pátek 20. března 2009

Vlastní přání

Sice se mi to celý den skládá v hlavě, ale vzhledem k tomu, že mám za 14 minut stihnout šalinu, tak opravdu krátce a příště to třeba rozvedu, jestli to nestihnu vystihnout ;)

Takže jednoduše bez omáčky: občas v přívalu vlivů z okolí zapomínáme na vlastní přání. Zapomínáme na ně, nemyslíme na ně, občas nad nima ani nepřemýšlíme a nevymýšlíme si je... Ale kde bychom bez nich byli? Kdybychom si nikdy nic nepřáli... Je ale správné stále je odsouvat na vedlejší kolej pod vlivem toho, že chceme být prospěšní jiným lidem? I když to je jedno z našich přání. Já nevím! Opravdu nevím a navíc musím utíkat na šalinu! :)

4 komentáře:

Medvídek řekl(a)...

Není správný odsouvat je na vedlejší kolej. Každej má právo plnit si přání. Teda, v rámci zákonů. :-)

Kamila řekl(a)...

A co když je sami neznáme? Když pod vlivem okolí nad nimi ani nepřemýšlíme...

Dárky řekl(a)...

...pak bychom jim měli věnovat aspoň trochu pozornosti. Protože jak můžeš myslet na ostatní, když ani neumíš myslet na člověka, který je s Tebou 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 12 měsíců v roce?

Kamila řekl(a)...

Prostě v tom nějak poslední dobou tápu... To je možná to, co jsem chtěla říct.