Tak jsem v neděli byla po dlouhé době opět v divadle (díky moc za tuto příležitost!). Měla jsem možnost shlédnout inscenaci Becket aneb Čest Boží v Městském divadle Brno. Po dlouhé době pro mě jedno z těch "vážnějších".
Nějak mě u toho napadlo, že v současné době se lidé chodí do divadla jen bavit. Čekají nějakou veselohru, líbivý muzikál či něco obdobného. Ale zapomíná se na klasiku a právě na vážná témata. Lidé jsou pak rozmrzelí. Není to škoda? Vždyť i na divadle se dají najít zajímavé příběhy, témata, která člověka mohou zasáhnout. Podle mě má význam chodit do divadla i na "vážné" hry.
A o čem bylo to nedělní? O vztahu anglického krále Jindřicha II. s arcibiskupem Tomášem Becketem. Na začátku byli oba blízkými přáteli. Ale čas a dosažené "funkce" jejich přátelstvím hodně zamávalo. Vše vyvrcholilo velkým sporem mezi králem a církví. A mučednickou smrtí Tomáše Becketa...
Bylo to zajímavé a poutavé. Mě osobně to strhlo! A zase jsem se trošku dozvěděla něco z historie.
Málem bych zapomněla! Ještě mám z představení jeden postřeh. Na můj vkus se tam chvílema mluvilo moc sprostě a byly různé "oplzlosti". Ale proč? Vždyť bez toho by se to klidně obešlo... Přišlo mi to zbytečné. Jako kdybychom se v dnešní době bez toho nemohli obejít. Ale vždyť to jde!
Pochopitelně mi to nedá a musím něco napsat i o hercích :)
Gazdík v roli Tomáše Becketa. No dobře. K tomu asi nic nemám. Já ho na rozdíl od sestry moc neprožívám. Ale zahrál to pěkně.
Naopak Petr Štěpán v roli krále neměl snad jedinou chybu! Osobně mi dokonale sedl. Věřila jsem mu všechno a dokázala se vcítit do královského pocitu (snad chápete). Strhnul mě a svoji roli podal, jak jenom nejlépe to šlo! Z něho jsem fakt nadšená!
A poslední poznámečka - Stano Slovák je ostříhaný :( Jinak dělal to nejposlednější křoví - řekl snad dvě věty a každou asi tak o třech slovech.
Nějak mě u toho napadlo, že v současné době se lidé chodí do divadla jen bavit. Čekají nějakou veselohru, líbivý muzikál či něco obdobného. Ale zapomíná se na klasiku a právě na vážná témata. Lidé jsou pak rozmrzelí. Není to škoda? Vždyť i na divadle se dají najít zajímavé příběhy, témata, která člověka mohou zasáhnout. Podle mě má význam chodit do divadla i na "vážné" hry.
A o čem bylo to nedělní? O vztahu anglického krále Jindřicha II. s arcibiskupem Tomášem Becketem. Na začátku byli oba blízkými přáteli. Ale čas a dosažené "funkce" jejich přátelstvím hodně zamávalo. Vše vyvrcholilo velkým sporem mezi králem a církví. A mučednickou smrtí Tomáše Becketa...
Bylo to zajímavé a poutavé. Mě osobně to strhlo! A zase jsem se trošku dozvěděla něco z historie.
Málem bych zapomněla! Ještě mám z představení jeden postřeh. Na můj vkus se tam chvílema mluvilo moc sprostě a byly různé "oplzlosti". Ale proč? Vždyť bez toho by se to klidně obešlo... Přišlo mi to zbytečné. Jako kdybychom se v dnešní době bez toho nemohli obejít. Ale vždyť to jde!
Pochopitelně mi to nedá a musím něco napsat i o hercích :)
Gazdík v roli Tomáše Becketa. No dobře. K tomu asi nic nemám. Já ho na rozdíl od sestry moc neprožívám. Ale zahrál to pěkně.
Naopak Petr Štěpán v roli krále neměl snad jedinou chybu! Osobně mi dokonale sedl. Věřila jsem mu všechno a dokázala se vcítit do královského pocitu (snad chápete). Strhnul mě a svoji roli podal, jak jenom nejlépe to šlo! Z něho jsem fakt nadšená!
A poslední poznámečka - Stano Slovák je ostříhaný :( Jinak dělal to nejposlednější křoví - řekl snad dvě věty a každou asi tak o třech slovech.
Žádné komentáře:
Okomentovat