"Na tábor jedeme kvůli dětem!"
Kolikrát jsem už tuto větu slyšela, ale pořád mi v hlavě vyvstává otázka - je tomu opravdu tak? Já tam přece jedu, protože mě to baví, je to práce, ve které vidím smysl a která mě naplňuje! Tak jedu kvůli dětem nebo kvůli sobě?
4 komentáře:
Ahoj Kakamilko,
zachytil jsem ještě jeden článek, který dle mého stojí za diskusi.
Podle mě je to rozpor pouze zdánlivý.
Bylo by určitě nepravdivé udávat zcela altruistické motivy - říkat jedu jen kvůli dětem.
Naopak! Poctivé přiznání může pomoci uvědomit si, že dělám to, co je mým darem, v čem jsem dobrý (dobrá). A když toto budu rozvíjet a používat a nechám se tím strhnout k činnosti a další aktivitě, můžu tím dělat zároveň dobro a dobré věci.
V podstatě tím, že naplňuju já svoj e potřeby, pomáhám zároveň druhým...
Hmmm:
já osobně nikdy neříkám "jedu jen kvůli dětem", trochu mě u toho naskakuje husí kůže, ale právě to často slyším z vyšších míst.
nedávno jsem slyšela zajímavý pohled od víti dlapky. ve zkratce: dělám něco, co mě baví, v podstatě je to služba a služba je láska... líbí se mi to :)
a jak píšeš, když je to něco, co mě baví a rozvíjím to, tak mě to nutí k větší činnosti a tím k větší službě, větší lásce,... chápeš? :)
Taky jsem to slýchával. Úplně to neodsuzuji, je to taková snaha dosáhnout altruismu.
Já si naopak myslím, že v tomto případě to sobectví (dělám to, co mě baví a co chci) má význam pro druhé.
Takže odpověď je ano, chápu.
Pokud bychom to rozvedli dál. V podstatě tím vlastním sobectvím se učím větší službě, větší lásce a tím umrtvuji tu pýchu a právě to sobectví v sobě.
Ano, dle mého je to poctivější a pravdivější to přiznat. Naopak bych se bál toho, kdyby to někdo dělal bez toho, že by to neuspokojovalo jeho samého... Hezký den!
jak jsem četla to, že by ses spíš bál toho, že by vedení někoho neuspokojovalo, tak mě hned napadla otázka, jak to asi mají ostatní vedoucí kolem mě, jestli to nedělají právě z nějaké setrvačnosti nebo jak to říct...
nějak jsem si promítla naše oddílové vedení a jde poznat podle činnosti, jestli to člověka naplňuje. když jo, tak ta aktivita, ale i radost přímo vyzařuje! jen by mě zajímalo, jak je na tom ten zbytek.
Okomentovat