(Stále mám skluz, ale co už. Všechno je to zatím na papírečku na stole. Navíc jsem chtěla dát šanci jiným, ale když nic, tak nic...)
Náš oddíl Zlatý kvítek měl letos na začátku března 20. narozeniny. Takové krásné výročí jsme nemohly nechat bez povšimnutí!
A tak už na začátku listopadu vznikl nápad pojmout to do jisté míry jako víkendovku pro vedení a pozvání pro bývalé členky. V lednu začaly o něco větší přípravy a poslední měsíc byl opravdu intenzivní! Pozvání bývalých členek, jejich dohledávání, skenování fotek ze starých kronik, vytváření prezentací atd. A pak přišel samotný víkend! (Taková malá rekapitulace.)
Pátek
Dobalení materiálu v klubovně a společně s Káťou a Baruli jsme vyrazily na velký nákup do Globusu. Na Strážnou jsme dorazily s opravdu plným autem :) Vtipné bylo už jenom odemčít závoru, bránu, mříž a dveře. Asi jsem se ještě nikdy tak se čtyřma klíčema nezapotila ;)
Po příjezdu na základnu jsme vše vynosily a pustily se do chystání ohně na sobotu. Žádný velký zázrak to teda nebyl - spíš takový malý milý trpaslík, ale nám se líbil! Vybalit věci, začít topit, vyzdobit základnu a nachystat večeři.
Kolem sedmé dorazil zbytek vedení po schůzkách. Večeře a pak do díla! Byla to dobrá dělba práce :) Celkově jsme zvládly udělat tři dorty, svačinu pro osm lidí, pomazánku na snídani, dodělat prezentace, kroniky, ale hlavně vyrobit 20 plakátů s přehledem z historie oddílu, které jsme následně rozmístily po místnosti. Před spaním jsme ještě zapojily daťák, abychom ho nachystaly na sobotu a pustily si prezentace s fotkama. A pochopitelně jednu ovečku na dobrou noc :)
Sobota
Vylézt brzo ráno ze spacáku do nevytopené místnosti bylo celkem umění... Ale my to daly a o čtvrt na devět jsme už byly v klubovně! Na výlet jsme nakonec vyrazily v celkovém počtu 23 lidí a hodný pes. Z Ořešína přes Mokrou Horu na Strážnou u Lelekovic. A řeknu vám, že chvílema to bylo celkem dobrodrůžo! Celé údolí Rakovce bylo totiž jedno velké kluziště. A tak se stalo, že jsem po týdnu zase dvakrát zahučela pěkně až na zem a neskutečně si narazila kostrč. Fakt prima...
Když jsme dorazily na Strážnou, tak jsme okamžitě začaly topit a pustily Vraždu šuhajkou. Děti i bývalé členky se dívaly a my tím získaly čas na dochystání ohně a samotné oslavy. (To byl nakonec dobrý neplánovaný tah!)
Na odpolední slavností oheň dorazily další členky oddílu, ale také naše velká středisková vůdkyně Jarka - až takové pocty se nám dostalo! :) V průběhu ohně jsme zavzpomínaly a udělily lístečky na kroj za "služební" léta v oddíle. Velkým překvapením bylo, když se Jarka chopila slova, aby ocenila "zásluhy" některých členek našeho oddílového vedení. Čtyři z nás dostaly Březový lístek (před nějakou dobou jsem o nich psala)... To bylo opravdu nečekané překvapení! (Ale asi jsem svůj názor stále nepřehodnotila.)
Poté nás čekala už samotná oslava! Nechyběl dort, svíčky, ani "šampáňo" a přípitek. Na uzavření akce pro malý holky byla nachystaná prezentace se starýma i novýma fotkama. Na závěr už jen pokřik, cancátka a každý dostal oddílový odznáček.
Děti odputovaly do Brna. Zbytek pouklízel základnu, povykládát o Novém programu a nachystal večeři. Dokonce k nám přibyla i další návštěva z oddílu i střediska. Když jsme se sešli všichni, tak nás čekala večeře, nějaké další prezentace ze starých fotek, ale především společné povykládání a zavzpomínání na staré dobré časy :)
Neděle
Bývalé členky, které na základně přespávaly, tak po ránu odjely.
Nás čekal ještě úklid, malá oddílová a táborová rada a hlavně dojezení posledního dortu. Ale my jsme se obětovaly... :)
Akce měla pochopitelně ještě dozvuk. Vybalení v klubovně, udělání tématické nástěnky s fotkama a vylepení plakátů z historie oddílu v klubovně. Plus bych ještě měla udělat slibovaná CD...
A jak bych to všechno zhodnotila?
Celkem se sobotní oslavy zúčastnilo 31 lidí (12 dětí, 9 členek vedení, 7 bývalých členek a 3 hosté ze střediska), dvě mimča a hodný pes, což mi přijde jako slušná účast! Já osobně jsem si s holkama, které přespávaly velice příjemně povykládala, jen je škoda, že jich nebylo víc. Udělala mi radost návštěva ze střediska a co jsem se bavila s dětma, tak se jim akce líbila a to je hlavní!
Já jsem spokojená! Tak snad nás za 10 let taky někdo pozve ;)
Náš oddíl Zlatý kvítek měl letos na začátku března 20. narozeniny. Takové krásné výročí jsme nemohly nechat bez povšimnutí!
A tak už na začátku listopadu vznikl nápad pojmout to do jisté míry jako víkendovku pro vedení a pozvání pro bývalé členky. V lednu začaly o něco větší přípravy a poslední měsíc byl opravdu intenzivní! Pozvání bývalých členek, jejich dohledávání, skenování fotek ze starých kronik, vytváření prezentací atd. A pak přišel samotný víkend! (Taková malá rekapitulace.)
Pátek
Dobalení materiálu v klubovně a společně s Káťou a Baruli jsme vyrazily na velký nákup do Globusu. Na Strážnou jsme dorazily s opravdu plným autem :) Vtipné bylo už jenom odemčít závoru, bránu, mříž a dveře. Asi jsem se ještě nikdy tak se čtyřma klíčema nezapotila ;)
Po příjezdu na základnu jsme vše vynosily a pustily se do chystání ohně na sobotu. Žádný velký zázrak to teda nebyl - spíš takový malý milý trpaslík, ale nám se líbil! Vybalit věci, začít topit, vyzdobit základnu a nachystat večeři.
Kolem sedmé dorazil zbytek vedení po schůzkách. Večeře a pak do díla! Byla to dobrá dělba práce :) Celkově jsme zvládly udělat tři dorty, svačinu pro osm lidí, pomazánku na snídani, dodělat prezentace, kroniky, ale hlavně vyrobit 20 plakátů s přehledem z historie oddílu, které jsme následně rozmístily po místnosti. Před spaním jsme ještě zapojily daťák, abychom ho nachystaly na sobotu a pustily si prezentace s fotkama. A pochopitelně jednu ovečku na dobrou noc :)
Sobota
Vylézt brzo ráno ze spacáku do nevytopené místnosti bylo celkem umění... Ale my to daly a o čtvrt na devět jsme už byly v klubovně! Na výlet jsme nakonec vyrazily v celkovém počtu 23 lidí a hodný pes. Z Ořešína přes Mokrou Horu na Strážnou u Lelekovic. A řeknu vám, že chvílema to bylo celkem dobrodrůžo! Celé údolí Rakovce bylo totiž jedno velké kluziště. A tak se stalo, že jsem po týdnu zase dvakrát zahučela pěkně až na zem a neskutečně si narazila kostrč. Fakt prima...
Když jsme dorazily na Strážnou, tak jsme okamžitě začaly topit a pustily Vraždu šuhajkou. Děti i bývalé členky se dívaly a my tím získaly čas na dochystání ohně a samotné oslavy. (To byl nakonec dobrý neplánovaný tah!)
Na odpolední slavností oheň dorazily další členky oddílu, ale také naše velká středisková vůdkyně Jarka - až takové pocty se nám dostalo! :) V průběhu ohně jsme zavzpomínaly a udělily lístečky na kroj za "služební" léta v oddíle. Velkým překvapením bylo, když se Jarka chopila slova, aby ocenila "zásluhy" některých členek našeho oddílového vedení. Čtyři z nás dostaly Březový lístek (před nějakou dobou jsem o nich psala)... To bylo opravdu nečekané překvapení! (Ale asi jsem svůj názor stále nepřehodnotila.)
Poté nás čekala už samotná oslava! Nechyběl dort, svíčky, ani "šampáňo" a přípitek. Na uzavření akce pro malý holky byla nachystaná prezentace se starýma i novýma fotkama. Na závěr už jen pokřik, cancátka a každý dostal oddílový odznáček.
Děti odputovaly do Brna. Zbytek pouklízel základnu, povykládát o Novém programu a nachystal večeři. Dokonce k nám přibyla i další návštěva z oddílu i střediska. Když jsme se sešli všichni, tak nás čekala večeře, nějaké další prezentace ze starých fotek, ale především společné povykládání a zavzpomínání na staré dobré časy :)
Neděle
Bývalé členky, které na základně přespávaly, tak po ránu odjely.
Nás čekal ještě úklid, malá oddílová a táborová rada a hlavně dojezení posledního dortu. Ale my jsme se obětovaly... :)
Akce měla pochopitelně ještě dozvuk. Vybalení v klubovně, udělání tématické nástěnky s fotkama a vylepení plakátů z historie oddílu v klubovně. Plus bych ještě měla udělat slibovaná CD...
A jak bych to všechno zhodnotila?
Celkem se sobotní oslavy zúčastnilo 31 lidí (12 dětí, 9 členek vedení, 7 bývalých členek a 3 hosté ze střediska), dvě mimča a hodný pes, což mi přijde jako slušná účast! Já osobně jsem si s holkama, které přespávaly velice příjemně povykládala, jen je škoda, že jich nebylo víc. Udělala mi radost návštěva ze střediska a co jsem se bavila s dětma, tak se jim akce líbila a to je hlavní!
Já jsem spokojená! Tak snad nás za 10 let taky někdo pozve ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat