pátek 22. dubna 2016

Po divadelním týdnu

To byl teda týden!

VERONIČIN POKOJ
Úterý v Redutě. Horor na divadelních prknech! Celý příběh se odehrával v jedné místnosti. Když nad tím zpětně přemýšlím, tak příběh má něco do sebe. Třeba to, že vliv rodiny v dětství nás ovlivní skutečně na celý život a tím pádem ovlivňujeme i osudy dalších lidí... A že okolí nás může dokonale zblbnout...
Věta "Vypadá jako Veronika" najednou dostává nový rozměr... Ještěže tak Ferdě neříkám :)

JEJÍ PASTORKYŇA
Po dlouhé době na opeře v Janáčkově divadle. Hlavním důvodem, proč jsem na tuto operu chtěla jít, byly fotky scény. A musím říct, že mě celé představení nadchlo! Krásný příběh, dobře udělaná výprava a dokonalá práce se scénou! Já snad půjdu ještě jednou :) Vřele doporučuju!
Zvláštní, jak jedna místnost v sedmi provedeních dokáže navodit pocit zoufalství... Glaser umí režírovat...

BĚSI
S Ferdou v Redutě na Dostojevském. Hlavním lákadlem bylo jednoznačně obsazení - Sláma, Bláha, Humpolec, Halberstadt a vlastně i ty ženské mám čím dál raději - Briešťanská, Groszmannová, Tkačíková. Už do činoherních herců NdB opravdu pronikám a toto je úžasné obsazení!
A pak scéna - metry a metry led světýlek...
Přesto mě to vlastně nijak neohromilo. Kritika ruských poměrů. A... Já nevím. Možná na to nejsem dostatečně vzdělaná v ruské historii a politice.

Žádné komentáře: