Tak máme za sebou druhý Pokokos - setkání účastníků Oikosu 2009. A byl plný dojmů - silně pozitivních!
PÁTEK
Z Brna jsme vyrazily v počtu tří kusů - já, Baruli a Dytta, která se k nám přidala cestou z Prahy. Cesta vlakem byla ve třech na dvou sedadlech velice příjemná a ukecaná. Probraly jsme naše oddíly, současný Oikos, výjimečnost našeho ročníku a mnohé další :) Na nádraží ve Starém Městě jsme čekaly až si nás vyzvednou organizátoři a očekávaly, jestli nedorazí ještě někdo (ale o nikom jsme nevěděly). To si tak v klídku čekáme a koho to najednou naše zraky nespatřily! Mazánek ze Vsetína! Teda jak se to vezme :) Prvně cestoval do Prahy, pak vystoupil v nějaké dědině na Vysočině a otočil to za náma :)
Honza s Trubcem se organizování ujali velice zodpovědně a hned nás na Moravě vítali slivovicí :) Mám pocit, že během toho prvního večera nakonec padla... Už společně jsme se vydali do Modré, kde nás kluci zavedli do archeoskanzenu Modrá. Sice jsem to osobně trochu tušila, ale přesto mi to vyrazilo dech - opravdu budeme trávit čas přímo ve skanzenu! Po prvním laškování s myšlenkama ubytovat se v nějaké ze zemljanek jsme nakonec vzali za vděk podkrovím místního obydlí palácového typu :) Večeře, společné vykládání plné úžasných historek, Trubcovo vysvětlování cesty Mazimu a film Prachy dělaj člověka (takový Mazi šel ale raději doplnit promile - marnost :)). V noci ještě dorazila Janka s Muchecem, takže se naše řady trošku rozrostly.
SOBOTA
Vstávání v devět. Zrovna přijela Klusajda, ale my jsme se rozhodli vyčkat Robinova Vychází alespoň z mp3. Není to jako na živo, ale lepší něco než nic :) A to jsme už byli v plném počtu...
Po snídani jsme vyrazili do Starého Města, kde jsme navštívili Památník Velké Moravy (konečně už vím, co je to hřivna!), podivili se nad stavbou místního kostela, stavili se u Honzy doma a v klubovně místních skautů.
V Modré nás pak čekal vynikající guláš od Trubcova tatínka. Báječně jsme si pošmákli! A měli jsme u toho i veselo v podobě přítomnosti místních koz (taky jim ten chleba chutnal...). Aby nám trochu vytrávilo, tak jsme se zašli podívat na Velehrad a pořádně si prošli celý skanzen. Po návratu se někteří snažili učit (ne že by jim to bylo něco platný :)), ale nakonec jsme skončili společně u ohně v zemljance... Bylo to takové pohodové! Dokonce Klusajda vytáhla klarinet, tak jsme si udělali malý večerní rituál jako na kurzu.
Večer nás pak čekala návštěva sklípku místního vinaře. Čekala nás ochutnávka (asi) 15-ti různých vín. A bylo moc dobré! Úplně jsme si pošmákli a měli jsme to i se zajímavým a velice přátelským výkladem.
Po návratu do skanzenu jsme opět skončili u našeho ohníčku... V příjemné atmosféře, pochopitelně :) Jenom někteří jsme se museli chodit pravidelně větrat. Přece jenom každý není stavěný na večer ve sklepě. Když jsme se v jednu rozhodli jít spát, tak jsme usoudili, že by nebylo špatné zazpívat si Večerku. A tak jsme se v kolečku chytli kolem ramen, zazpívali a přidali první ukolíbavku, druhou, další písničku a další... Až jsme vesele zpívali skoro dvě hodiny :) Někteří se ještě snažili vymámit z Maziho historku, jak přišel o vlasy a tak se nějak stalo, že spát jsme šli skoro ve čtyři... Ale stálo to za to :)
NEDĚLE
Tak to se toho už moc neudálo... Opět vstávání kolem deváté, společná snídaně na sluníčku (celý víkend bylo totálně modro, tak jsme toho plně využívali), balení a úklid. Následně pak společná cesta do Starého Města, kde jsme před polednem chytli vlak do Brna, kterým nás vyrazilo 6. V Brně jsme pak ještě zašli na zákusek do Aidy, abychom víkend řádně uzavřeli :)
Celý Pokokos byl nádherný zážitek! Ale abych se přiznala, tak velký zážitek mám z Maziho.
PÁTEK
Z Brna jsme vyrazily v počtu tří kusů - já, Baruli a Dytta, která se k nám přidala cestou z Prahy. Cesta vlakem byla ve třech na dvou sedadlech velice příjemná a ukecaná. Probraly jsme naše oddíly, současný Oikos, výjimečnost našeho ročníku a mnohé další :) Na nádraží ve Starém Městě jsme čekaly až si nás vyzvednou organizátoři a očekávaly, jestli nedorazí ještě někdo (ale o nikom jsme nevěděly). To si tak v klídku čekáme a koho to najednou naše zraky nespatřily! Mazánek ze Vsetína! Teda jak se to vezme :) Prvně cestoval do Prahy, pak vystoupil v nějaké dědině na Vysočině a otočil to za náma :)
Honza s Trubcem se organizování ujali velice zodpovědně a hned nás na Moravě vítali slivovicí :) Mám pocit, že během toho prvního večera nakonec padla... Už společně jsme se vydali do Modré, kde nás kluci zavedli do archeoskanzenu Modrá. Sice jsem to osobně trochu tušila, ale přesto mi to vyrazilo dech - opravdu budeme trávit čas přímo ve skanzenu! Po prvním laškování s myšlenkama ubytovat se v nějaké ze zemljanek jsme nakonec vzali za vděk podkrovím místního obydlí palácového typu :) Večeře, společné vykládání plné úžasných historek, Trubcovo vysvětlování cesty Mazimu a film Prachy dělaj člověka (takový Mazi šel ale raději doplnit promile - marnost :)). V noci ještě dorazila Janka s Muchecem, takže se naše řady trošku rozrostly.
SOBOTA
Vstávání v devět. Zrovna přijela Klusajda, ale my jsme se rozhodli vyčkat Robinova Vychází alespoň z mp3. Není to jako na živo, ale lepší něco než nic :) A to jsme už byli v plném počtu...
Po snídani jsme vyrazili do Starého Města, kde jsme navštívili Památník Velké Moravy (konečně už vím, co je to hřivna!), podivili se nad stavbou místního kostela, stavili se u Honzy doma a v klubovně místních skautů.
V Modré nás pak čekal vynikající guláš od Trubcova tatínka. Báječně jsme si pošmákli! A měli jsme u toho i veselo v podobě přítomnosti místních koz (taky jim ten chleba chutnal...). Aby nám trochu vytrávilo, tak jsme se zašli podívat na Velehrad a pořádně si prošli celý skanzen. Po návratu se někteří snažili učit (ne že by jim to bylo něco platný :)), ale nakonec jsme skončili společně u ohně v zemljance... Bylo to takové pohodové! Dokonce Klusajda vytáhla klarinet, tak jsme si udělali malý večerní rituál jako na kurzu.
Večer nás pak čekala návštěva sklípku místního vinaře. Čekala nás ochutnávka (asi) 15-ti různých vín. A bylo moc dobré! Úplně jsme si pošmákli a měli jsme to i se zajímavým a velice přátelským výkladem.
Po návratu do skanzenu jsme opět skončili u našeho ohníčku... V příjemné atmosféře, pochopitelně :) Jenom někteří jsme se museli chodit pravidelně větrat. Přece jenom každý není stavěný na večer ve sklepě. Když jsme se v jednu rozhodli jít spát, tak jsme usoudili, že by nebylo špatné zazpívat si Večerku. A tak jsme se v kolečku chytli kolem ramen, zazpívali a přidali první ukolíbavku, druhou, další písničku a další... Až jsme vesele zpívali skoro dvě hodiny :) Někteří se ještě snažili vymámit z Maziho historku, jak přišel o vlasy a tak se nějak stalo, že spát jsme šli skoro ve čtyři... Ale stálo to za to :)
NEDĚLE
Tak to se toho už moc neudálo... Opět vstávání kolem deváté, společná snídaně na sluníčku (celý víkend bylo totálně modro, tak jsme toho plně využívali), balení a úklid. Následně pak společná cesta do Starého Města, kde jsme před polednem chytli vlak do Brna, kterým nás vyrazilo 6. V Brně jsme pak ještě zašli na zákusek do Aidy, abychom víkend řádně uzavřeli :)
Celý Pokokos byl nádherný zážitek! Ale abych se přiznala, tak velký zážitek mám z Maziho.
- Přijel.
- Je ostříhaný dohola.
- Sám vede oddíl. A SÁM vedl dvoutýdenní tábor, kde bylo 22 DĚTÍ! Nevím, jestli ho mám obdivovat nebo si klepat na čelo...
- Studuje jenom tak, živí se vyráběním vodních dýmek, správcuje (nebo správcoval?) chatu někde na Slovensku.
- ...a asi tak milion dalších historek a popisů Maziho reality.
A Trubec nás naučil hustou moravskou písničku (strašný, jak mě ti skauti kazí :)):
Rád ťa vidím pri posteli, eště račej na posteli.
Ej javor, javor, javor zelený, milej pod okénkem saděný.
Rád ťa vidím oblečený, eště račej vyslečenú.
Ej javor, javor, javor zelený, milej pod okénkem saděný.
Perina (z moravského Slovácka)
Nevěřili byste, jak je to v Trubcově podání strašně moc chytlavý! :)
Prostě mám za sebou dokonalý víkend, který jsem si užila na 200%! Sice nás bylo málo, ale i tak sraz stál za to. Dokonalá atmosféra, počasí, lidi, prostě všechno! Tak zase za rok, moji milí Oikosáci! :)
Rád ťa vidím pri posteli, eště račej na posteli.
Ej javor, javor, javor zelený, milej pod okénkem saděný.
Rád ťa vidím oblečený, eště račej vyslečenú.
Ej javor, javor, javor zelený, milej pod okénkem saděný.
Perina (z moravského Slovácka)
Nevěřili byste, jak je to v Trubcově podání strašně moc chytlavý! :)
Prostě mám za sebou dokonalý víkend, který jsem si užila na 200%! Sice nás bylo málo, ale i tak sraz stál za to. Dokonalá atmosféra, počasí, lidi, prostě všechno! Tak zase za rok, moji milí Oikosáci! :)
1 komentář:
Musím říct, že to bylo fakt úžo. Dokonce mi taťka říkal, že jsem přijela celá rozzářená a bylo na mě vidět, že jsem se měla dobře a že jsem spokojená.
Okomentovat