Po roce v Metru

Zhruba po roce Poletíme? hráli opět v Metru. Bylo podstatně plnější než před rokem...
Jací byli? To snad ani netřeba komentovat - jako vždycky perfektní :)
A Vojta tentokrát házel ještě neskutečnější ksichty než obvykle a Rudolf hrál jako o život (u deprese málem dostal infarkt ;))!
Vidíte - jak slibovali v mailu, tak se i stalo - hráli Mám depresi rád, což u publika vzbudilo veliký ohlas! Dokonce ji ani nepokazili - byla na první pokus!
Házela se lízátka! Ještě ho mám na stole.
Víte, co je na Poletíme? tak super? I když hrají písničku úplně poprvé, tak se každý chytí a zazpívá si (či zařve) společně s nimi - a to je fajn! Proto nás to tak baví! :)
Lidé, kteří nemluví česky, si Poletíme? prostě nemůžou vychutnat. Tam jde hodně o ty texty - jsou opravdu jednoduché o složitém životě!
Celkově Poletíme? překvapili, že se nechali vyhecovat a po své již skoro tradiční ukončovací písni, zahráli ještě další tři!

Pár novinek:

• mají trička a odznáčky - odznáček už mám na batohu :)
• v březnu začínají točit své druhé CD - juch! :)
• Rudolf bude mít v únoru vernisáž v Brně (sice mi to asi nevyjde, ale na výstavu musím zajít!)
  

S tělocvikářema se člověk nenudí

A to pěkně prosím, ani na základce ani na vysoké...

Tento týden zastupuju na Sirotkove jako loni - prostě je spousta lidí na horách. Nakonec to dopadlo tak, že jsem v kabinetě já a jeden tělocvikář z pěti. Dalo by se říci, že se spolu známe rok a půl a je to celkem na pohodu. Nu a dneska mě strašně potěšil, protože když jsem se potkali, tak se mnou vždycky příjemně povykládal, zajímal se, vtipkoval... Prostě to byla pohodička a necítila jsem se jako pako, jak to tam občas bývá.

A na vysoké? Normálně se s tělocvikářema moc nevybavuju. Ne že bych proti nim něco měla, ale prostě jsme "jiná krevní skupina", jak se říká. Když jsem loni řešila pohorky, tak se ke mně jeden přihovořil a příjemně jsme povykládali. Teď jsme spolu psali nauku o krajině a jak neměl kamoša, tak to bylo taky fajn. Jak to pokračuje? Dneska se najednou zase jinej ozval, jestli nemám přednášky z Ameriky v elektronické podobě, že na mě dostal tip... Marnost! Co si o sobě myslí! Tento se se mnou bavil jednou na praxi ve druháku a teď by chtěl přednášky! Ale já jsem dobrák od srdce a pro jeho krásný oči... Přiznávám se, že jsem poslala. (Jsem zvědavá, jestli alespoň poděkuje.)

Retro koutek

Dovolte mi, moji milí, ještě jedno retro :)

Když jsem byla ještě menší, než když jsme s našima poslouchávali Donutila, tak jsme s babičkou a dědou při cestách na chalupu měli jinou oblíbenou kazetu. Naďa Urbánková, Eva Olmerová, Jiří Grossmann a jistě mnozí další. Tak tu máte jednu z mých oblíbených...

Nejen retro cesta

O víkendu jsme vyrazili celá rodina do Pardubic. Nakonec to byl v rámci možností pohodový víkend. Pár věcí, které se mi líbily.

Když jsem byla malá (dávno tomu již :)), tak jsme po cestě autem poslouchávali kazety s vyprávěním Mirka Donutila. Léta jsme to nikdo neslyšel, ale známe spoustu "hlášek" a aktivně je v rodině používáme. Tak v pátek během chystání vznikl hec pro Ferdu - sehnat! Podařilo se. A tak jsme cestou tam i zpět poslouchali a fakt se bavili! Donutil umí krásně vyprávět a ty historky nemají chybu!

V Pardubicích pochopitelně množství sněhu - nikdo, včetně babičky, tu nikdy tolik sněhu nezažil! Tak jsme to museli jít okouknout do města. Na Pernštýňáku hromada sněhu pro děti, ale Třída Míru prázdná... Do toho sluníčko - lahoda! Ale potkala jsem nový dům, který jsem viděla pouze rozestavěný a fakt se mi líbí - koukněte na fotku. Není úžasný? Nějak mám poslední dobou ráda nepravidelnosti.

Babička má pod okny jednu změnu. Je "otevřen" bývalý vojenský prostor. Zbourali plot a areál se využívá ani nevím k čemu. Náš tatínek to nenechal jenom tak! Prohlásil: "Celý život jsem na to koukal a nesměl tam! Já se tam prostě musím jít podívat!" A tak šel. Trošku v té záplavě sněhu z okna vypadal jako Amundsen :)

Nu a když jsme dneska jeli domů přes Vysočinu, tak to chvílema taky byla lahoda! Naprosté modro, zářivý až třpytivý sníh! A občas nějaký běžkař. Ale kdyby jenom to! Potkali jsme i lidi provozující snowkiting. Že jsem to potkala na Ramzové ve ski areálu je fajn. Ale na Vysočině si prostě autem vyjedou na pláň, nachystají se a fičí! Fakt hukot! A krása :)

The Godfather

Před Vánocema se ke mně od kamaráda dostala slavná filmová sága - Kmotr! Hodně jsem o této knížce i filmech (celkem jsou tři) slyšela, tak mi to nedalo a pochopitelně jsem filmy shlédla.

Do této doby jsem měla spojeného Al Pacina především s vysloužilým plukovníkem ve filmu Vůně ženy, ale ode dneška pro mě bude asi už navždy Michaelem Corleonem (jako Richard Chamberlaine je pro mě Ralphem de Bricassardem). Ve všech třech filmech má skvělé partnery - Marlon Brando, Robert De Niro a Andy Garcia.
O čem děj je? Dalo by se říci, že o italské mafii v Americe, ale nějak mi to přijde nepřesné. Michael nechtěl mít s mafií nic společného! Přesto se po smrti svého otce Vita stal Donem Corleonem - hlavou rodiny (mafie). Nechtěl rodinu vést jako otec, chtěl všechny její obchody zlegalizovat. Ale cesta z "podsvětí" není jednoduchá. A podle všeho, když do toho padnete, tak se z toho špatně dostáváte. Chtěl žít jinak, snažil se, ale prostě to nešlo... Celý život se snažil stát se čestným člověkem a především celou dobu miloval svoji ženu a děti. Přesto mu nebylo štěstí nakloněno.
Špatně se to popisuje, ale prostě mě postava Michaela Corleone fascinuje a asi neumím vyjádřit proč (stejně jako Meggie v Ptácích v trní). Cítím, že za tím vším něco je...

Zkuste se podívat! Třeba pochopíte, co myslím. Já si jednoznačně knížku dávám do pořadníku.

A ještě jeden malý postřeh. Předem jsem z Kmotra znala pojem "zalehnout na matrace". Přesto za těch (ehem) 9 hodin zazněl pouze jednou. Za to často se opakuje věta: "Dám mu nabídku, kterou nebude moci odmítnout..." Celkem se mi to líbí :)

Byl u nás!

Ptáte se kdo?
Pan kominík! :)
A vypadal přesně jako Saša Rašilov v pohádce Kouzelný měšec (teda + 10 let)!

Pro jistotu jsem si pro štěstí sáhla na knoflík - třeba mi to zítra pomůže u zkoušky. A třeba když k vám přijde kominík domů, tak vám přinese štěstí do domu... Co já vím!
Ale byl fakt kouzelný :)

Hádanka

Kdy
teče
Karkulkám
červená?

Ahmad a Kodaň

Z krátkého článku, který mě celkem... zarazil? zaujal? Nevím, co je správné slovo.

Ahmad byl obyčejný vesničan ve východní Indii, v deltě řeky Gangy. Je to vlastně nekonečná houština protkaná nesčetnými vodními rameny. Hotové bludiště. Mangrovy, kalná voda a temná džungle. Jednou tam Ahmad vyrazil, narazil na tygra a zahynul. Ahmad nemohl sežrat tygra, tak tygr sežral jeho. Zvláštní na tom je, že tygři v deltě zabíjejí vesničany stále častěji. Tygrů nepřibývá, smrtí ano.
Vysvětlení prý zní: Ahmad byl obětí globálního oteplování. Ano, toho, jak ho měl vyřešit světový summit v Kodani. To je totiž tak: jak v deltě Gangy stoupá voda - a tam opravdu stoupá, lidé i tygři mají stále méně místa, a tak na sebe nevyhnutelně narážejí. Někteří říkají, že to tak vůbec není, protože žádné globální oteplování neexistuje.
Milan Vodička: Lidé a Země (leden 2010) - Ahmad a Kodaň

Na stránkách časopisu Lidé a Země je k dispozici celý článek.

Inovace

Proběhla aktualizace mého tee-pee rámečku, na který si celkem potrpím. Jen mám už tolik fotek, že bych potřebovala buď větší rámeček nebo ještě jeden...Až na tři výjimky to jsou moje fotky z Budkovic. Už se tam strašně těším! Přímo se nemůžu dočkat! Kéž by bylo už léto!

Asociace z citátu

Trošku jsem si dělala pořádek v mailech a u toho narazila na jeden citát.

Nezávislost tkví v osamocenosti.
J. J. Rousseau

Co se mi u toho vybavilo?
Před časem mi chtěl kamarád pomoci s kabátem, ale já nepotřebovala. Prostě jsem si poradila, jak jsem zvyklá. Okomentoval to slovy: "Já zapomněl, že Ty jsi emancipovaná skautská vůdkyně..."
Snad jsem. Jednoznačně se snažím být samostatná a alespoň trochu nezávislá. Že by to plynulo z osamocenosti? Kdo ví... Ale je pravda, že v současné době je pro mě daleko jednodušší si s některými věcmi poradit sama, protože kdybych měla na někoho čekat, tak bych se taky nemusela dočkat.

Mé asociace ovšem pokračovaly ještě dál. Od kabátu k dárku. Zvláštní, jak se někteří lidé dokáží úplně trefit a udělat obrovskou radost!
Kdo se dokáže trefit? Jasně, že blízcí přátelé! Ještě že vás mám! :) Díky za radost, kterou mi dáváte!

Povzdech

Jela bych do Paříže.
S někým.
Jenom tak.
Užít si ji.
Nasát atmosféru.

Nebo alespoň do Prahy...

Já nevím

Jak vzniká obdiv? Já nevím.
Jak vzniká přátelství? Já nevím.
Jak vzniká láska? Já nevím.
Ale vím, že stále tu s námi jsou...
Díky za ně!

Novinky

Chodit na střediskovky se opravdu vyplatí! :)

Třeba zjistíte, kdo komu likviduje vánoční stromeček nebo že v oddíle máte novopečenou maminku! A tak :)

Lesk a bída prvorozených

Maměnka po dlouhé době koupila časopis Vlasta. Půjčila mi ho s upozorněním na stránku o geocachingu. Upřímně - nic nového. Raději bych se konečně dostala k článkům v Zeměměřiči a Geobusiness. Za to moji pozornost upoutal jiný článek - Lesk a bída prvorozených. Teda ještě jsem ho celý nečetla, ale pár bodů mě celkem pobavilo (i když na některých asi něco bude).

Jsi přece starší, musíš půjčit bráškovi hračky.
Sestřička je malá, ty máš mít rozum.
Celý svět se nemůže točit jenom kolem tebe.
Teď buď zticha, jinak malý neusne.

LESK

• větší schopnost uplatnit se v životě lépe než mladší sourozenci
• síla a zvyk uhájit si v životě vlastní prostor
• silné dodržování rodinných tradic

BÍDA

• bytostná potřeba nedělat chyby a být ve všem nejlepší
• obava, že mě okolí má méně rádo
• pocit, že si lásku musím zvlášť zasloužit

Vlasta: Lesk a bída prvorozených

To musíte vidět!!!

V současnosti moje nejoblíbenější písnička od Dana Bárty (má nové stránky)! A oni k ní udělají videoklip! Prvně jsem čekala, co z toho bude, ale on je prostě dokonalý!!! Jako Bárta :)

Dan Bárta: Animage - Nejen Ian

Pohled

Dneska nám s Ferdou přišel pohled.
Při jeho četbě jsme umíraly smíchy...

Milé sličné slečny Hrčkovy, to je ale překvápko, co? Píše vám osobně Mrně, Já stařík I. Hlava pomazaná. A to z lyžáku se školou. Vleky tu jezdí každou pikosekundičku, takže se nám to sviští pak z kopce dolů! Samozřejmě nezapomínám na dobré vychování, chovám se čestně a sportovně a obdivuji se Luďkovi! Tak na viděnou! Mrně

Já vím, že to asi každý nepochopí, ale prostě Mrně... :) Klasika!

Ze skautské dětské tvorby

V pátek jsme měly v oddíle BP - oslava narozenin některých našich členek. A jedna sesterská dvojice oslavencům dávala přáníčko, ve kterém byla tato básnička:No není to roztomilý a naprosto úžasný? Já jsem byla naprosto uchvácena, když jsem to viděla!
Skauting má pro mě smysl...

Pracovní pohovor č. 1

Tak mám do jisté míry svůj první pracovní pohovor za sebou...
Prostě jsem vyrazila za paní ředitelkou na Sirotkove poptat se, jestli by mě nevzali - pochopitelně jsem to měla předem pěkně zformulované. Jak jsem dopadla? V současné době ještě neví, jak to bude příští rok, jestli někdo odejde nebo všichni zůstanou... Ale v podstatě mi bylo řečeno, že o mě samozřejmě ví a že jsem na prvním místě pokud budou hledat lidi. Životopis na stole mě bude připomínat. Tož uvidíme, co z toho vzejde.

Vidím to tak, že příští týden půjdu zkusit další školy.

(Myšlenka - to je hustý, já nemusím měnit štítek "škola". Jenom prostě přejdu ze studované na tu, kde snad jednou budu pracovat :))

Jsem mega nervózní!

V červnu letošního roku bych měla končit se školou. A ve školství to funguje tak, že je vhodné začít shánět práci už v zimě, aby počítali s dalším úvazkem na školní rok.
A tak to jdu teda zítra zkusit na Sirotkovu. Člověk by řekl, že jsem tam skoro jako doma... Ale představa, že jdu k paní ředitelce a ještě ke všemu oficiálně žádat o práci! Uááá! Fakt šílím!
Když si představím v jakém stavu budu, až půjdu žádat na jinou školu... To teprve bude hukot!
Tak mi, pěkně prosím, držte palce ať to vyjde!

Nevím, co dřív (číst)

Zase se mi to nějak skládá a kvůli škole trošku nemám čas... Prostě se mi vrší čtivo nejenom na nočním stolku.

• nedočtená půlka Skautingu
• půlka Lidé a Země - prosinec
• Lidé a Země - leden
• rozečtené Probouzení od Orka
• rok ležící Místo na němž stojíš je posvátná země - taky Orko
• rok ležící Bdělost od Mella
• k Vánocům jsem dostala jednoho Fulghuma - Opravdová láska
• a dneska jsem si ještě pořídila Dopisy z cest od Kolbaby

Plus další, na které mám prostě chuť...

Ale didaktika matematiky a diplomka by měly mít přednost. Marnost!

Otvéšta Filosof Konstantin

Odpověděl jim Filozof.
Cožpak nepadá déšť od Boha stejně na všechny,
ani slunce nesvítí všem stejně,
či nedýcháme na vzduchu všichni stejně?
Vždyť my známe mnoho národů,
které ovládají umění písma a vzdávají Bohu slávu
každý svým jazykem.
David přece volá, řka:
"Pějte Pánu všechny země,
pějte Pánu píseň novou."
"Chvalte Boha, všechny národy,
velebte ho, všichni lidé, a vše,
co dýchá, ať chválí Pána."
Odpověděl Filozof Konstantin.
Obrana Konstantinova v Benátkách r. 868
Hradišťan: Chvění - Otvéšta Filosof Konstantin

A teď si to představte ve staroslověnštině (pohoda, ne?), v podání Jury Pavlici a Hradišťanu v katedrále na Petrově. Dokonalost sama! Úplně se mi tajil dech...

Včera jsme se úplnou náhodou dostaly s maměnkou na Tříkrálový koncert Hradišťanu s Czech Virtuosi na Petrově. Krása! Mělo to neskutečnou atmosféru! Czech Virtuosi jsem neznala - je to velice příjemný komorní orchestr, který to fakt umí! Jen to jsou houby umělci, když nezvládnou zahrát staré koledy, co hrává Hradišťan, když nemají noty :P

To mi připomnělo veselou historku z jednoho koncertu Hradišťanu na Musilce. Druhá část koncertu je vždycky na přání diváků, kteří pochopitelně občas napíší i nějaký vzkaz. Nějaká slečna se ptala Davida Burdy (klarinet a flétny - můj oblíbenec :)), jestli by bylo možné získat notový zápis pro flétnu k jedné písničce (už si fakt nepamatuju, která to byla, ale poměrně známá). David prohlásil, že klidně, ale musí si přijít dopředu a celou skladbu si sama zapsat, protože on její notový zápis nikde nemá. Podle všeho většinu věcí hraje jen tak z placu... A jde mu to! Prsty mu neskutečně kmitají!

No jo, na chlapce z Hradišťanu já nedám dopustit! :)

Těším se

Ráno jsem vstávala za tmy, abych si ještě jednou přečetla přednášky a s klidným svědomím vyrazila na termín.
V té tmě bylo zvláštní bílo a ticho... Ticho.

Víte, co? Už se těším až ráno za oknem budou řvát ptáci!
Už se těším na jaro...

Zkuste to taky!

Před Vánocema jsem měla takovou tu opravdovou radostnou vánoční náladu a užívala jsem si plnými doušky! A v té euforii jsem se asi i nějak víc usmívala na lidi okolo. Při kupování bramboráku či punče, v knihkupectví... Většinou mi bylo po zásluze odplaceno! Člověk na druhé straně se většinou také usmál. Občas jsem si všimla, že prodávajícího to taky trochu "chytlo" a usmál se i na lidi za mnou. Přišlo mi to takové milé :)

Dneska jsem vycházela od Barviče, svým typickým gestem jsem si nasazovala čepku a mírný úsměv na tváři. Proti mě šel chlapík, zhruba mého věku, s mírným úsměvem na tváři. Přesně ve stejném momentě jsme se na sebe podívali, rozzářili a minuli. Co si myslíte, že následovalo? Vysmátá jsem jela až do Žabin :)

Hej lidi! Má to smysl! Usmívejte se na druhé! Však to zkuste a uvidíte, jak to dopadne! :)

Fakt kámoš

Na začátku listopadu jsem hledala místo, kde by nám levně svázali okolo 30-ti kalendářů do oddílu k Vánocům. Nakonec jsem nejlepší nabídku našla v copy centru u nás na Horove - 50% původní ceny.
Když jsem v půlce prosince šla do copy centra, tak jsem neočekávala, že by si mě pán po měsíci pamatoval, ale ono, ejhle, ano! Dokonce, že jsme se domluvili na nižší ceně! Super! "A na kdy to potřebujete, slečno?" Nespěchala jsem, stačilo do dvou dnů. "Tak si pro to odpoledne přijďte..."
Další týden jsem vyrazila vázat dva kalendáře do rodiny. "Co myslíte, dáme to zase za polovic?" Kdo by se bránil! Příjemné překvapení. "Já na vás vidím, že ještě přijdete. Je to tak?" Měl pravdu. "Kdybych tu nebyl, tak si řekněte, že spolu vážeme za půlku ceny!" Tak jo :)
Poslední týden před Vánocema a já opět s kalendáři v copy centru. Mimo jiné jsem pánovi nesla oddílové PF 2010 jako poděkování, ale bohužel jsem chytla jinou "směnu"... Přesto jsem vázala jako vždy a PF nechala, aby předali.
K Vánocům jsem dostala krásný obrázek slunečnice. Jak ho uchovat? Zalaminovat! Ale moje oblíbené copy centrum mělo přes svátky zavřeno, tak jsem to prostě vydržela do ledna!
Neváhala jsem a dnes rovnou vyrazila! Koukám oknem - je tam můj pán! Dojdu ke dveřím a na nich cedulka: "Inventura 4.1. zavřeno" Škoda... Tak jsem se otočila, že půjdu domů. Když v tom mě pán spatřil a utíkal ke dveřím! "Dobrý den! Pojďte dál!" Nechtěla jsem rušit, klidně jsem mohla přijít v úterý! "Ale ne! Měla jste zaklepat! Tak co potřebujete?" Pán mi obrázek pochválil, ořezal, protože byl křivý a zalaminoval. "Neposílala jste nám náhodou PF?" Neposílala, ale nechávala... "Máte pravdu! Já jsem si hned myslel, že je od vás!" Slušně jsem poděkovala, popřála pěkný nový rok a slíbila, že ještě přijdu bo maměnka chce taky ještě kalendář. "Dobře, tak přijďte!"
Ten chlapík je prostě fakt kámoš :)

Na obrázku je moje slunečnice, co mám nově nad stolem. Jen ji mám v barevném provedení - velikost A3.

Playing For Change - Stand By Me

Playing For Change - projekt, který mě zaujal (hlavně sekce "Songs Around The World") a písnička, která mě nadchla :)

Jo a Chanda Mama taky stojí za to! Hodně! :)
No... Vlastně možná všechny :)