Ve vlastivědě v mé třídě bereme dějepis, konkrétně jsme minulou hodinu dodělali průmyslovou revoluci.
K té době patří také řada vynálezů včetně telegrafu. Ten děcka hodně zaujal a byl velký zájem, abych to vysvětlila. Musím se přiznat, že občas člověk prostě vaří sváteční polévku z vody...
Nakonec to všechno dobře dopadlo - dokázala jsem se z fungování telegrafu dostat k morzeovce, což už moje parketa je :) A tak jsme si ji společně napsali a vyzkoušeli napsat pár slov.
V následující hodině jsem dala úkol, aby mi něco v morzeovce napsali s tím, že jim i odpovím. A mělo to úspěch :) S Markem jsme si psali o víkendu, s Martinem o obědě a další a další vzkazy... Dva byly ale výjimečné!
Terka, slušná holka, mi napsala: "Máme vás všichni moc rádi!" To tak strašně moc potěší!
A pak Matěj... Relativně raubíř, třídní šašek a kluk, který musí všechno komentovat. Angličtinářka si stěžuje, s češtinářkou vedou válku (bohužel zákopovou). Já uznávám, že kecá, ale problém s ním nemám. Nastolila jsem systém Dona Boska a asi má něco do sebe - snažím se k němu přistupovat vlídně, být hodná, vycházet po dobrém a neodsuzovat. A ono to funguje! V mých hodinách je Matěj v klidu (sice musím párkrát za hodinu upozornit, že kecá, ale už jsme ve stavu, že stačí občas i jen pohled). Mám tam dva horší případy. A tento klučina mi napsal: "Jste moc hodná." A smajlíka. Tak nějak si prostě myslím, že můj přístup ocenil...
Žádné komentáře:
Okomentovat