TOFOG - Sail those same oceans

Náhodou jsem narazila na další úžasnou písničku Russella Crowa a jeho kapely TOFOG. Pohodová hudba a pěkný videoklip...
A navíc si teď po pokoji tančím na Testify aneb prostě to se mnou hýbe!
Tak vás chci taky obohatit o fajn muziku :)

Rodinná večeře

To si tak sedíme celá rodina u večeře, vykládáme, pozobáváme jahody, hrášek či fazolky. Když tu tatínek začíná dedukovat, jestli vyrazit na kolo či ne!

TAŤULDA: "Tak co, bude pršet?"
FERDA: "Ale jahody jsou dobrý za každého počasí..."

Myslím, že všem nám ukápla slza smíchy...

Brněnské rozhledy

Výhled ze 4. patra Pedagogické fakulty na Poříčí 31. Škoda, že jen na mobil... Asi na další zkoušku ponesu foťák ;)

Kde jsou ty časy...

...kdy jsem vymetala všechny ohňostroje Ignis Brunensis. Několik let za sebou jsem prostě nemohla vynechat ani jeden! Ale časy se nějak změnily. Už loni jsem byla na přehradě myslím tak jednou a letos mě tam nikdo nedostane ani omylem! Možná si zajdu alespoň na jeden Špilberk, kdy se lidi rozmístí po celém Brně. Uvidíme.

Prostě nesnáším davy lidí čím dál tím víc, přestávám chápat význam (i když na minulé roky ráda vzpomínám) a jsem ve stavu, kdy jsem v devět večer raději zachumlaná v peřině pěkně v posteli a něco si šolíchám než lítám mezi tisíci lidmi.

Asi stárnu...

Mám depresi rád!

Do třetice všeho dobrého i zlého aneb na třetí pokus Poletíme? konečně zvládli nastoupit s touto písničkou :)

Mám depresi rád!
Právě jsem ji dostal, tak si užívám!
Jsem depresivní typ,
s depresí a skepsí žije se mi líp!
Poletíme?: Mám depresi rád

Je úžasná! (Ale poslední dobou mám fakt dobrou náladu!) No jo, koncert na nádvoří Domu pánů z Kunštátu byl luxusní! Maximum místa (což neznáme) na vyblbnutí, vyřvání a podobné věci!

Asi zítra ve škole nebudu schopná promluvit...

Matematik - Moderátor - Muzikant aneb bra3 Ebeni

Tak jsme se sestrou vyrazily na koncert bratrů Ebenů. Byla to i má premiéra tohoto seskupení a musím říct, že to stálo za to! Už hodně dlouho jsem se tak nepobavila!
Ale když to vezmu postupně: dokonalí muzikanti! Celá kapela bez výjimky! Ebeni, Skála, Zelenka, prostě všichni!
Dále: úžasné texty s nápadem! A musím říct, že některé po vyložení Markem Ebenem dostaly úplně jiný rozměr! Povětšinou hlubší... (Třeba až Marek umře, tak ho nehledejte na hřbitově, ale na greenu u čtvrté jamky golfového hřiště u Karlových Varů, protože tam nebude opruzovat příbuzný, bude mít hodně návštěv a díky emocím, kdy míček mine jamku o 5 cm, tak občas ukápne i nějaká ta slza ;))
Pokračujeme v krasojízdě: už jste na některém koncertě viděli kapelu vybírat "sociálně nejslabší boty"? ;) Na modré děravé tenisky a že sponzorem byl Baťa asi jen tak někdo nezapomene...
Co na závěr? Snad jen, že Marek Eben mě nezklamal, ba naopak! Opravdu je to velice chytrý, bystrý, pohotový a vtipný chlap!
Jo, jsou dost hustí! :)

Hledala jsem knoflík

Po strašně dlouhé době jsem potkala opravdového živého kominíka pěkně se štětkou přes rameno!
Reakce?
Rychle najít knoflík pro štěstí, ale hlavně neodolatelná chuť "šáhnout si" a mít na prstě saze :)
Nevím, jestli stále kominíci nosí štěstí, ale mně určitě přinesl radost do už tak optimistického dne :)

S dovolením ještě jedna malá myšlenka: zvláštní, jak i letmá setkání s některými lidmi dokáží potěšit a rozzářit den...

Najdi n rozdílů

Obrázek č. 1
Obrázek č.2

Ó kapitáne, můj kapitáne

"Ó, kapitáne, můj kapitáne." Ví někdo, z čeho to je? Ví to někdo? Opravdu ne? Je to báseň Walta Whitmana o Abrahamu Lincolnovi. Oslovujte mě buď "pane Keatingu"... nebo, když si troufnete: "Ó kapitáne, můj kapitáne."

Úvodní hodina angličtiny s novým profesorem na soukromé střední chlapecké škole. John Keating (v podání Robina Williamse) nechce, aby se jeho studenti jen něco "nadrtili", ale chce, aby sami mysleli! Zvláštní, že takové přání může být v jiných očích chybou...

Profesor Keating vyskočil na katedru: "Proč stojím tady?" Student: "Abyste si připadal větší." Keating: "Ne! Ale děkuji za účast. Vylezl jsem na stůl, abych nezapomněl... že na vše je třeba hledět odlišným způsobem. Odsud vypadá svět jinak. Nevěříte mi? Zkuste to sami. Když si myslíte, že něco znáte, podívejte se na to jinak. I když vám to přijde hloupé nebo špatné, musíte to zkusit. Při čtení se nenechte strhnout postojem autora. Přemýšlejte sami. Snažte se najít vlastní postoj. Čím déle budete čekat, tím těžší to bude. Thoreau řekl: "Většina lidí žije v tichém zoufalství." Vy nesmíte podlehnout. Osvoboďte se."

Třeba teď alespoň trošku pochopíte závěrečnou scénu filmu Společnost mrtvých básníků. Je silná! A já mám ten film ráda...

Nemohu vás ochudit!

Dnešní nález při stěhování ponku na dvorku...
Historie, módní výstřelek, ale především dokonalá rekvizita na letošní skautský tábor! :)

Den, kdy mi bylo líto...

Tak jsem dneska odpoledne vyrazila doprovodit naši (kompletní!) skautskou družinu na okresní kolo Svojsíkova závodu, které se koná na Horním Mlýně. Přišla jsem k tomu jako slepý k houslím, ale když jsem je musela opustit, tak mi to bylo opravdu líto! Ty tři hodiny byly naprosto úžasné! Holky byly maximálně spokojené, vysmáté, ničeho se nebály, dokonale spolupracovaly! Radost pohledět! O to víc mě mrzel můj odchod (kdybych nemusela na radu, kde jsem věděla, že beze mě budou tři lidi, tak by mě od tam nikdo nedostal)...

Ale odchod nebyl to, co mě dneska mrzelo nejvíc. Dnešek byl dnem, kdy mi bylo opravdu líto, že na sobě nemám svůj skautský kroj! Holky na sraz dorazily všechny vzorně v kroji a byl to úžasný pohled! Šest mladých holek ve skautském kroji a s batohem na zádech, jak si to s úsměvem a radostí rázuje městem, vykládá v autobuse... Fakt radost pohledět! Kdybych to bývala jen tušila, že pojedou v kroji, tak se přidám! Bylo mi líto, že jsem se k nim nemohla krojem přihlásit.

Ať si kdo chce co chce říká, tak já mám svůj skautský kroj ráda, jsem na něho hrdá a ráda ho společně s ostatními nosím!

Ronan Keating - When You Say Nothing At All

Další úžasná filmová písnička, na kterou jsem dneska zcela náhodou narazila. Tentokrát z Notting Hill.

Být náročný

Chtěla jsem si pořídit nepromokavou bundu, která by ideálně splňovala pár kritérií:

• tmavá barva
• kapuce, ideálně uschovatelná do límce
• větrání
• spodní zip
• nějaká vnitřní kapsa by byla taky fajn

Pořídila jsem si nepromokavou bundu, která splňuje tato kritéria:

• spíše světlá barva
• kapuce je odepínací
• nemá větrání
• nemá spodní zip
• ani vnitřní kapsa není

Ale mám nepromokavou bundu, která mi sedne, je (zatím) opravdu nepromokavá, líbí se mi a už mi stihla přirůst k srdci, takže ji mám ráda a nedám na ni dopustit.

Myslím, že hlavní (hlubokou?) myšlenku pochopí snad každý... (teda doufám :))

Zkouškové: jaro 2009

Osobní setkání ve studovně:
"Vždyť Ty nejsi přihlášená na skoro žádné termíny zkoušek! No dobře. Na psychologii jdeš v pondělí, tady. Asii už máš, fajn. Didaktika - tu si dej ve čtvrtek! A socio je jasný - pěkně první termín! Tak a už to tam máš všechno! Super!"

O pár hodin později formou SMS:
"Už jsou tam termíny na angličtinu! Půjdeme ve čtvrtek ve 13:50."

Nezvládám už ani sledovat vypsané termíny zkoušek, ale naštěstí se našel někdo, kdo na to myslí i za mě a krásně mi to naplánoval!

Je úžasné mít okolo sebe lidi, kteří pomohou, podrží a potěší... Díky za každého z nich!

Západ Slunce 9.5.2009

(Máš to mít :P)
Západ Slunce, který byl v sobotu... Nebyl tak úžasný jako ten pondělní, ale taky fajn. Sluníčko zapadalo pomalu a já si ho stihla užít i fotit na přání. (Ale s tím ohnivým nesnese srovnání!)

Bonusová otázka za čokoládíčku: Kde je na fotce nesrovnalost s realitou? (Ferdo, sorry, ale ty hrát nemůžeš...)

Drobné radosti života

Dnešní západ Slunce je jako kdyby hořelo...
Nádhera!

Byl to on!

To si tak v Bohunicích nasedneme do trolejbusu a koukám, koukám... Kdo to sedí za mamkou? Ten chlap je mi nějaký povědomý! Není to José? Ale co by dělal v neděli večer v Brně, když je z Prahy? A pak se podrbal na nose! Bylo to jasné! Na pravé ruce měl náramek z Obroku! Já jedu v trolejbuse se starostou Junáka!!! (Pro nezasvěcené do skautské hierarchie, tak je to takový prezident a premiér dohromady :)) To bylo radosti na Starém bělidle!
Žádnou hlubokou pointu v tom nehledejte. Jen mě tak napadlo, když jsem na něho koukala, že bych mu řekla, že náš oddíl je elita - zmizelo by nám jedno mínus z Oikosu ;)

Tehdy, když mi bylo čerstvě náct...

...tak letěly různé hudební písně! (Troufám si říct, že podstatně odlišné od těch dnešních.)
Já dneska trochu vzpomínala u Horečky sobotní noci s Bee Gees a tak mi to nedalo zavzpomínat i na další.
Dovolte mi malý výběr písní, které letěly za mého "mládí" - něco jsou opravdové hity, něco totální úlety, ale za to si je fakt pamatuju :)

Bee Gees - Stayin´ Alive
Pet Shop Boys - Go West (Já teda znám jen asi tak první čtyři minuty...)
Meat Loaf - I´d Lie For You
Kylie Minogue & Nick Cave - Where The Wild Roses Grow
Kelly Family - First Time (To byl opravdu fenomén! Když se teď na to dívám, tak nechápu, jak to mohlo letět!)
Marek Vašut - Kelly Family parody (Toto chápu, jak mohlo letět :) Jako malí jsme to uměli celý zpaměti...)

Obřany - Bílovice a zpět, zn. na bruslích

Je o mně známo, že preferuji pěškobus a na kolo mě moc neužije. Rozumným kompromisem se mi zdají kolečkové brusle. Je známo, že ve více se to lépe táhne a mně se podařilo najít si rovnocenného partnera! Taky potřebuje spíše hladký povrch a sjezdů se spíše obává...

A tak jsme se s Majkou odhodlaly a vyrazily vyzkoušet novou cyklostezku z Obřan do Bílovic. Vždycky jsem si myslela, jaká je to rovina a ejhle! Když člověk najednou stojí na kolečkách, tak je to něco jiného! Nahoru, dolů, nahoru, dolů :) Ale my se výzev nebojíme a všechno jsme to pokořily! Ani chlapík, který nás čtyřikrát míjel nás nerozhodil! Naopak jsme se divily, že jsme ho nepotkaly ještě popáté ;) Prostě se z toho vyklubalo příjemné sobotní odpoledne, ve kterém jsme zvládly 8 km na bruslích (myslím, že vzhledem k faktu, že jsem na bruslích nestála minimálně dva roky, tak je to slušný výkon!). A tak na zpáteční cestě došlo k rozhodnutí, že příště jedeme dvakrát! Prostě dvakrát do Bílovic :) Teď už jen najít nějaký další společný termín...

Co by to ale bylo za výlet bez pořádné (sladké) tečky! A tak jsme si na závěr daly na Maničkách domácí bio jablečnou přesnídávku z Vysočiny, čerstvou rybízovou buchtu (mňam!) a trošku malinovice :)

Reklamní chvilka

No jo, reklamy jsou většinou šílená věc, ale přiznávám se, že mám dvě, na kterých v poslední době ujíždím!

Jedna učitelská:


Bez lásky uschnete:

Slyšíte ten hlas? Úžasný Dan Bárta!

Katie Melua - When You Taught Me How To Dance

Taková sympatická filmová písnička...