čtvrtek 17. září 2009

Ptáci v trní

Podle jedné legendy žije na světě pták, který zazpívá jen jednou za život, sladčeji než jakékoli jiné stvoření na této zemi. Od chvíle, kdy vyletí z hnízda, hledá trnitý strom, a neustane, dokud ho nenalezne. Potom se v těch nehostinných větvích rozezpívá a na nejdelší a nejostřejší trn se nabodne. Umíraje se vypne ve smrtelných mukách a krásněji než skřivan či slavík zazpívá jednu jedinečnou píseň, za kterou zaplatí životem. Ale celý svět zmlkne a naslouchá a Bůh na nebesích se usmívá. Neboť to nejlepší se vykoupí jen velikou bolestí... Alespoň tak praví ona legenda.
Colleen McCulloughová: Ptáci v trní

Už jsem dlouho nečetla do půl druhé v noci, ale prostě jsem nemohla jinak... Nešlo se odtrhnout!
Ptáky v trní jsem četla už podruhé, ale stále mě udivují. Vypráví příběh ovčácké farmářské rodiny v Austrálii a lidí, kteří jsou s touto rodinou spjatí. Kdybych měla jednoduše říct o čem těch 600 stran je, tak o lásce. Ale o nějaké jiné než píše Hugo, Dumas, Austenové, Mayle... Stále mě dostává, jak hrdinové pro mizivé chvíle štěstí dokáží trpět a přesto milují celým srdcem.
Nějak těžko se mi to popisuje, tak si to přečtěte ;)

Žádné komentáře: