přestalo mi svítit světlo a ještě jsem hledala klíče. Marnost. Snad to vyváží jiné věci.

5. 12. a Výsazový výlet na Mikuláše

Každá správní knižní fanynka dokáže bez problému uhodnout následující ukázku:

Uvědomme si: má-li být funkce f spojitá v bodě a, musí být definována nejen v bodě a, ale i v jeho jistém okolí bodu a. Jinak nemá smysl o spojitosti funkce f v bodě a vůbec hovořit.

Aneb když si Ferda vezme moje vysokoškolská skripta z matematické analýzy do ruky :)

Po relativně dlouhé době se uskutečnil další výlet starších a zasloužilých našeho střediska. Tentokrát v poměrně hojném počtu cca 13-ti lidí. Vlakem do Borače a pak přes rozhledny Babylon a Křivoš do Předklášteří a Tišnova. Prostě pohodový výlet plný milých setkání a rozhovorů :)

A protože byl Mikuláš, tak jsem celý den pochopitelně uzavřela na návštěvě u našich, kam chodí Mikuláš na návštěvu a odkud jsem si odnesla i svůj adventní kalendář a zanechala tam něco pro Ferdu :)

4. 12. a Fashion market

Každá správná knižní fanynka ví, že není-li zbytí, veškeré listí ze stromů opadalo a noviny jsou vydávány už jen elektronicky, může vybrané listy z knihy použít jako toaleťák, nebo na podpal (u některých druhů literatury si o to ta kniha přímo žádá!).

Já ale takové knihy doma nemám... I když je pravda, že třeba popisy od Huga v Bídnících už jen přeskakuju...

Ze školy jsem s kolegyněmi z práce vyrazila do Industry na Fashion market. Bylo to jako vždycky fajn. Nicméně jediné, co jsem si koupila, byl sirup od Vandy :)

Za to jsem došla na to, že strašně posuzuju ceny některých výrobků. Když vím kolik stojí materiál a kolik času to cca zabere, tak už mám nějaký odhad. A tak si u spousty věcí říkám: "To si raději udělám sama..."

Marnost, asi začínám mít "profesionální" deformaci.

3. 12., v kavárně a na fotbale

Každá správná knižní fanynka vždycky ví, kde má ručník.

To kdybych náhodou potřebovala stopovat po vesmíru? :)

S Naďou (kolegyní z kabinetu) jsme se tento týden nějak rozjely. Ale ona za to částečně mohla výměna oken ve vedlejší třídě! V kabinetě se totiž fakt nedalo pracovat...

Prostě jsme se objevily už počtvrté tento týden v naší kavárně :) S paní majitelkou si od listopadu tykáme a staly se z nás správní kavárenští štamgasti :) Nikdy jsem takové místo neměla, ale musím uznat, že je to fajn :)

Přijela mi návštěva na fotbal! Cíleně! Hustý :) Mimo jiné jsem tedy byla poučena, co to je malé a velké vápno a co to znamená "postavení mimo hru". Třeba se budu vzdělávat i nadále...

2. 12. a R+J

Každá správná knižní fanynka dokáže bez problému uhodnout následující ukázku:

"Ouvej"

"Ano?"

"Zrovna jsem přemýšlel a došel jsem k závažnému poznatku. Tohle nejsou ty pravé včely."

"Opravdu?"

"Opravdu. Tak asi nebudou mít ten pravý med."

"Myslíš?"

"Ano. Taky si myslím, že se spustím dolů."

"Jak?" zeptal se.

Na to dosud nepomyslil. Kdyby se pustil provázku, spadl by - bác -, a to se mi moc nezamlouvalo.

Medvídek Pú, pochopitelně :)

Večer jsme byli v Martě na představení Romea a Julie. Poprvé jsme viděli letošní absolventy. Nemůžu si pomoct, ale přišli mě strašně mladičcí... Asi stárnu :)

Nicméně představení bylo fajn. Jiný překlad než se běžně používá, takže to bylo lehce nezvyklé. Jinak musím uznat, že to bylo hravé, mladistvé a vlastně to chvílemi vyznívalo úplně jinak než jsme zvyklí.

Takže jestli chcete vidět R+J jinak, tak doporučuju vyrazit! 

1. 12., začínáme a končíme

Prosinec je pro mě tradičně ve znamení adventního kalendáře od sestry. Přijměte tedy pozvání i vy k tomu, co si na mě letos zase vymyslela :)

Každá správná knižní fanynka ví, které z vybraných titulů může v případě nouze použít  jako vražednou zbraň, těžítko nebo 10 cm stupínek: Sága rodu Forsytů, Rok v Provence, Harry Potter a Fénixův řád, Miláček, Anna Karenina.

Především bych použila tituly č. 1, 3 a 5 :)

Večer jsme měly oddílovou radu. Snažím se z oddílu trochu stahovat. Holky to zvládají dobře. Jen já občas z některých věcí rostu. Ale co už. Snažím se tím netrápit :)

Saturnin...

...aneb opět v NdB.

Blaho! :)

Saturnin je prostě pohlazením po duši... Vždy. Knížka, film a teď i divadelní představení.

Byla jsem zvědavá, jak si v divadle poradí s množstvím prostředí, ve kterém se děj odehrává, ale za mě to zvládli na jedničku! Potřebné přestavby se odehrávaly většinou v době písničky někoho z herců a navíc kulisáci byli taky stylově oblečení :)

Bála jsem se role pána od Saturnina (věděli jste, že v knížce není pojmenovaný, protože je vypravěčem?) - hraje ho stejný člověk jako hnusáka č. 2 ze Sekala. Ale bylo to zbytečné. Je to profesionál - vůbec nebylo možné si jeho 2 role nějak propojit, protože jeho vyjádření bylo naprosto jiné.

A Martin Siničák v roli Saturnina... Tak to je pecka! Krásné pohyby, mimika, gesta a ten projev! Musím si přiznat, že v závěru jsem jeho výkonu naprosto propadla :)

Nejlepší pro mě přesto zůstává hláška s výletním parníkem z Lednice v Praze na Vltavě... Jen si to představte, jak z Lednice vyráží parník a obeplouvá skoro celou Evropu, aby se dostal do Prahy :) Takový milý zeměpisný vtípek :)

Jo a jen tak mimochodem - už jste viděli plakát baletu NdB? Mají nové skvělé profilovky, které na něj využili. Kdybyste věděli, kde plakát sehnat, tak budu ráda za info :)

Kruhový organizér

Už dlouho obdivuju (nejen) organizéry Rosy Mitnik.
Loni jsem k Vánocům jeden ušila maměnce. Ale zůstávala jsem kovářova kobyla...
Pořízení nové velké tašky bylo jasným signálem, že si taky jeden musím konečně ušít! Pěkně na míru, aby se mi vešel i zápisník a pisátka :)

Vánoce, Vánoce přicházejí?

První adventní neděle? Cože? Vánoce přicházejí?

Vůbec mi to tak nepřipadne! Možná za to může, že ještě nebyl ani jednou pořádný sníh...

A tak se snažím vánočně naladit alespoň troškou vánoční výzdoby.

 Malé Vánoce na stole...

 Variace na adventní věnec 2015

Letošní novinka - světýlka v pokoji na okně :)

Listopad v kostce

První listopadový týden byl náročný.

A druhý nebyl o moc lepší...

Až pak se to začalo pomalu zklidňovat. Nicméně nebyl čas, energie, chuť, prostě nic... Bylo třeba relaxovat :)

Takže malé ohlédnutí za zbytkem listopadu.

SPECTER 16. 11. 2015

S rodinou jsme vyrazili do kina na nového Bonda. Vlastně ani nevím, jestli jsem nějakého s Craigem už viděla... Nicméně moje hodnocení: "Jako komedie je to dobrý."

Přežít výbuch baráku a skončit na sedačce. Poprat se ve vrtulníku a odletět do zapadajícího slunce. Porvat se a nemít ani škrábanec. Mít 2x napíchnutý mozek bez následků. A mít nový bílý smoking ve vlaku někde uprostřed africké pouště... To mi prostě hlava nebere.

EBENI NEZKLAMALI... 19. 11. 2015

...to oni totiž neumí :) Moje ctěná sestřička slaví v listopadu narozeniny, tak jsme ještě s maměnkou vyrazily na koncert bratrů Ebenů. To je pohlazení po duši! Od začátku až do konce :)

ÚLŠ V PRAZE 20. - 22. 11. 2015

Příjemné setkání vzdělavatelů a s lidmi z Collegia. Prostě pohodička! Ale taky velké sdílení mezi kurzy a spousta inspirace. Proti tomu mě někteří utvrdili, co si o jejich kurzech myslím a vím, že tak bych to rozhodně dělat nechtěla. Možná ale i to patří k věci...

Po náročném týdnu

Tento týden byl ve škole nějaký náročný. Shodlo se nás na tom víc.

A tak jsem se radovala z maličkostí...

Třeba jako je nový široký parapet v kabinetě, na který jsem si donesla ze třídy kytku po kolegyni, která mě zaučovala. Najednou i vyniknou jestřábi, které mám ve škole už dlouho a je místo, kam si skládat jablíčka na svačinu.

Na závěr celého pracovního týdne jsme vyrazili do Otevřeného domu - na prohlídku Janáčkova divadla u příležitosti 50-ti let jeho otevření. Měli jsme celkem štěstí, protože jsme se dostali už na druhou prohlídku - za námi se následně táhla fronta až ke kašně...

Byl to úžasný zážitek! Člověk měl možnost projít si trasu divadlem, na které se setkával s lidmi, kteří v NdB pracují. A tak jsme nahlédli do skladu kulis a pláten, do prospektového výtahu, u kterého nám zazpíval dětský sbor a ocitli jsme se v propadlu.

Následně po schodech úplně nahoru, kde se nám odkryl netradiční výhled na Brno, ale také jsme se ocitli v malém baletním sále, na zkušebním jevišti, kde jsme viděli zkoušku sólistů baletu. Dále nás cesta zavedla do zkušebny sboru, kde zkouška opravdu právě probíhala. To byl pro mě velký zážitek! Neskutečné, jak hlasy dokáží úplně zaplnit prostor. Opravdu mi spadla spodní čelist!

Pak jsme se už dostali na jeviště mezi mnou obdivované kulisy Její pastorkyně. Jsou krásné i naživo! :) Na jevišti byl orchestr, který nám s komentářem pana dirigenta zahrál několik ukázek ze zmiňované opery. Najednou hudba dostává jiný rozměr, když víte, co má vyjadřovat.

I když to byl náročný týden, tak Otevřený dům byl dokonalou tečkou. Velký kulturní zážitek, to jednoznačně. Těším se na další v NdB (a že jich jistě nebude málo)!

Hudební absťák uspokojen

Asi před měsícem jsem si říkala, že mám velký hudební absťák! Po Trabandech... Pouštím si je ráda, hrajou mi při každém telefonátu, ale naživo je naživo. Naštěstí přišel termín koncertu v Brně! Váhání bylo nulové.

A realita?

Když jsem včera došla ze školy a vyřídila už týden neřešené maily, tak jsem odpadla do postele... Přiznávám, že přemáhání, abych vyrazila do tmy a do zimy bylo opravdu veliké. Ale vyplatilo se! :)

Koncert byl naprosto úžasný (ostatně jako vždy). Hlava mi naprosto vypla od řešení všech starostí, úkolů apod. Prostě byla jen ta chvíle, ta radost :) Všechna únava byla najednou za mnou a já si užívala! Jo, tak přesně tohle jsem potřebovala.

Snad budou v Brně dřív než za rok, abych nepociťovala hudební absťák...

Jako bonus tu mám videoklip, který Trabandi vydali zhruba před třemi týdny. Naprosto v jejich stylu :)

Traband: Vlnobeat - Trofeje

Nezahálím, ale...

Před týdnem jsem si nastříhala kotvičkovou sérii. A jak jsem ji nastříhala, tak už týden leží. Smutný. Samotnou mě to štve!

Občasné teploty kolem nuly ve mně prostě vyvolaly nutkavou potřebu plést. Tedy postupně na svět přichází nová čepice.

Pletení je fajn, protože jde plést u filmu. Ale když koukám na film, tak nešiju. Začarovaný kruh - já bych chtěla totiž oboje dvoje! Asi si rozvrhu dny, které budou pletací a které šicí :)

Alespoň, že mám kurz, kde je metoda tvoření jasně daná. Včera jsem začala další "běh" v Brno šije. Takže mám rozdělané nové kalhoty. Ale pozor - příští týden se budu učit všívat zip! Tak mi držte palce :)

Krom toho, že jsem s přicházející změnou ročního období začala měnit i způsob tvoření, tak jsem se rozhodla k ještě jedné změně. Nechám se ostříhat. Nějak jinak! Už jsem objednaná. Jenom ještě nevím, co řeknu kadeřnici :) Láká mě něco asymetrického... Takže pomaloučku shromažďuju inspiraci na Pinterestu, ale ještě jsem si bohužel neřekla: "Jo, to je ono!". Takže přijímám návrhy :)

Šokující přiznání

Tak jo, jdu se přiznat.

Zahrávám si s modrýma stránkama (rozuměj Facebook).

Místo, kde se potká Kakamilčin blog s KakaFecí tvorbou - By kaka.

Třeba to nebude fungovat a za chvíli usoudím, že je to blbost. A nebo třeba se něco stane. Co? To nevím...

Podzimní výhled

Odpolední podzimní výhledy mě prostě baví!
Sluníčko a spousta barev...

Pokokos VII. komorní

Podzim se prostě neobejde bez Pokokosu - setkání účastníků Oikosu 2009.

Letos byl dost v ohrožení. Posouval se termín a omluvenky se množily až do dne před odjezdem. Přesto my, 4 věrní, jsme se rozhodli, že i tak nám to stojí za to! Někteří takový víkend potřebovali víc než obvykle (a to nemluvím o sobě)...

A tak se celý víkend nesl nejenom v příjemném povídání a sdělování, co nového se za ten rok či víc událo, ale také ve sdílení těžkých chvil, nepříjemných a nedořešených situací a...nu, jeden člověk musel celý víkend škytat (ale dobře mu tak) :)

V pátek po příjezdu na Modrou (tentokrát jsme spali v budově bývalé ZŠ) jsme se ještě vydali na rozhlednu nad obcí. Naštěstí krásně svítil měsíc, takže to byla pohodička. V takové romantické chvíli se najednou (naprosto "nečekaně") objevilo tekuté štěstí ze Vsetína. Takže ještě větší pohoda! A pak procházkou přes další vyhlídku na Velehrad.

V sobotu jsme se probudili do krásného rána a tak jsme neváhali a vyrazili! Přes čtyři kopečky směr Buchlov - pěkně přes Velehrad, sekvojovec v Chabaních, Břesteckou skálu až na hrad. Vzhledem k tomu, že se jednalo o poslední víkend, kdy měli otevřeno, tak jsme se na prohlídku už nedostali... Takže jsme se alespoň občerstvili, zakoupili suvenýry a přes Barborku (kde jsem zavzpomínala na noc pod stolem) vyrazili zpět.

Na Velehradě jsme se ještě vydali na prohlídku podzemí baziliky. To byl pro mě obrovský zážitek! Troufám si říct, že skoro větší než brněnské podzemí... Takže jestli se sem někdy vypravíte, tak neváhejte navštívit! Já se budu muset vrátit bez tří hladových chlapů :)

Na závěr dne jsme ještě zavítali do archeoskanzenu, kde probíhalo tzv. přivírání skanzenu - ukončování sezóny. A jak se to dělá? Zabijačka, ochutnávka pálenek a kapela. Prostě pohodička!

Navíc se celý den nesl ve znamení farmářských sýrů z Valašska od Mazánka. Tolik různých (a vynikajících) sýrů jsem asi ještě v životě nejedla. A hlavně v takovém množství... Prostě lahoda! :)

V neděli byl další krásný den! My jsme se pobalili a vyrazili pěšky do Starého Města, odkud jsme se vydali už každý vlastním směrem...

I když jsme se sešli v komorním počtu, tak to byl Pokokos, jak se patří! Už teď se těším na ten další :)

Na krásu tamního kraje můžete nahlédnout ve fotogalerii.

Pexeso!

Tak jsem zase vyzkoušela něco nového.
Vzniklo látkové pexeso pro malého chytráka! Proč chytráka? Protože obrázky nejsou vždycky úplně stejné. Snad to bude schůdné.
Ač není dokonalé, tak z něho mám radost. Snad bude i na druhé straně :)

Cookies č. 2

Můj druhý pokus o cookies. A myslím, že o hodně lepší :)
Tentokrát jsem využila receptu z Muffinária, který si určitě ukládám! Je to jednoduché a výsledek je moc dobrý.

Sekal na ČTart

V rámci pořadu Divadlo žije! od České televize byla reportáž o brněnské inscenaci Je třeba zabít Sekala. Malé nahlédnutí do inscenace pro ty, co ji ještě neviděli i pro ty, co ji už mají zhlédnutou.

Úplně mi zase začal běhat mráz po zádech...

Koukejte tu.

V ten sváteční den...

...jsem toho stihla celkem dost :)

Dopoledne jsme s Ferdou vyrazily na Prvorepublikový brunch do Sem Tam s láskou. Tři chody a dvě pití.
Takže jsme vyzkoušely snídaňové ovocné müsli (mňam! škoda, že to před školou nemám šanci stihnout...), sázená vejce se zeleninou (nechápu, proč si někdy neudělám vajíčka na snídani i doma) a zákusek (každá jsme měly jiný - jeden prvorepublikový a jeden moderní).
Vše zapíjené veltlínem, ovocnou šťávou a následně pro mě dělaným moccacinem :)
Prostě pohodička!

Odpoledne jsme s rodinou vyrazili obhlédnout nového hotového Jošta na Moraváku. Měří 8 metrů a už má přezdívku - "brněnská žirafa". Takže mu klidně můžete procházet mezi nohama :) Asi mám nové místo na srazy, protože se mi fakt líbí. Takže až se mnou budete mít sraz, tak pod Joštem :)


Mám nový hudební objev - Eliščin band Jana Budaře. Postupně naposlouchávám a neustále objevuji nové detaily. Až nebudete vědět, co si pustit, tak vyzkoušejte - třeba vás taky osloví :)

Mírně pokročilí I. - ukončeno

Mám za sebou úspěšně ukončený první kurz v Brno šije.

Co jsem si odnesla? Sukni, dvě halenky, jedno tričko a hlavně vědomosti a dovednosti "jak na to" :)

Ztratila jsem strach ze zkoušení nových věcí, našla někoho, kdo mi rád řekne, jak pokračovat dál a vyzkoušela jsem si jaké je to šít z úpletu a splývavé látky (vopruz!).

Poslední dva kousky, o které jsem se ještě nepodělila (protože jsem je dneska "dolaďovala" a dokončovala).

Kotvičková halenka (výstřih upravovaný vlastním šikmým proužkem).

Modro-pruhované tričko (výstřih upravovaný tzv. falešným coverlockem - už vím jaký je rozdíl mezi overlockem a coverlockem, heč :))

P.S.: V pondělí pokračuju! Mírně pokročilí II. :)

Klidné pondělí

Na začátku dne jsem vyrazila na poštu. Fakt nechápu v jakém pořadí to berou...
A co jsem dostala? Pecku avokáda až z Prahy! :)
To bylo tak... Kdysi dávno jsem si z pecky vypěstovala stromeček avokáda. Loňské letnění ale bohužel nepřežil. Před dvěma týdny mě na Oikosí poradě zaujalo, že Tlampa snídá avokádo - že bych přišla k nové pecce? Bohužel ji rozřezala... O to větší překvapení bylo, když jsem v naducané obálce objevila pecku avokáda! Hned jsem se pustila do klíčení :)

A co dělat, když ve škole mění okna? Třeba si umýt ty vlastní :) Hned je ten výhled na Brno zase o něco hezčí :) Zvlášť, když ještě ke všemu svící sluníčko...

Pardubické střípky

O víkendu jsme navštívili Pardubice a ulovila jsem pár fotografických střípků. V sobotu na hřbitově a v neděli v Tyršových sadech a v parku Na špici.
V neděli jsme zvládli i výstavu Pavla Čecha v Novém Městě na Moravě. Takže jestli budete mít cestu okolo, tak neváhejte a taky vyražte :) Ke shlédnutí je několik jeho obrazů, ale především originály obrázků z knížek. A taky dvě videa - zpracovaný příběh O klíči a příběh Ještě něco z Dědečků. To vše v krásně zrekonstruovaném podkroví Horácké galerie. Takže do 31. 1. šup šup do Nového Města! :)

Inspirované KakaFe

Kterak se KakaFe zase jednou spojilo :)
Kaka ušila sukni na kurzu Brno šije.
A Fe namalovala podle Knížky pro dva od Pavla Čecha.

A já v ní teď s radostí chodím :)

Kotvy na triku

Nedalo mi to. Po zkušenosti z kurzu šití jsem si zkusila udělat vlastní střih na triko. Má svoje mouchy, ale na první pokus to snad ujde :)