čtvrtek 23. dubna 2009

Ze školních kabinetů

Tak mám dneska za sebou několik příjemných chvilek v nejrůznějších kabinetech.

1. návštěva
Zavítala jsem na svůj středoškolský ústav na Slovaňáku. Měla jsem jeden hlavní cíl - náš pan drahý profesor matematiky! Poděkovat, podělit se, kam jsem to dotáhla a prostě pozdravit a pokecat :) Jen co mě spatřil, tak nasadil milý úsměv: "Kamilko! Dobrý den!" Jejda mankote! Ani byste nevěřili, jak mě to potěšilo! Pamatuje si mě a ještě se mnou fakt pokecá! O Sirotkove, o tom, že tam byl před lety na praxi a učil s ředitelkou, ale taky i o skautingu... (Kam až se to jeden nedostane :)) Fakt mě to potěšilo!

2. návštěva
To jsem jenom zavítala do kabinetu matematiky a českého jazyka, kam chodím skoro každý den, ale tentokrát jsem se tam nějak sekla a vykládala. Už mi všichni nabídli tykání, snažím se o to, ale občas to skřípe. A tak dneska moje třídní: "Kamčo, myslíš, že mi zvládneš tykat?" Co na to dodat: "Já se snažím, ale ono to občas přes pusu fakt nejde!" Co byste taky nechtěli po dvanácti letech! "Vás, ehem, Tebe jsme měli na zemák jenom v devítce..." To zní prostě tak divně! Však ono to časem půjde... Teda doufám :)

Žádné komentáře: