Můj pokoj u našich byl jednoznačně originální. Kdybych ho měla popsat, tak by to vypadalo asi takto:
přeplněný, barevný, hravý, místy infantilní, prostě šílený
Když jsem se stěhovala a začínala a čistým štítem, tak jsem si říkala, že konečně můj pokoj může vypadat normálně jako běžného dospělého člověka.
Jeho vývoj vypadal asi takto (nábytek neberu):
- Obrázek, který byl namalován speciální pro mě. Zatím dobrý.
- Mušle z Oikosu 2011. Už to začíná ujíždět.
- Rám s fotografiemi tee-pee. To úplně normální není, ale pořád se to drží v mezích slušnosti.
- Pověšen skautský šátek ke 100 letům skautingu. Dost nezvyklé.
- Barevné vystříhané kytky na oknech. Začínám ujíždět ve velkém.
- Velká fotografie po dědovi (podle Ferdy depresivní). Zase jednou něco normálního.
- Pověšena velká síť, na které je zatím Vodník z Močaku, spousta origami jeřábů, přání k svátku a program z představení Rychlých šípů. Ujetost dokonána.
Kdybych měla popsat svůj pokoj, tak by to vypadalo asi takto:
přeplněný, barevný, hravý, místy infantilní, prostě šílený
Asi mi to tak vyhovuje :) Už jsem se smířila s faktem, že normální pokoj jako běžný dospělý člověk mít nebudu a jsem vlastně spokojená :)
Žádné komentáře:
Okomentovat