neděle 17. května 2009

Ó kapitáne, můj kapitáne

"Ó, kapitáne, můj kapitáne." Ví někdo, z čeho to je? Ví to někdo? Opravdu ne? Je to báseň Walta Whitmana o Abrahamu Lincolnovi. Oslovujte mě buď "pane Keatingu"... nebo, když si troufnete: "Ó kapitáne, můj kapitáne."

Úvodní hodina angličtiny s novým profesorem na soukromé střední chlapecké škole. John Keating (v podání Robina Williamse) nechce, aby se jeho studenti jen něco "nadrtili", ale chce, aby sami mysleli! Zvláštní, že takové přání může být v jiných očích chybou...

Profesor Keating vyskočil na katedru: "Proč stojím tady?" Student: "Abyste si připadal větší." Keating: "Ne! Ale děkuji za účast. Vylezl jsem na stůl, abych nezapomněl... že na vše je třeba hledět odlišným způsobem. Odsud vypadá svět jinak. Nevěříte mi? Zkuste to sami. Když si myslíte, že něco znáte, podívejte se na to jinak. I když vám to přijde hloupé nebo špatné, musíte to zkusit. Při čtení se nenechte strhnout postojem autora. Přemýšlejte sami. Snažte se najít vlastní postoj. Čím déle budete čekat, tím těžší to bude. Thoreau řekl: "Většina lidí žije v tichém zoufalství." Vy nesmíte podlehnout. Osvoboďte se."

Třeba teď alespoň trošku pochopíte závěrečnou scénu filmu Společnost mrtvých básníků. Je silná! A já mám ten film ráda...

1 komentář:

Dárky řekl(a)...

Ano, přesně takhle by se mělo učit...Škoda, že víc lidí učí tím druhým způsobem.