Dneska jsem nad ní trochu přemýšlela. Nad takovou tou poštou, co vám přijde domů do schránky v papírové podobě (pro některé už věc neobvyklá). S dovolením nepočítám nic oficiálního, ale jen osobní korespondenci.
Ráda píšu i posílám různé pohledy a dopisy. Někdy je odkud, někdy je o čem. Na druhou stranu ji v podstatě i ráda dostávám (pravda je, že neznám nikoho, kdo by ji rád nedostával ;)). Proč? Ani nevím. Možná je to pro nás v současné době už něco neobvyklého nebo se rádi vracíme k tradicím?
A víte, co se mi občas stává? Něco napíšu, v tu chvíli s tím fakt souhlasím a chci to sdělit. Pochopitelně to hodím, protože v danou chvíli je to ten správný postup. Pak se mi to třeba rozleží v hlavě a začínám litovat, že jsem něco takového odeslala. Ovšem už s tím nejde nic udělat! Jen si říkám, že bych to raději neposlala...
Logicky k tomu musí být také pošta, kterou bychom raději nedostali. Dopis obsahující smutnou zprávu, suchý a odměřený text... Nebo máme být rádi, že nám vůbec něco v této přetechnizované době došlo? Kdo ví...
Máte nějakou poštu, kterou byste raději nedostali?
Ráda píšu i posílám různé pohledy a dopisy. Někdy je odkud, někdy je o čem. Na druhou stranu ji v podstatě i ráda dostávám (pravda je, že neznám nikoho, kdo by ji rád nedostával ;)). Proč? Ani nevím. Možná je to pro nás v současné době už něco neobvyklého nebo se rádi vracíme k tradicím?
A víte, co se mi občas stává? Něco napíšu, v tu chvíli s tím fakt souhlasím a chci to sdělit. Pochopitelně to hodím, protože v danou chvíli je to ten správný postup. Pak se mi to třeba rozleží v hlavě a začínám litovat, že jsem něco takového odeslala. Ovšem už s tím nejde nic udělat! Jen si říkám, že bych to raději neposlala...
Logicky k tomu musí být také pošta, kterou bychom raději nedostali. Dopis obsahující smutnou zprávu, suchý a odměřený text... Nebo máme být rádi, že nám vůbec něco v této přetechnizované době došlo? Kdo ví...
Máte nějakou poštu, kterou byste raději nedostali?
2 komentáře:
...každý dopis, který nám přijde do poštovní schránky ukazuje, jak moc na nás ten ddruhý člověk myslel. protože si dal tu práci najít papír a obálku, napsat něco rukou, koupit známku a hodit dopis do schránky...
...a je rozdíl udělat tohle všechno a jen ten dopis naklikat a stisknout tlačítko odeslat...
...on je totiž problém v tom, že mezilidská komunikace se v poslední době čím dál tím víc omezuje na virtuální prostor...
Nebo Ti přijde normální, že se děti před školou loučí slovy: "Tak ahoj za chvíli na ajsku!"
Určitě souhlasím s tím, že je úžasné, že si druhý člověk vzpomene a dá si tu práci. Je to opravdu něco jiného než jen naklikat!
Ale na druhou stranu, když Ti dojde neosobní dopis, na kterém mohla klidně být úplně jiná adresa a nic by se nestalo? Jasně, Ty jsi nakonec vyhrála, protože to došlo Tobě, ale i tak... Já se třeba vždycky snažím dodat něco osobního, co by druhého zajímalo a tak.
A to jak se děti v současné době loučí se mi ani trošku nelíbí!
Okomentovat