sobota 15. ledna 2011

Poslední věta

(ne moje :))

Mám pocit, že jsem za svůj dosavadní život už pár knížek přečetla. Nebude to žádné extrémní číslo, ale málo jich taky nebude. Některé knížky člověka hodně osloví, některé člověk jenom prostě přečte. A v některých nás něco prostě zaujme a rádi se k tomu vracíme...

Kdybych začala přemýšlet, tak bych si určitě vzpomněla na nějakou knížku, ve které se mi líbil konec. Jak bylo celé dílo ukončeno, náhlý dějový zvrat apod. Včera jsem dočetla knížku, ve které mě dostala poslední věta. Ne svým obsahem nebo významem (ten byl jasný už skoro od začátku knihy), ale tím, že to byla právě poslední věta, kterou jsem na poslední straně s úplně jiným obsahem nečekala...

Četla jsem Annu a krále...

Nikdy na něho nezapomenu.
Zdeněk Čech: Anna Leonowensová a král Siamu Mongkut - Hvězdy

Dokonalý závěr!

(S filmem se to nedá srovnávat. Knížka je pochopitelně lepší a o hodně jiná.)

Žádné komentáře: