Nejen retro cesta

O víkendu jsme vyrazili celá rodina do Pardubic. Nakonec to byl v rámci možností pohodový víkend. Pár věcí, které se mi líbily.

Když jsem byla malá (dávno tomu již :)), tak jsme po cestě autem poslouchávali kazety s vyprávěním Mirka Donutila. Léta jsme to nikdo neslyšel, ale známe spoustu "hlášek" a aktivně je v rodině používáme. Tak v pátek během chystání vznikl hec pro Ferdu - sehnat! Podařilo se. A tak jsme cestou tam i zpět poslouchali a fakt se bavili! Donutil umí krásně vyprávět a ty historky nemají chybu!

V Pardubicích pochopitelně množství sněhu - nikdo, včetně babičky, tu nikdy tolik sněhu nezažil! Tak jsme to museli jít okouknout do města. Na Pernštýňáku hromada sněhu pro děti, ale Třída Míru prázdná... Do toho sluníčko - lahoda! Ale potkala jsem nový dům, který jsem viděla pouze rozestavěný a fakt se mi líbí - koukněte na fotku. Není úžasný? Nějak mám poslední dobou ráda nepravidelnosti.

Babička má pod okny jednu změnu. Je "otevřen" bývalý vojenský prostor. Zbourali plot a areál se využívá ani nevím k čemu. Náš tatínek to nenechal jenom tak! Prohlásil: "Celý život jsem na to koukal a nesměl tam! Já se tam prostě musím jít podívat!" A tak šel. Trošku v té záplavě sněhu z okna vypadal jako Amundsen :)

Nu a když jsme dneska jeli domů přes Vysočinu, tak to chvílema taky byla lahoda! Naprosté modro, zářivý až třpytivý sníh! A občas nějaký běžkař. Ale kdyby jenom to! Potkali jsme i lidi provozující snowkiting. Že jsem to potkala na Ramzové ve ski areálu je fajn. Ale na Vysočině si prostě autem vyjedou na pláň, nachystají se a fičí! Fakt hukot! A krása :)